Praha 24. července (ČTK) - Spotřeba elektřiny se v Česku vyrovná s její výrobou nejdříve v roce 2018. Pokud však do té doby budou zprovozněny nové zdroje, může Česko zůstat takzvaným čistým exportérem i po tomto roce. ČTK to řekl ředitel odboru elektroenergetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu Ladislav Pazdera. Zlom tak podle jeho názoru nastane o několik let později, než se dosud předpokládalo.
Pazdera předpokládá, že v roce 2010 bude mít Česko stále výrazný přebytek kapacit. Analýza, o níž vláda opřela žalobu na Evropskou komisi kvůli snížení přídělu emisních povolenek a kterou má ČTK k dispozici, počítá v období 2008 až 2012 s exportem elektřiny 18 terawatthodin. Skutečný vývoz bude záviset na situaci v okolních zemích.
Loni dosáhl čistý export elektřiny, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, podle údajů Energetického regulačního úřadu 12,6 TWh. Jinými slovy jde o přebytek tuzemské energetické bilance.
Podle jiných zdrojů nastane energetický deficit v Česku dříve než v roce 2018. Šéf provozovatele přenosové soustavy ČEPS Vladimír Tošovský odhadl, že zdroje na pokrytí spotřeby budou v Česku chybět už mezi roky 2012 až 2015.
Analýzy největší tuzemské energetické společnosti ČEZ počítají s tím, že v roce 2020 bude v Česku chybět výrobní kapacita zhruba 30 terrawathodin ročně, což představuje asi třetinu v té době předpokládané spotřeby.
Ministerstvo samo při svých dřívějších odhadech počítalo s tím, že se výroba a spotřeba elektřiny vyrovná kolem roku 2012.
"Zhruba po roce 2013 však vlivem postupného odstavování velkých uhelných elektráren bude export velmi rychle klesat až do deficitu v roce 2018," sdělil ČTK Pazdera. Do roku 2020 budou muset skončit elektrárny s výkonem 3500 MW, což je téměř pětina veškerého instalovaného výkonu v ČR.
"Pokud bychom v roce 2018 uvedli do provozu nový jaderný zdroj o výkonu 1200 MW, jsme schopni okamžik nedostatku elektřiny oddálit do roku 2025. Pokud by se rozhodlo o těžbě uhlí za limity, pak minimálně do roku 2030," doplnil Pazdera.
Výstavbě nového jaderného zdroje však brání programové prohlášení současné vlády, těžba hnědého uhlí je omezována existujícími limity.
Uhelné elektrárny, které se na výrobě elektřiny v Česku podílejí přibližně třemi pětinami, jsou využívány zhruba z 65 procent. Právě volná kapacita umožňuje Česku reagovat na rostoucí poptávku po elektřině v Evropě. V posledních pěti letech vzrostla její spotřeba na starém kontinentu podle údajů Eurostatu o více než deset procent. Stejný údaj platí i pro Českou republiku.
Spotřeba elektřiny roste v Evropě i přes snahu o snižování energetické náročnosti. Poptávku zvedá nejen rostoucí hospodářství, ale i vyšší spotřeba od domácností. Ty si například pořizují stále více spotřebičů. Mezi nimi je navíc čím dál tím více těch, které odebírají elektřinu, i když nejsou v provozu, ale v takzvaném stand-by módu.