Komentář doplněn
Objem průmyslové produkce se v listopadu zvýšil o 0,9 % ve srovnání s předchozím měsícem, resp. o 7,2 % meziročně. Jistě není překvapivou informací, že k tomu hlavní měrou přispěl automobilový průmysl.
Rozbor příspěvků jednotlivých oborů k růstu celkové průmyslové výroby zůstává jednoduchou záležitostí. Plnou polovinou se na něm podílí výroba dopravních prostředků, kde se meziroční zvýšení produkce pohybuje již čtvrtý měsíc těsně pod hranicí 30 procent. Dvoucifernou meziroční dynamiku nahlásily ještě hutě. Výroba kovů, hutních a kovodělných výrobků meziročně stoupla o 10,3 % a na celkovém růstu průmyslové výroby se podílela zhruba čtvrtinou. Vliv ostatních oborů na celkové průmyslové statistiky byl o poznání nižší.
Nábor zaměstnanců v automobilovém průmyslu a vliv tohoto odvětví na výrobu plastů, gumových výrobků a další odvětví vedly ke zvýšení zaměstnanosti v průmyslu o 0,2 %. Produktivita práce meziročně stoupla o 10,5 %. A protože průměrná mzda vzrostla o 5,2 %, jednotkové mzdové náklady klesly o 4,8 %. Nižší nákladovost produkce otevírá průmyslovým podnikům prostor ke zvýšení konkurenceschopnosti a růstu ziskovosti, která se projeví buď ve zvýšeném objemu reinvestovaných zisků nebo repatriovaných dividend.
Příznivé vyhlídky dalšího vývoje českého průmyslu nabízí kombinace statistik tržeb v průmyslu a nových zakázek. Tržby se v listopadu reálně zvýšily o 10,7 %, tedy výrazněji než produkce. Objem zakázek vzrostl o 2,3 % meziměsíčně, resp. 6,4 % meziročně. Oba ukazatele potvrzují, že produkce nezůstává na skladech. Rozhodujícím faktorem je opětovné oživení poptávky v západoevropských zemích, kam směřuje většina českého vývozu. Barometrem pro českou průmyslovou produkci může být například jeho německý protějšek, který v posledních několika měsících zaznamenal citelné zlepšení, jak napovídají indexy produkce, podnikatelského klimatu a sentimentu investorů. Za celý loňský rok očekáváme zvýšení průmyslové výroby v ČR o 5,7 % a pro rok letošní počítáme s dalším zvýšením o zhruba pět procent.