Po čtyřech měsících v řadě, kdy se nálada v tuzemském průmysl zlepšovala, přišla v květnu korekce. Index nákupních manažerů PMI poklesl ze 48,9 na 48 bodů, což ukazuje na pokračující útlum ve zpracovatelském sektoru. Ten trvá již téměř tři roky, podobně jako je tomu v případě našeho největšího obchodního partnera Německa.
Zhoršení podmínek ve zpracovatelském průmyslu šlo v květnu ruku v ruce s nižší výrobou, ale zejména poklesem nových zakázek. Dubnové obnovení jejich růstu tak mělo jepičí život – s největší pravděpodobností šlo o důsledek předzásobení amerických firem, tedy dočasně vyšší poptávku před startem platnosti vyšších cel. V květnu tuzemští průmyslníci ale již hlásili opětovně vysokou míru nejistoty spojenou s obchodní politikou, zejména mezi odběrateli v automobilovém průmyslu. To je nepříjemná zpráva, protože právě automotive doposud držel celý průmysl nad vodou. Firmy navíc dále reportují pokles zaměstnanosti, byť zatím nejde o závratné tempo. V průmyslu však dochází k propuštění již více než dva roky a to tempem zhruba 1,5 % ročně.
Z pohledu centrální banky stojí za pozornost vývoj cen vstupů – tempo inflace bylo sice druhé nejvyšší od července roku 2024, ale historicky podprůměrné. Na to konto čeští výrobci zvýšili své ceny, ale celková dynamika zůstává utlumená. Ostatně podobně jako v případě cen průmyslových výrobců, které v meziročním srovnání klesají druhý měsíc v řadě.
Ve světle celních turbulencí a všeobecně vyšší nejistoty však není zhoršení nálady v průmyslu prozatím markantní. To neznamená, že negativní dopady do tuzemské ekonomiky neuvidíme – zejména ve druhém a třetím čtvrtletí jsme revidovali růstové vyhlídky lehce směrem dolů. Celkově však tuzemské průmyslové firmy zatím nepropadají panice a ukazují relativně solidní odolnost, a to za předpokladu, že americká cla vůči Evropě nebudou dále razantně zvýšená. Kombinace svižného růstu HDP v prvním čtvrtletí a doposud jen omezených dopadů vyšších amerických cel nás proto vedla k revizi odhadu růstu pro rok 2025 na 1,9 % a pro rok 2026 na 1,6 %.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna vstoupila do nového týdne na pozitivní vlně a vůči euru zpevnila pod hranici 24,90 EUR/CZK. A to navzdory slabšímu výsledku indexu nákupních manažerů (viz úvodník), který tržní koncensus překvapil negativně.
Dnes je tuzemský makro kalendář prázdný, již zítra však přijde na řadu předběžný odhad květnové inflace a výsledek mezd za první kvartál, přičemž v obou případech půjde z našeho pohledu o významné kurzotvorné informace, resp. důležitá data pro další kalibraci měnové politiky ČNB.
Eurodolar
Slabší index podnikatelské nálady v americkém průmyslu (index ISM), padající ceny amerických dluhopisů a sílící yen vytlačily eurodolar zpět nad hladinu 1,14.
Dnes po ránu se možná se konečně do hry dostanou evropská data a to v podobě květnové inflace z eurozóny. Očekává se její mírný pokles, což naznačovala i průběžná data z velkých zemí měnové unie. Odpoledne však přijdou na řadu velmi důležitá data pro Fed a to údaje o počtu otevřených pracovních pozicích v USA. Ty v posledních měsících viditelně klesají a tak další výrazný propad tohoto údaje by eventuálně mohl indikovat ochlazování trhu práce, což by se dolaru nemuselo líbit.
Regionální Forex
Zlotý sice zůstal po víkendové prezidentské volbě v klidu, ale politické napětí v Polsku nepolevuje. Premiér Tusk totiž oznámil, že požádá v nejbližší době o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě. Vítězství konzervativce Karola Nawrockého totiž ohrožue legislativní agendu Tuskovi liberální vlády, neb prezident má v polském politickém systému právo veta, které nemůže sejm přehlasovat. Nicméně počítáme s tím, že Tusk hlasování o důvěře přežije, přičemž pro zlotý může být v krátkém období větší riziko chování centrální banky (zasedá zítra odpoledne).