Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k důležitému mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Jinak řečeno, stále větší část Rady guvernérů je přesvědčena o udržitelnosti desinflačního trendu, který nezlomí ani vyšší cenové tlaky ve zbytku letošního roku. Podobně jako Česko čeká i eurozónu dočasný nárůst inflace ke konci letošního roku způsobený efektem nižší srovnávací základny – odhadujeme dočasný nárůst meziroční inflace z říjnových 2,0 % na 2,6 % v prosinci. Ve své prognóze s tímto nárůstem centrální banka počítá, stejně jako naplněním 2% cíle ve druhé polovině příštího roku.
Naproti tomu, z pohledu růstových čísel byly poslední dva měsíce pro ECB spíše zklamáním. A právě z toho plyne aktuálně největší obava centrální banky – nezůstat za křivkou. Neboli, nedržet úrokové sazby až příliš vysoko, čímž by zbytečně házela ekonomice klacky pod nohy. To se koneckonců ECB stalo v opačném gardu při zvyšování úrokových sazeb, kdy razila rétoriku o dočasném charakteru inflace a s vyššími sazbami proto dlouze otálela.
Výše zmíněné obavy výrazně ovlivnily rozhodnutí ECB jít se sazbami dolů na 3,25 % na říjnovém zasedání. Od té doby došlo k vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, které přináší další negativní rizika pro růst v eurozóně. To ostatně přiznala i sama šéfka ECB Christine Lagardeová, která vnímá Trumpovy politiky (zejména zvyšování celních tarifů) primárně prizmatem negativního poptávkové šoku, tedy působícího ve směru ještě nižšího růstu (a také inflace) v eurozóně.
Zdá se tedy, že v Radě guvernérů sílí hlasy pro co nejrychlejší snižování sazeb na neutrální úroveň, ani tam se však úrokové sazby nemusí zastavit. To je koneckonců i náš základní scénář, ve kterém očekáváme vcelku svižný posun sazeb směrem dolů až na 2 % v polovině příštího roku. Trhy jsou naladěny ještě více holubičím způsobem, když vidí terminální sazbu v tomto cyklu pod 2 %.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna zakončuje týden v těsné blízkosti hladiny 25,30 EUR/CZK, kde ostatně setrvává již několik obchodních seancí v řadě. Nic na tom prozatím nezměnilo ani včerejší posílení dolaru, jenž se krátce přiblížil 1,05 EUR/USD. Z pohledu domácích ale vlastně i zahraničních fundamentů tak na korunovém trhu stále chybí výraznější impulsy, které by tuzemskou měnu dostaly z pásma 25,20-25,40 EUIR/CZK, kde se obchoduje již od konce září.
Eurodolar
Eurodolar se opět propadnul k úrovni 1,055, což má na svědomí kombinace jestřábí rétoriky přicházející z Fedu a naopak holubičích hlasů z ECB. Za citaci stojí zejména včerejší vystoupení americké centrální bankéřky Lisy Cookové, která uvedla, že pokrok na poli inflace zpomalí a trh práce zůstane v solidní kondici, tak Fed může přerušit cyklus snižování sazeb. Dnes bude mít přitom trh možnost zkontrolovat, zdali slova americké centrální bankéřky naplňují, neboť odpoledne budou zveřejněny tradiční týdenní žádosti o podporu.
Akcie
Hlavní zámořské indexy včera díky silnému závěru uzavřely bez větších změn. Přestože se tedy většinu obchodní seance pohybovaly ve ztrátě, tak právě silný závěr dokázal indexy vytáhnout. Před nejočekávanějšími výsledky tohoto podzimu v podobě kvartálního reportu Nvidie tak investoři pouze vyčkávali v pozicích. Průběh obchodování samotné Nvidie pak naznačoval, že investoři dost možná preventivně brali zisk a pozice prodávali. Nvidia tedy před výsledky ukončila den se ztrátou 0,7 %. Nejzajímavější korporátní zprávy včera přinesl řetězec Target (TGT), který odepsal přes 20 %. Jedná se tak o největší denní propad akcií od roku 2022. Hlavní akciové indexy uzavřely včerejší den následovně: S&P 500 +0,00 %, Nasdaq 100 -0,08 % a Dow Jones +0,32 %.