Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Vztah mezi kurzem a obchodní bilancí nemusí být jednoznačný …

Vztah mezi kurzem a obchodní bilancí nemusí být jednoznačný …

23.4.2002 15:00
Autor: 

Jedním z důvodů silné koruny je pravděpodobně jen existence spekulativní bubliny, což je podle našeho názoru velice reálný důvod. Nicméně je nutné zamýšlet se nad vztahem kurzu a mezinárodním obchodem, resp. běžným účtem platební bilance ČR v širším, často i teoretickém měřítku. Právě teorie a empirické zkušenosti některých zemí nám často mohou ukázat, že to, co vypadá jako naprostá samozřejmost nemusí ve skutečnosti platit. Zamysleme se například nad Japonskem.

Obecně panuje shoda, že vývoz a dovoz je určen relativními cenami, tj. měnovým kurzem, a produkcí (HDP doma a v zahraničí). Ovlivňovat obchodní bilanci úpravou měnového kurzu v rámci tohoto tzv. elasticitního přístupu však nemusí být nejlepším řešením zejména v případě, že tento deficit má strukturální charakter, tedy jeho příčinou je nesoulad mezi domácími úsporami a investicemi. Zajímavé je, že Japonsko v dlouhém období vykazuje pozitivní vztah mezi měnovým kurzem a obchodní bilancí, tj. když jen posiluje, tak se bilance zlepšuje a naopak. Přitom se nejedná o krátkodobé zpožďování vysvětlované tzv. J-křivkou.

Studie ukazují, že vliv depreciace (devalvace) měny na obchodní bilanci může být nejistý. Země může ovlivňovat měnový kurz své měny s cílem vytvořit cenovou výhodu, nicméně dlouhodobou reakci běžného účtu nelze často předem určit. Depreciace nebo devalvace činí domácí exportní výrobky levnějšími než zahraniční, dovoz je dražší a obchodní bilance krátkodobě upadá do ještě většího deficitu. Důležité však je, že při splnění Marshall-Lernerovy podmínky v dlouhém období převáží reálné efekty (vliv na relativní konkurenceschopnost domácí produkce na zahraničních a domácích trzích) působící opačným směrem. Tato podmínka říká, že reálné efekty musí být dostatečně silné, tj. že součet elasticity poptávky po dovozu a elasticity poptávky po vývozu musí být větší než jedna. Tento předpoklad je brán často automaticky, japonský případ však ukazuje, že tomu tak nemusí být. V podstatě jsou možné dvě možnosti: buď neplatí Marshall-Lernerova podmínka, nebo do hry vstupují další faktory eliminující vliv apreciace kurzu na vnější nerovnováhu. Podívejme se na graf vývoje kurzu jenu a běžného účtu Japonska ZDE.

Z grafu je patrné, že Japonsko dlouhodobě vykazuje přebytek běžného účtu své platební bilance, což by však nebylo překvapující, pokud bychom nezaznamenali shodnou korelaci ve vývoji přebytku a reálného efektivního měnového kurzu japonské měny. V grafu jakýkoliv růst křivky měnového kurzu znamená posílení japonského jenu vůči 15 hlavním měnám. Co způsobuje takový vývoj:

1. Apreciace má tendenci potlačovat domácí výdaje (investice) v odvětví produkujících mezinárodně obchodovatelné zboží. Při očekávané apreciaci klesá, za jinak stejných podmínek, konkurenceschopnost domácího zboží. Investor vědom si tohoto faktoru, pak raději volí jinou destinaci při svém investičním rozhodování. Strukturální nerovnováha tak klesá, klesá tedy i import. V Japonsku je tento fenomén silný a nazývá se „endaka fukyo“, tedy recese ze silného kurzu.

2. Déle trvající nadhodnocení měny motivuje domácí výrobce k přesunu výroby do zahraničí. Roste domácí vývoz kapitálu a zboží za účelem výstavby výrobních kapacit, dřívější domácí exportní výrobky se přesouvají do zahraničí.

3. Zároveň však firmy, které přesunují svou výrobu do zahraničí mohou mít tendenci zachovat svou výrobu i export doma, například z důvodu utopených nákladů či prestižních důvodů a snažit se kompenzovat domácí kurzové náklady zahraniční ziskovou výrobou alespoň do doby než se trend obrátí.

4. Pokud země dováží hodně surovin a zboží k další výrobě jako ČR, zhodnocení měny snižuje náklady. Čím větší je importní náročnost exportní produkce, tím méně se projeví reálná apreciace ve vývoji vnější nerovnováhy.

5. Pokud by koruna byla nadhodnocena z pohledu zákona jedné ceny (PPP), způsobovala by arbitráž deflaci, která by eliminovala původní cenovou nevýhodu. V případě ČR však nižší inflace než v zahraničí kompenzující apreciaci koruny nehrozí, naopak nejen z hlediska cenové konvergence tlaky působí ve směru zvyšování cen. Tyto tlaky nejen, že neeliminují nadhodnocenost měny, ale dokonce jí posilují.

6. Posledním, přesto klíčovým faktorem pro vývoj reálného kurzu a vnější nerovnováhy, který neodpovídá obvykle očekávaným důsledkům může být produktivita. Silný růst produktivity práce s pozitivním dopadem na konkurenceschopnost japonského zboží pravděpodobně eliminuje negativní vliv reálné apreciace na konkurencenschopnost.

Případ Japonska je však skutečně raritou, která se bude těžko uplatňovat v českých podmínkách, minimálně s ohledem na velikost a otevřenost ekonomiky. Jistá analogie tu však je: tendence k posilování měny a tlak na centrální banku, aby řídila měnu. Japonsko však vykazuje přebytek běžného účtu, ČR naopak deficit.

Japonsko je také, podobně jako ČNB, čas od času tlačeno (Spojenými státy), aby „něco“ dělalo s přebytkem své obchodní bilance (tedy kurzem, i když v opačném gardu než ČR). Takové tlaky nakonec dovedly Bank of Japan k politice vedoucí k poklesu cenové hladiny a k velmi nízkým nominálním úrokovým mírám. Negativní úrokový diferenciál však neodrazuje investory, neboť ti spekulují na další posílení jenu a ten dále posiluje – není zde zřejmá podoba s ČR?

Radim Krejčí

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data