komentář doplněn
Tempo růstu mezd v úvodu letošního roku zůstalo přiměřené vývoji české ekonomiky. Údaje o hrubém domácím produktu sice ještě nejsou k dispozici, ale je velmi pravděpodobné, že trend poklesu jednotkových mzdových nákladů pokračuje i v letošním roce. Zde je jako vždy potřeba vyhnout se pasti v podobě srovnávání tempa růstu průměrné reálné mzdy a tempa růstu produktivity, neboť oba ukazatele bývají spočítány s jiným cenovým indexem.
Vývoj mezd ve státním sektoru ovlivnilo především zvýšení platů Policii ČR. Veřejná správa a obrana si polepšily na platech o 14,0 %. V soukromé sféře si nejvíce polepšili zaměstnanci bank a pojišťoven (+14,0 %), kde velmi dobré hospodářské výsledky pomohly nejen akcionářům, ale zaměstnancům. Zároveň je ovšem nutné si všimnout poklesu zaměstnanosti v bankovním sektoru o 3,3 %. Vzhledem k tomu, že v sektoru finančního zprostředkování jsou zároveň nejvyšší mzdy, logicky došlo ke zvýšení meziodvětvových rozdílů ve mzdách. Nejméně se přidávalo v ubytování a stravování (+2,0 %), kde se šetří kvůli převedení restaurací ze snížené do základní sazby DPH.
Na první pohled se zdá, že v soukromé sféře je vyšší průměrná mzda než ve státním sektoru. Zohledníme-li ovšem délku pracovních úvazků (ve státním sektoru jsou častěji využívány částečné úvazky), zjistíme, že pravdou je opak.
Za celý letošní rok očekáváme zvýšení průměrné mzdy v české ekonomice o 6,0 % na 19.120 Kč z loňských 18.035 Kč. Průměrná reálná mzda by měla stoupnout o 4,6 %. Loni se zvýšila o 3,7 %. Mírné zrychlení růstu reálných mezd v letošním roce, k němuž přispívá především velmi nízká inflace, a pokles nezaměstnanosti by měly být hlavním faktorem rychlejšího růstu spotřebitelské poptávky a vyššího příspěvku k růstu hrubého domácího produktu. Těžiště hospodářského růstu se tak více přenese na peněženky domácností, které jsou díky nízké inflaci a klesající nezaměstnanosti plnější.