(Komentář doplněn)
Zahraniční dluh České republiky v 1. čtvrtletí letošního roku klesl na 1.085 miliard korun z 1.126 miliardy na konci loňského roku. V poměru k HDP se výše zahraničního dluhu snížila na 35,7 procenta z 37,8 procenta. Příčinou poklesu zahraniční zadluženosti je snížení objemu krátkodobých vkladů zahraničních investorů v českých bankách. Tento faktor převážil zvýšení zadluženosti způsobené emisí státních dluhopisů denominovaných v jenech.
Ministerstvo financí v úvodu letošního roku připravilo další emisi eurobondů (předpona euro neznamená denominaci v eurech, nýbrž obecně emisi v jiné než domácí měně). Poněkud překvapivě byly zvoleny dluhopisy v jenech. Korunový ekvivalent emise činil šest miliard korun. Podíl vlády na celkovém zahraničním dluhu České republiky se tak zvýšil na 21,1 procenta. Před rokem dosahoval 17,6 procenta, před dvěma roky 8,8 procenta. Pro doplnění: bankovní sektor se na zahraničním dluhu podílí 20,6 procenta, firemní sektor 58,3 procenta.
Vzhledem k tomu, že důvodem poklesu celkové zahraniční zadluženosti byl pokles krátkodobých závazků, klesl podíl krátkodobého dluhu o tři procentní body na 28,4 procenta, což je nejnižší hodnota od roku 1993.
Vnější nerovnováha české ekonomiky nyní nepředstavuje důvod ke znepokojení. Pokles zahraniční zadluženosti, snížení podílu krátkodobého dluhu a snížení schodku běžného účtu platební bilance v relaci k HDP ze šesti procent mezi dvě až tři procenta přispívají ke stabilitě kurzu koruny a jejímu postupnému zhodnocování. Zlepšení obrazu vnější nerovnováhy pomohla i revize hrubého domácího produktu, neboť řada poměrových ukazatelů má ve jmenovateli právě tuto veličinu. Výběr několika takových ukazatelů přináší následující tabulka. Žádný z uvedených ukazatelů nepřekračuje limity, kde začíná ostražitost finančních trhů a ratingových agentur.