Agentuře Standard&Poor‘s došla trpělivost s českou vládou. Jako blesk z čistého nebe se na monitorech tiskových agentur rozsvítila informace, že S&P snižuje hodnocení dlouhodobých korunových závazků české vlády ze stupně A+ na A. Ministru financí jistě před víkendem náladu nevylepšila …
Co se agentuře S&P vlastně nelíbí? To, co uslyšíte na každém kroku. Zatímco si obměněná česká vláda hraje s nesmysly typu novomanželských půjček, „pastelkových“ přídavků nebo kritizováním centrální banky za zvyšování úrokových sazeb, do skutečně potřebných reforem se jí vůbec nechce. Zdravotnictví se nedá vyřešit kolotočem na ministerském křesle a problémy důchodového systému nevyřeší sestavování komisí. S pompou oznámený záměr odložit peníze z prodeje ČEZu na důchodovou reformu vyřeší situaci na pár let. Dluh, který důchodový systém vytvoří v příštích 50 letech, se pohybuje kolem 350 % HDP, tj. 10 biliónů korun v dnešních cenách. Potřebovali bychom mít aspoň 125 ČEZů a bylo by po problémech. Veškerá reforma veřejných rozpočtů se smrskla na vyšší spotřební daně, přesuny v DPH, nižší nemocenskou a seškrtání 13. a 14. platů státním zaměstnancům. Snižovala se i podpora stavebního spoření, ale „run“ na stavební spořitelny v závěru roku vedl k opačnému fiskálnímu efektu. Rozpočtové schodky se snižují hlavně díky trikům typu přesunutí ztráty ČKA mimo státní rozpočet nebo deblokacemi zahraničních dluhů. Pokud se podíváte na ukazatele ukazující reálný vývoj veřejných rozpočtů, zjistíte, že prozatím rozpočtová reforma nezastavila zhoršování fiskální situace. Schodek veřejných rozpočtů bez čistých půjček a dotací transformačním institucím loni činil 4,1 % HDP, letos jej odhadujeme na 4,7 % a příští rok na 4,8 %. A to se má dít v situaci zrychlování hospodářského růstu zvyšujícího daňové příjmy a snižujícího výdaje na politiku zaměstnanosti. Cyklicky očištěný primární deficit veřejných rozpočtů se podle našich výpočtů zvýší z loňských 3,2 % HDP na 3,6 % letos a dále na 3,8 % v příštím roce. Pohled S&P je podobný a výsledkem je nedůvěra v dodržení již tak málo ambiciózních vládních cílů a odložení očekávaného vstupu ČR do EMU na konci této dekády.
Co snížení ratingu znamená? Nižší rating, vyšší riziko, vyšší výnos. Jinými slovy vládě se může prodražit správa státního dluhu. Okamžitě po zveřejnění informace o snížení ratingu se výnosy státních dluhopisů posunuly napříč celou výnosovou křivkou o 5 až 6 bazických bodů nahoru. Vzhledem k tomu, že náklady na správu státního dluhu zatěžují státní rozpočet, zaplatíme neschopnost vlády nakonec my všichni.
Tab. 1: Hodnocení dlouhodobých závazků v lokální měně agenturou S&P
Země rating / výhled
Slovinsko AA/ stabilní
ČR A/ stabilní
Maďarsko A/ stabilní
Estonsko A-/ pozitivní
Slovensko A-/ stabilní
Lotyšsko A-/ stabilní
Litva A-/ stabilní
Polsko A-/ negativní
Chorvatsko BBB+/ pozitivní
Bulharsko BBB/ stabilní
Rumunsko BB+/ pozitivní
David Marek, Patria Online