Pro většinu ekonomů je překvapivé, že americká ekonomika navzdory prudkému zvyšování sazeb nijak výrazně nezpomaluje. Pro Bloomberg to uvedla profesorka UC Berkeley Haas School of Business Laura . Ona sama si tento jev vysvětluje vládní politikou, která podporuje oblasti, jako je domácí výroba čipů, uděluje klimatické dotace a podobně. A podle profesorky vede ke znatelnému růstu investičních výdajů korporátního sektoru.
Svou roli v celém procesu hraje i umělá inteligence. Ta je totiž také oblastí, do které nyní společnosti investují a která by měla v budoucnu zvyšovat produktivitu. Bloomberg k tomu dodal, že působila v Bílém domě v době, „kdy na obrátkách nabíral internet.“ Vidí tu ve vztahu k umělé inteligenci nějakou podobnost? Ekonomka odpověděla, že dosavadní čísla ukazují, že spolupráce lidí v call centrech a v některých dalších profesích s umělou inteligencí ukazuje na výrazný růst produktivity. Zatím jde ale zejména o případové studie a množství relevantních dat je omezené.
K celkové situaci v americké ekonomice profesorka uvedla, že všechny hlavní oblasti ukazují na zlepšování, výjimkou je pouze jedna, a to inflace. Roste totiž produkt, situace na trhu práce je dobrá, zvyšují se reálné mzdy. Ovšem k tomu lidé vnímají výrazně negativně to, že ceny leží výš. Jejich pokles přitom u většiny položek nepřijde, dezinflace se nedostaví. Výrazným problémem pro celou zemi je pak v této oblasti zejména bydlení, kde podle ekonomky teprve v posledním čtvrtletí nastalo polevování inflačních tlaků.
Za významné považuje téma imigrace. Data podle ní naznačují, že od roku 2019 klesá počet pracujících lidí narozených ve Spojených státech a volná pracovní místa jsou tak obsazována těmi, kteří do země přicházejí. Firmy tedy přijímají imigranty, a platí to zejména o sektoru služeb, ve kterém panují zároveň vyšší inflační tlaky. Pokud by tedy došlo k masové deportaci imigrantů tak, jak to navrhuje Donald Trump, „velmi, velmi rychle by byl vytvořen nedostatek zaměstnanců.“ Pro americkou ekonomiku by to znamenalo výrazné zpomalení.
K navrhovaným clům uvedla, že Trump to sice nechce slyšet, ale cla neplatí Čína a další zahraniční země. Platí je americký spotřebitel. Studie přitom ukazují, že pokud by byla zavedena cla ve výši navrhované Trumpem, průměrná americká domácnost by čelila zvýšení výdajů asi o 1700 dolarů ročně. Tarify jsou tedy inflačním faktorem, „určitým druhem inflační daně.“
Cla také mohou skutečně tlumit dovozy, ale to není celý obrázek. Do úvahy je rovněž nutno vzít i americké vývozy. Do jejich produkce totiž v nemalé míře vstupují některé importy. Jejich zdražení pak zdraží i americké exporty do zbytku světa. Podle ekonomky by také zvyšování cel způsobilo posilování dolaru. Spolu s předchozím efektem by byl tedy vyvolán tlak na americké experty. Celkově tedy podle profesorky zavádění cel není vůbec prorůstovou politikou, která by podporovala i tvorbu pracovních míst.
Tyson se ve vztahu k návrhům na vyšší cla neobává „sekundárního čínského efektu“. Podle ní je důležitý hlavně dopad cel na inflaci a ceny běžného spotřebního zboží, které v řadě případů není vyráběno v USA. „Takže najednou řekneme, že za to budeme platit o 50 % více?“ K tomu ekonomka dodala, že mezinárodní obchod bude v jednotlivých zemích vždy způsobovat strukturální změny.
Zdroj: Bloomberg