V posledních měsících se tu a tam rozvíří diskuse o tom, že zahrnování reinvestovaných zisků uměle nafukuje výši schodku běžného účtu platební bilance ČR a že tyto praktiky znemožňují mezinárodní srovnávání. Jak tedy na statistiku platební bilance?
Mezinárodní autoritou určující standard v metodologii statistiky platební bilance je Mezinárodní měnový fond. MMF od roku 1948 vydává manuál k sestavení platební bilance. Většina zemí, včetně ČR, dnes vychází z pátého vydání tohoto manuálu publikovaného v roce 1993 a učebnice MMF z roku 1996. Pro nás, ostatní země vstupující do EU a členské země EU, jsou také závazná doporučení Evropské centrální banky, jež kladou dodatečné požadavky nad rámec manuálu MMF. Detailní přehled metodologických postupů a odchylek od manuálu MMF v budoucích členských zemích EU poskytuje materiál vydaný letos na jaře Evropskou centrální bankou.
A teď již k předmětu diskuse - reinvestovaným ziskům. V tomto bodě, jejich zahrnutí do platební bilance, statistika v ČR plně odpovídá metodologickému standardu, stejně jako Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr a Malta. V Polsku nejsou zachyceny reinvestované zisky v měsíčních datech platební bilance, která jsou získávána na základě finančních toků v bankovním systému. Čtvrtletní a roční data kompilovaná na transakční bází ovšem reinvestované zisky zahrnují. Maďarsko reinvestované zisky prozatím do platební bilance nezahrnuje. Údaje za letošní rok, jež budou zveřejněny v březnu příštího roku, ovšem reinvestované zisky již budou obsahovat a revidována kvůli zahrnutí reinvestovaných zisků budou revidována všechna data od roku 1995 do současnosti. Také Rumunsko prozatím nezahrnuje do platební bilance reinvestované zisky, plánuje ovšem zavedení dotazníkových šetření o přímých zahraničních investicích, jež by mělo pokrývat i reinvestované zisky. Při běžném srovnávání čtvrtletních a ročních dat běžného účtu zůstává z hlediska reinvestovaných zisků nesrovnatelná pouze maďarská a rumunská čísla. Obě země přitom plánují tuto odchylku od mezinárodního standardu napravit.
Z pohledu finančních toků je výtka k zahrnování reinvestovaných zisků pochopitelná, neboť jde pouze o virtuální transakci. Ovšem z ekonomického hlediska má zahrnutí reinvestovaných zisků do bilance výnosů v běžném účtu a přímých zahraničních investic ve finančním účtu svou logiku. Jde o prostředky nerezidentů, zahraničních firem a osob, které jim přinesly jejich investice v ČR. To, že se rozhodly ponechat je v ČR, je z ekonomického hlediska stejné, jako by realizovaly zcela novou investici v ČR. Pokud se rozhodneme zařadit reinvestované zisky do finančního účtu, musíme je logicky zahrnout také běžného účtu. Opodstatnění má zahrnutí reinvestovaných zisků i v případě analýzy kurzového rizika na základě výše schodku běžného účtu, resp. jeho poměru k HDP. Reinvestovaný zisk se snadno může změnit ve vyplacený zisk a skutečný odtok prostředků do zahraničí tlačícím na oslabení směnného kurzu.
David Marek