Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Globální oteplování a Sternova zpráva

Globální oteplování a Sternova zpráva

15.2.2007 12:35

Anglický ekonom Sir Nicholas Stern je uznávaným odborníkem v oblasti daňové teorie, seznam jeho publikací je delší než publikace všech českých ekonomů dohromady. Bylo proto nadějné, když byl právě on pověřen britským ministrem financí Gordonem Brownem zpracovat zprávu o ekonomických dopadech změn světového klimatu. Ekonomové si oddechli, že zprávu nebude zpracovávat nadšenec neznající základů ekonomie a ostatní snad uklidnily Sternovy aktivity v EBRD a jiných vládních pověřeních, kde si vždy zachovával nezávislost a vysoký kredit.

Výsledky Sternova výzkumu však byly překvapivé a pro mnoho ekonomů šokující. Na více než sedmi stech stránkách Stern dochází k závěru, že oteplování klimatu, které bere jako exogenní proměnou, sníží světový produkt až o 20 %. Hlavními příčinami této drastické změny by měly být záplavy způsobené zvyšováním mořské hladiny, nedostatek pitné vody, vyhynutí až 40 % živočišných druhů a postupné vysychání velkých částí kontinentů, které by vedlo k stovkám milionů „klimatických uprchlíků“. Podrobnosti lze nalézt ZDE

Je nezpochybnitelné, že teplota Země se zvyšuje, a je také jasné, že každá změna klimatu si bude vyžadovat reakci světové ekonomiky. Některé plodiny nebude možné pěstovat na Sicílii, jiným se začne dařit ve Švédsku. Jaký bude ekonomický dopad těchto změn, je však mimořádně obtížné odhadovat. Nicholas Stern ve své zprávě odvedl vynikající práci v detailním popisu všech možných efektů oteplování.

Přesto jsou jeho výsledky napadnutelné. Jako často, nejdůležitější bývají detaily. V případě odhadu dlouhodobých efektů a změn je třeba přepočítávat budoucí náklady a výnosy na dnešní ceny. To se dělá pomocí tzv. diskontní míry. Jak vysoká má diskontní míra být, je ovšem nejednoznačné. Ve standardních ekonomických modelech se většinou počítá s úrokovou mírou, neboť to je nejlepší ocenění času, jaké máme k dispozici. Někteří autoři s tím však nejsou spokojeni a používají tzv. společenskou diskontní míru, která je obecně nižší než tržní úrokové míra (viz http://www.nber.org/papers/w7983.pdf).

Nicholas Stern ve svém reportu ovšem argumentuje, že diskontní míra by měla být co nejblíže nule, neboť uvažujeme-li o blahobytu příštích generací, nemáme právo náš blahobyt upřednostňovat, tím spíše, jde-li o přežití budoucích generací. V modelech je nakonec použita diskontní míra 0,1 %, což je extrémně nízká hodnota, nikde jinde nevídaná. Rozhodnutí o nízké diskontní míře znamená, že v logice modelu se vyplatí vydat dnes 100 korun, pokud za rok získáme 100 korun a 10 haléřů…

To samo je velmi problematické rozhodnutí, ale Sternova zpráva ho zkomplikovala dalším rozhodnutím, když ignorovala skutečnost, že příští generace budou bohatší než my. Podle Sterna je 100 korun pro nás totéž jako 100 korun (upravených diskontní mírou) pro příští generace. To je ovšem diskutabilní: Bude-li příští generace dvakrát bohatší než my, neměla by na ochranu proti důsledkům oteplování vydat dvojnásobek toho co my?

Jeden příklad uvedený Williamem Nordhausem (http://nordhaus.econ.yale.edu/SternReviewD2.pdf) dokonale ilustruje důsledky nastavení parametrů Steinova modelu. Dejme tomu, že existuje 10% šance, že po roce 2200 se sníží celosvětové bohatství o 0,01 %. Kolik peněz bychom dnes měli vydat, abychom toto nebezpečí odvrátili? I ten nejcitlivější a nejohleduplnější člověk by zřejmě nevydal ani korunu. Podle Steinova modelu bychom však měli být ochotni vydat až 2 % našich příjmů, abychom toto riziko eliminovali. Tak obrovské výdaje jsou v modelu ospravedlnitelné, protože sebemenší snížení blahobytu budoucích generací se sčítá s minimálním diskontním faktorem. A tak sčítáme-li dostatečně dlouho, dostaneme se k obrovským číslům.

Je škoda, že Sternova zpráva použila tak extrémní předpoklady pro to, aby splnila očekávání svých zadavatelů, tj. především britské vlády. Změny klimatu jsou natolik důležité, že se jim věnovat musíme. Nelze však „nastavovat parametry“ tak, abychom dosáhli dostatečně šokujících výsledků, které se dostanou na první strany novin.

Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)


Váš názor
  • Zajímavé čtení,
    15.2.2007 14:56

    jen to rozdvojení osobnosti (Stern/Stein) je poněkud matoucí.
    Tom
Aktuální komentáře
14.12.2017
17:59Summary: Prodej větrníků, nákup filmů a internetová neutralita
17:35Pražská burza rostla třetí den za sebou, PX +0,52 %
17:10Disney koupí aktiva Foxu za 66 miliard dolarů. Měl by se Netflix bát?
17:02Technická analýza: Týden bohatý na události rozhoupal trh s ropou
16:30ECB euru další zisky nepřinesla, zatímco dolar využil dobré zprávy z ekonomiky  
15:15ECB výrazně vylepšuje prognózu, ale dál mává holubičími křídly
15:14Česká zbrojovka a.s.: Zápis z řádné valné hromady akciové společnosti
14:41Listopad znovu nastartoval americký maloobchod  
14:38České ekonomice došli lidé, její růst v příštím roce zpomalí
14:09INFOND investiční fond s proměnným základním kapitálem: Oznámení ohledně delistace investičních akcií
13:48ECB zlepšila výhled růstu v eurozóně a Draghi hýbe eurem. Sledovali jsme ŽIVĚ
13:35Konsorcium v čele s EPH kupuje většinu v druhé největší maďarské elektrárně
13:15Sazby v Británii beze změny, další proměny rétoriky tentokrát nepřišly
11:54Ifo: Německá ekonomika poroste příští rok nejrychleji od 2011
11:37Evropa před ECB ztrácí, Vestas Wind Systems +7 %
11:01Eurodolar přestal růst, když vyprchal efekt Fedu. Jsou tu ale data a přijde ECB  
10:44VIG (-0,19 %) spojí dvě české pojišťovny
9:39Deutsche Boerse zvažuje termínové kontrakty na bitcoin
9:11Rozbřesk: Fed zvýšil sazby, koruně jestřábi chybí a trh s auty je v kondici
8:59Evropské burzy po rozhodnutí Fedu asi zahájí poklesem, co ta pražská?  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
3:00Čína - Maloobchodní tržby, y/y
3:00Čína - Průmyslová výroba, y/y
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00CZ - Běžný účet, mld. Kč
10:00EMU - PMI v průmyslu
10:30UK - Maloobchodní tržby vč. PHM, y/y
13:00UK - Jednání BoE, základní sazba
13:45EMU - Jednání ECB, základní sazba
14:30USA - Maloobchodní tržby, m/m
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
15:45USA - PMI v průmyslu (Markit)