Od května 2005 již šest z deseti nových členských zemí Evropské unie vstoupilo do kursového systému známého pod zkratkou ERM II, členství jež je povinným předstupněm členství v samotné eurozóně, a tedy přijetí jednotné evropské měny. V květnu 2007 by tedy mohli eurem platit občané Kypru, Malty, Slovinska, Estonska, Lotyšska a Litvy.
Je samozřejmě otázka, zda se tak skutečně stane a zda všech šest zemí v systému ERM II vydrží celé dva roky bez vážnějších otřesů. Je však nyní již nezpochybnitelné, že největšími „loudaly“ mezi novými členskými zeměmi jsou čtyři země, které měly tvořit „předvoj“ v integraci. Jde o země Visegrádské čtyřky, tedy Českou republiku, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Ještě v polovině 90. let se právě tyto čtyři země (s výjimkou Slovenska, které řešilo specifika Mečiarova vládnutí) dohadovaly, kdo je premiantem transformace a kdo vstoupí první do EU, OECD, EMU či kam ještě. Bohužel, nějak při tom dohadování pozapomněly na provádění ekonomických reforem a nyní stojí před nečekaným faktem, že z premiantů jsou problémové případy.
Pomalost a váhavost zemí Visegrádské čtyřky je vidět i z jednoduchého srovnání jejich rozpočtové situace se situací v dalších šesti nových členských zemích EU. Česká republika plánuje do roku 2006 schodky rozpočtu mezi 4-5 % HDP. Maďaři jsou nyní dokonce nad hladinou 5 % HDP a do roku 2006 se to moc nezlepší. V Polsku sice vláda plánuje rychlou konsolidaci schodku z loňských více než 5 % HDP až k hladině 3 % v roce 2006, ale vláda v létě končí a plány té nové mohou být jiné.
Situace je trošku jiná na Slovensku, kde se sice udržuje deficit okolo 4 % HDP, ale alespoň se lze utěšovat že část deficitu „financuje“ dlouhodobě prospěšné daňové a důchodové reformy.
Rozpočtová situace vypadá velmi odlišně v baltských zemích. Estonsko se pohybuje stále v mírném přebytku rozpočtu a i deficity rozpočtů v Lotyšsku a Litvě jsou pod kontrolou a pohybují se okolo 2 % HDP. Stejně je na tom Slovinsko. Dobrodružnější je rozpočtová politika ostrovních zemí Malty a Kypru, ale i jejich schodky by příští rok měly být pod hranicí 3 % HDP.
Je tedy nyní na čtyřech zemích Visegrádu, aby šly do sebe a svoje rozpočtové hospodaření daly do pořádku. Jestli pak vstoupí do eurozóny v roce 2008 či 2010 je vcelku vedlejší.
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)