Během posledního půlroku prošel globální obchod řadou změn a otřesů, které byly vyvolány agresivní zahraniční politikou současného prezidenta Spojených států. Ten spustil největší obchodní válku za posledních 90 let, během níž uvalil cla téměř na každou zemi. To, co tyto kroky znamenaly pro trhy a jak je mohou ovlivňovat i v budoucnu, komentuje v následujícím textu Dan Blažek.
I tak se finanční trhy se situací rychle srovnaly, volatilita klesla a rostoucí optimismus se dal těžko přehlédnout. Je tedy vhodné si položit otázku, jak doopravdy cla a politika pevné ruky Donalda Trumpa ovlivnily důvěru trhu, a to pohledem na reakce, které vyvolala klíčová oznámení. Analýzou volatility trhů lze vypozorovat trend, který podporuje tezi klesajících reakcí trhu na oznámení z Bílého domu, převážně v poslední době.
Prvního února bylo vydáno oznámení, že produkty vyrobené v Kanadě a Mexiku budou zatíženy 25% clem. Volatilita se zvýšila, ale ani tak nepřekročila hranici 20 (měřeno indexem VIX). Ačkoli došlo k poklesu trhů, americká výjimka pro produkty v rámci USMCA (38 % výrobků z Kanady, 50 % pro Mexiko) výrazně tlumila negativní reakci.
Dalším důležitým okamžikem bylo oznámení 25% cla na automobily a díly, jež přišlo 26. března. To mělo významný dopad na akcie automobilek, které výrazně klesaly až do 3. dubna, kdy cla začala platit. Je ale nutné dodat, že se hodnota evropských automobilek (podle sektorového ETF od iShares) vrátila na předchozí hodnotu do dvou měsíců, takže dlouhodobý dopad není na trhu jasně vidět.
Asi největší dopad na volatilitu měl „Liberation Day“ (Den osvobození) druhého dubna a následující týden, kdy byla cla na Čínu zvyšována až na 145 %. Tehdy se vyšplhaly hodnoty VIX až nad 50, ale od té doby nastal zlom a trh už na Trumpova oznámení klade menší důraz.
23. května pak přišla výhrůžka Evropské unii, že plošná americká cla mohou dosáhnout až 50 %. Trump také prohlásil, že „nehledá dohodu“ s tímto blokem. Tohle vyvolalo větší reakci z trhu, burzovní futures klesly a volatilita trhu podle VIX překročila 20. Dopad byl však krátkodobý a zdá se, že od té doby investoři přestali klást důraz na bezohledné výhružky z Bílého domu.
Tlumená reakce přišla na hrozbu 30% cel na Mexiko a EU, které jsou dvěma největšími obchodními partnery USA. Cla měla začít platit prvního srpna, ale zdá se, že trh spoléhal na dohodu nebo další odklad termínu. Volatilita trhu se nijak nezměnila, investoři zachovali chladnou hlavu, což se jim zřejmě vyplatilo, poté co Trump s EU dohodl 27. července 15% cla.
Předpokládaná recese nepřišla, a přestože mezinárodní obchod čelil největší zkoušce po době COVIDu, trhy se nenechaly na delší dobu vykolejit. Důvodem může být i optimismus ohledně role umělé inteligence. Firmy investují do AI obrovské sumy, ale i tak zvedají zisky a celé téma podporuje skrze největší technologická jména celý trh.
V posledním měsíci jsme byli svědky osmi významných obchodních dohod, to s UK, EU, Japonskem, Vietnamem, Indonésií, Pákistánem a Filipínami. Donald Trump následně oznámil výši cel i pro země, které dohody neuzavřely. A stále zbývá otázka, jak dopadnou jednání s klíčovými obchodními partnery, Mexikem a Čínou, které díky odkladu získaly čas navíc.
Nicméně mizí představa, že investoři budou překotně reagovat na jakékoli oznámení, které vypadne z Bílého domu. Při sledování reakcí trhu vidíme v posledním měsíci velmi nízkou volatilitu, a není to kvůli nedostatku nových zpráv či Trumpových hrozeb. Investor si pak může položí otázku, čím může Trump globální trhy dále ovlivňovat, a jestli se investoři už naučili obchodovat v prostředí neustálých změn a výhružek.
Možnosti určitě má. Nedávno Trump překvapil oznámením 25% cla na Indii, včetně „příplatku“ za indické vztahy s Ruskem. Vedle toho hodlá Trump využívat obchodu k vyvíjení tlaku na Rusko. 12. července oznámil, že uplatní tzv. „secondary tariffs“ (cla vůči třetím zemím) na ruské obchodní partnery. Dopad a škála takovýchto cel se těžko analyzuje dopředu a je možné, že tato nejistota bude schopna výrazněji ovlivnit trhy. Američtí senátoři už navrhli 500% clo na země, které s Ruskem obchodují se zemním plynem a ropou, což by byl hodně radikální krok, který by rozhodně nezůstal bez ekonomických důsledků. Finanční trhy ale v tomto případě s reakcí vyčkávají na faktické zavedení cel. Není totiž jasné, jestli nezůstane u slov, jako mnohokrát předtím.
Že zdánlivě netečné trhy nadále sledují situaci a reagují na skutečné činy, můžeme vidět začátkem srpna. Odložení cel většinou jen o týden už trhy vyhodnotily jako vážnější situaci a zareagovaly. Index VIX stoupl na 16,8, což naznačuje rostoucí nervozitu investorů, ale opět ne úplnou paniku. Nyní se bude čekat, jestli i proti Rusku Trump zakročí, nebo bude hrozbu cly jen odkládat.
Autorem komentáře je Dan Blažek.