Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Sociální harmonizace EU

Sociální harmonizace EU

4.11.2005 15:52

Evropská unie se stále ještě nachází ve stavu mírného zmatení. V loňském roce se „stará“ patnáctka rozšířila o „novou“ desítku a brzy se ukázalo, že nováčci mají na některé věci jiný názor a ne vždy se nechají udolat osvědčeným „dvojblokem“ Francie-Německo. V letošním roce pak přišel šok číslo dvě, tentokrát přímo od „otců zakladatelů“, když Francie a Nizozemí odmítly v referendech návrh celoevropské ústavy.

Evropská unie, resp. její vrcholové orgány nyní zkoumají, kudy dál. Poměrně pragmatický se zdá postup Evropské komise (viz předchozí komentář ZDE). Na druhou stranu, u řady národních vlád a v řadě evropských institucí roste zklamání z toho, že evropská integrace ztrácí tempo a že by snad, nedejbože, mohlo v některých oblastech dojít i ke zpětnému chodu.

Jednou z nejcitlivěji vnímaných oblastí evropské integrace je sociální zabezpečení a jeho slaďování na evropské úrovni. Evropská unie se sice vždy hlásila ke konceptu „sociální Evropy“, ale nikdy se jasně co tím přesně myslí. Mělo by jít o unifikaci sociálního zabezpečení v Evropě? O určitou formu federalismu se silným nadnárodním přerozdělováním? Nebo jen o harmonizaci, tak aby si jednotlivé sociální systémy „nekonkurovaly“? Nebo by EU měla stanovovat minimální „standardy“ sociálního zabezpečení?

Například komisař Špidla přišel v únoru 2005 s návrhem stanovit nejnižší zaručený příjem v celé Evropské unii. Šlo by tedy zřejmě o obdobu českého životního minima, ovšem na nadnárodní úrovni. Již naše zkušenost s životním minimem ukazuje, jak nebezpečný nástroj to je (pro nezanedbatelnou část českých rodin představuje životní minimum vážnou konkurenci příjmům z práce). Celoevropské konstrukce „minimálního příjmu“ či „životního minima“ by podobné problémy ještě znásobila, protože co je „životní minimum“ ve Francii či v Británii je zcela jistě nadstandardní příjem v Estonsku či v Česku.

Rozšíření Evropské unie totiž vedlo k výraznému zvýšení její různorodosti (neboli heterogenity). Všechny ekonomické teorie integrace jsou přitom zajedno, že čím vyšší je různorodost jednotlivých integrujících se entit, tím méně by centrum mělo řídit a stanovovat. Logické by tedy bylo, že rozšíření EU by mělo vést ke snížení tlaku části evropských institucí na unifikaci sociálního zabezpečení v EU. Věřme, že tento přízemní, leč praktický názor převládne i mezi doposud horlivými zastánci „sociální integrace“.

Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data