Je nezpochybnitelné, že za poslední cca 3 týdny měli medvědi na akciových trzích poměrně těžký život. Firmy oznamovaly vesměs velmi dobré hospodářské výsledky (minimálně lepší než trh a analytici očekávali) a makroekonomická data byla v drtivé většině nad očekáváním. Trhy tak pokračují ve svém růstovém trendu a, i když se dynamika tohoto růstu mírně zpomalila (což se dá poměrně úspěšně přisoudit prázdninám), akciové indexy stále odmítají klesat. Dluhopisy, to je jiná písnička ...
Proto rozhodně stojí za zmínku článek Johna Rileyho z firmy Cornerstone Investment Services. Ten si klade otázku, proč "TO" ještě nenastalo. Slovíčkem "TO" je v jeho případě myšlena závažná porucha (v tomto případě) amerického finančního systému, která bude mít za následek rozsáhlé škody pro vlády, firmy a jednotlivce. Podle jeho názoru bude "TO" odstartováno možná jedním z následujících spouštěcích mechanismů:
* dramatický pokles amerického dolaru (úspěšně v běhu)
* propad akciových trhů
* "credit crunch"
* kolosální ztráty z derivátů v některé z "bulge bracket" bank (např. J.P Morgan nebo Citigroup)
* atomová válka (nepravděpodobné)
* další teroristický útok na území Spojených států
* kolaps jedné z nejvýznamnějších amerických firem
* finanční kolaps některého ze států U.S.
* prodejní tlak na americké dluhopisy ze strany zahraničních investorů (ECB se nyní zbavuje všech dluhopisů Fannie Mae a Freddie Mac)
* raketový růst úrokových sazeb
Výše zmíněné faktory (v mnoha případech poměrně nepravděpodobné) jsou nepochybně rizikem. Pokud dojde ke spuštění jednoho nebo dvou z nich najednou, finanční systém to pravděpodobně "ustojí". Jejich spojení se slabou ekonomikou však představuje výbušnou směs. Dají se tak srovnat se zapálenými sirkami, níže uvedené faktory jsou pak hadrem napuštěným benzínem.
* masivní akumulované pozice v derivátech, soustředěné v několika málo místech
* devalvace amerického dolaru
* akumulace korporátního dluhu
* akumulace dluhu jednotlivců
* pod-investované penzijní plány
* nízká míra hotovosti v podílových fondech
* deflace
* deficity municipalit
Otázka, proč "TO" ještě nenastalo je tedy nasnadě. Výše uvedené faktory jsou všechny více či méně v americké ekonomice přítomné, proč tedy k ničemu zatím nedošlo? Podle Johna Rileyho hlavně proto, že Amerika zatím disponuje velmi schopným hasičem - centrální bankou FED. Propad akciových trhů v roce 1987 přišel bez varování a překvapil každého. Ještě ten večer Alan Greenspan sedl k telefonu, obvolal hlavní banky a nabídl tolik likvidity, kolik jenom bylo možné. Pokles burz v roce 1997 nebyl katastrofou jenom proto, že FED dodal trhům likviditu (a podpořil některé země nepřímo). Kolaps hedge-fondu Long Term Capital Management v roce 1998 chytil v podstatě každého "s kalhotami dole".... likvidity bylo stále dost. Y2K, 11. září 2001 - FED jenom otevřel stavidla a vpustil do ekonomiky o trochu víc peněz.
Problémem je, že tyto kroky neřeší strukturální problémy - naopak je zhoršují. Mnoho volných peněz vyhnalo ceny akcií do závratné výše. Mnoho volných peněz stlačilo úrokové sazby na úrovně, které vybízí firmy a domácnosti "nabrat" tolik dluhu, kolik unesou a ještě něco navíc. Mnoho volných peněz způsobilo bublinu v cenách nemovitostí. Mnoho volných peněz přispělo k poklesu hodnoty dolaru.
Kolik peněz má FED ještě k dispozici ?
Petr Žabža