Následuje úplné znění záznamu
Prezentace sekce měnové a statistiky se soustředila především na hodnocení informací, které byly k dispozici od projednání lednové situační zprávy. Zveřejněné statistické údaje nepřinášejí informace, které by vedly k věcným změnám v predikci inflace nebo které by měnily dosavadní pohled na očekávaný vývoj poptávky, hospodářského růstu a běžného účtu. Rizika inflační prognózy jsou rozložena rovnoměrně v obou směrech.
V lednu došlo v souladu s očekáváním ČNB k poklesu spotřebitelské inflace na hladinu 3.7 %. I když tato úroveň byla o 0.2 procentního bodu vyšší než hodnota predikce z lednové situační zprávy, s ohledem na vyhodnocení širšího okruhu nových informací tato odchylka nevedla k přehodnocení očekávaného trendu v spotřebitelské inflaci. Vyšší než očekávaný cenový růst byl působen především rychlejším růstem cen v segmentu potravin a rovněž vyšší korigovanou inflací. Meziroční růst cen průmyslových výrobců a cen zemědělských výrobců byl v souladu s prognózami. Tržby v maloobchodě a pohostinství, tržby z průmyslové výroby a výběr daně z přidané hodnoty naznačují zpomalení ekonomické aktivity v prvním čtvrtletí letošního roku, naopak poslední údaje o průmyslové produkci byly poněkud lepší než se očekávalo. Vnější nákladové faktory působily a podle očekávání budou působit nadále protiinflačně. Meziroční pokles dovozních cen byl v prosinci 2001 oproti očekávání hlubší, a to především v důsledku výraznějšího poklesu cen energetických surovin.
Po prezentaci únorové situační zprávy se bankovní rada zaměřila na projednání několika tématických okruhů, z nichž bylo v centru pozornosti posouzení bilance rizik budoucího inflačního vývoje. Většina členů bankovní rady zastávala názor, že prognóza inflace prezentovaná v lednu je nadále adekvátním vodítkem pro měnově-politické rozhodování a neexistují důvody pro zpochybnění symetrického rozložení inflačních rizik. Za hlavní rizika směrem dolů byly označeny účinky nedávného posílení nominálního i reálného kurzu koruny na další vývoj cen a poptávky, další možný pokles cen surovin nebo možnost výraznějšího promítnutí posíleného nominálního kurzu do cen obchodovatelných komodit. Za hlavní nejistoty v opačném směru byla považována udržitelnost dlouhodobějšího protiinflačního působení nominálního kurzu, cen surovin a potenciální vliv uvolněné fiskální politiky na domácí poptávku. Zazněl i názor, že nové údaje naznačují změnu v rovnováze budoucích inflačních rizik směrem dolů, především z důvodu poněkud silnějšího reálného kurzu koruny a vyšších reálných úrokových sazeb ve srovnání s dosavadními předpoklady.
V souvislosti s diskusí o rozložení inflačních rizik bankovní rada věnovala pozornost výhledu oživení světové ekonomiky. Bylo konstatováno, že informace o růstových vyhlídkách světové a především evropské ekonomiky jsou nadále rozporuplné, nejistota ohledně rychlosti a dynamiky ekonomického oživení zůstává nadále vysoká.
Posouzení vlivu posledního snížení krátkodobých úrokových sazeb na sklon výnosové křivky bylo dalším bodem diskuse. Účinnost transmise repo sazby do úrokových sazeb s delší splatností nezávisí pouze na transparentní komunikaci inflační prognózy centrální bankou ale především na očekávání finančních trhů o vývoji ekonomiky a reakci centrální banky. V diskusi zazněl názor, že vyhodnocení vlivu krátkodobých sazeb na sklon výnosové křivky je obtížné i z toho důvodu, že opatření centrální banky jsou finančními trhy často anticipována a ke změnám dlouhodobých úrokových sazeb dojde před samotnou změnou měnově-politických úrokových sazeb. Bylo uvedeno, že výše úrokových sazeb v EU zejména na delším konci výnosové křivky již začíná vytvářet efektivní hranici pro další pokles odpovídajících sazeb v domácí měně. Při hodnocení nastavení úrokových sazeb bylo zdůrazněno, že stávající makroekonomické prostředí vytváří přirozený limit pro další pokles výnosové křivky.
Pozornost byla opětovně věnována hodnocení vývoje měnového kurzu za uplynulý měsíc. Bylo konstatováno, že došlo k určité stabilizaci devizového trhu a k obnovení jeho likvidity. Nicméně bankovní rada se shodla na tom, že pohled ČNB na kurzový vývoj zůstává neměnný a pro hodnocení měnových podmínek jsou podstatné dlouhodobější tendence vývoje na devizovém trhu. Bylo zdůrazněno, že tempo posilování reálného kurzu za období posledních několika týdnů převyšovalo reálné možnosti české ekonomiky.
Po projednání únorové situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni.
Přítomni: guvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitelka Ing. M. Erbenová, Ph.D., vrchní ředitel doc. Dr. Ing. J. Frait, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc.