Tyson: Data zatím ukazují, že umělá inteligence může skutečně výrazně zvedat produktivitu

Pro většinu ekonomů je překvapivé, že americká ekonomika navzdory prudkému zvyšování sazeb nijak výrazně nezpomaluje. Pro Bloomberg to uvedla profesorka UC Berkeley Haas School of Business Laura Tyson. Ona sama si tento jev vysvětluje vládní politikou, která podporuje oblasti, jako je domácí výroba čipů, uděluje klimatické dotace a podobně. A podle profesorky vede ke znatelnému růstu investičních výdajů korporátního sektoru.

Svou roli v celém procesu hraje i umělá inteligence. Ta je totiž také oblastí, do které nyní společnosti investují a která by měla v budoucnu zvyšovat produktivitu. Bloomberg k tomu dodal, že Tyson působila v Bílém domě v době, „kdy na obrátkách nabíral internet.“ Vidí tu ve vztahu k umělé inteligenci nějakou podobnost? Ekonomka odpověděla, že dosavadní čísla ukazují, že spolupráce lidí v call centrech a v některých dalších profesích s umělou inteligencí ukazuje na výrazný růst produktivity. Zatím jde ale zejména o případové studie a množství relevantních dat je omezené.

K celkové situaci v americké ekonomice profesorka uvedla, že všechny hlavní oblasti ukazují na zlepšování, výjimkou je pouze jedna, a to inflace. Roste totiž produkt, situace na trhu práce je dobrá, zvyšují se reálné mzdy. Ovšem k tomu lidé vnímají výrazně negativně to, že ceny leží výš. Jejich pokles přitom u většiny položek nepřijde, dezinflace se nedostaví. Výrazným problémem pro celou zemi je pak v této oblasti zejména bydlení, kde podle ekonomky teprve v posledním čtvrtletí nastalo polevování inflačních tlaků.

Za významné považuje Tyson téma imigrace. Data podle ní naznačují, že od roku 2019 klesá počet pracujících lidí narozených ve Spojených státech a volná pracovní místa jsou tak obsazována těmi, kteří do země přicházejí. Firmy tedy přijímají imigranty, a platí to zejména o sektoru služeb, ve kterém panují zároveň vyšší inflační tlaky. Pokud by tedy došlo k masové deportaci imigrantů tak, jak to navrhuje Donald Trump, „velmi, velmi rychle by byl vytvořen nedostatek zaměstnanců.“ Pro americkou ekonomiku by to znamenalo výrazné zpomalení.

K navrhovaným clům Tyson uvedla, že Trump to sice nechce slyšet, ale cla neplatí Čína a další zahraniční země. Platí je americký spotřebitel. Studie přitom ukazují, že pokud by byla zavedena cla ve výši navrhované Trumpem, průměrná americká domácnost by čelila zvýšení výdajů asi o 1700 dolarů ročně. Tarify jsou tedy inflačním faktorem, „určitým druhem inflační daně.“

Cla také mohou skutečně tlumit dovozy, ale to není celý obrázek. Do úvahy je rovněž nutno vzít i americké vývozy. Do jejich produkce totiž v nemalé míře vstupují některé importy. Jejich zdražení pak zdraží i americké exporty do zbytku světa. Podle ekonomky by také zvyšování cel způsobilo posilování dolaru. Spolu s předchozím efektem by byl tedy vyvolán tlak na americké experty. Celkově tedy podle profesorky zavádění cel není vůbec prorůstovou politikou, která by podporovala i tvorbu pracovních míst.

Tyson se ve vztahu k návrhům na vyšší cla neobává „sekundárního čínského efektu“. Podle ní je důležitý hlavně dopad cel na inflaci a ceny běžného spotřebního zboží, které v řadě případů není vyráběno v USA. „Takže najednou řekneme, že za to budeme platit o 50 % více?“ K tomu ekonomka dodala, že mezinárodní obchod bude v jednotlivých zemích vždy způsobovat strukturální změny.

Zdroj: Bloomberg