Poslanecká sněmovna dnes sebrala všechny své síly, přehlasovala prezidentské veto a nový zákon o DPH už čeká na zápis do sbírky zákonů. Harmonizačně-reformní daňová revoluce se dříve či později dotkne každého z nás. Pokud jste si nepředplatili kadeřníka (český podnikatel je úžasně kreativní) připlatíte si za letní sestřih již příští víkend. Někdy bývá uváděno, že protisměrné změny v DPH se budou kompenzovat a dopad na celkovou cenovou hladinu bude nulový. To by ovšem nesmělo být záměrem vlády změnami v DPH zvýšit daňové příjmy. Státní rozpočet by změnami v DPH mohl získat zhruba 6 až 10 mld. Kč. Když někdo vydělává, jiný musí platit. Zároveň by bylo nesmyslné vyplácet kompenzace rodinám s dětmi a penzistům. Jaké tedy budou dopady dnes schválené novely?
Spočítat se dá vše, někdy ovšem se značnou mírou nejistoty. A to je právě tento případ. Zdrojem nejistoty je především to, v jaké míře využijí obchodníci snížení základní sazby DPH ke zlevnění zboží. Čím menší konkurence na trhu, ať již v celostátním či lokálním měřítku, tím lákavější je využít nižší daně ke zvýšení prodejní marže. Celková cenová hladina by se měla kvůli změnám v zákonu o DPH zvýšit zhruba o 0,5 % až 0,7 %. Na základě průměrných čistých peněžních výdajů domácností, resp. jejich odhadu pro letošní rok, lze spočítat, že by takové zvýšení cenové hladiny vedlo k růstu výdajů o zhruba šest set korun na osobu a rok. Tříčlenné rodině by tak změny v DPH v průměru měly zvýšit náklady o 150 korun měsíčně, tj. 1800 Kč ročně. Lednové změny sazeb spotřebních daní a přesuny v DPH prozatím zvýšily inflaci o něco málo více než jedno procento a roční rozpočet průměrné tříčlenné rodiny zatížily o tři tisíce korun.
David Marek, Patria Online