Hledat v komentářích

Investiční doporučení

více...

Výsledky společností - ČR

více...

Výsledky společností - Svět

více...

IPO, M&A

více...

Týdenní přehledy

více...
 

Detail - rozhovor
Boj s krizí – úspěchy, úskalí a budoucnost... člen NERVu Michal Mejstřík - pravě online

Boj s krizí – úspěchy, úskalí a budoucnost... člen NERVu Michal Mejstřík - pravě online

10.03.2009 14:00
Autor: 

Balíček protikrizových opatření, který vzešel z Národní ekonomické rady vlády (NERV) a který počítá například se slevou na sociálního pojištění, zrychlením odpisů nebo osvobozením malých podniků a podnikatelů od placení záloh daně z příjmu již prošel vládou a v březnu by měl být předložen ke schválení parlamentu. Soubor opatření by měl stát vyjít zhruba na 70 miliard korun a dalších 22 miliard vyplývá z odpuštění placení záloh na dani z příjmu. Podaří se protikrizovému balíčku odvrátit letošní až 2% pokles české ekonomiky, před nímž NERV v případě absence státních stimulů varoval? Zmírní opatření vlády nedůvěru, jež panuje mezi bankami a společnostmi, a rozhýbe financování provozního kapitálu? Jaký další vývoj globální ekonomické krize lze očekávat? Bude čínská ekonomika motorem globálního růstu nebo spíše koulí u nohy? O těchto a dalších otázkách budete moci diskutovat již dnes přímo s členem Národní ekonomické rady Michalem Mejstříkem.

Michal Mejstřík bude na Vaše dotazy odpovídat od 14:00 do 15:00 hod. Otázky však můžete klást i před začátkem rozhovoru po přihlášení kliknutím na zelené tlačítko a vyplněním formuláře.

Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. (56) absolvoval studia na VŠE v oboru ekonometrie v roce 1975, pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV a v roce 1990 odjel na pokročilá studia na London School of Economics and Political Science. Stal se profesorem bankovnictví a podnikových financí na Univerzitě Karlově v Praze, kde je od roku 1993 také zakládajícím ředitelem Institutu ekonomických studií. Podílel se na zakládání a později se stal ředitelem Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělání UK (CERGE). Celkově na různých místech světa publikoval více než 150 příspěvků v poli podnikových financí a finančních trhů. V posledních letech často vystupoval na konferencích v oblasti strategie utilit a energetické politiky. Angažoval se jako poradce USAID, World Bank a EU v Kazachstánu, na Ukrajině, v Pobaltí, Rusku, Rumunsku a Bosně a Hercegovině. Pravidelně jezdí do Číny a aktivně sleduje vývoj této významné ekonomiky. Michal Mejstřík dále působí jako ředitel společnosti EEIP, která poskytuje poradenství ve finanční oblasti. V letošním roce byl jmenován do nově zřízené Národní ekonomické rady (NERV).


Rozhovor je uzavřený

Upozornění:
* Redakce Patria.cz si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem. Otázky mohou být redakčně kráceny.
* Při psaní otázek se prosím podívejte na již položené, vyvarujte se posílání stejných dotazů.
* Z technických důvodů mohou být vaše dotazy zobrazeny se zpožděním.
* Otázky a odpovědi jsou řazeny chronologicky v textu tohoto článku. Položené otázky se rovněž zobrazí pod článkem v diskusi.
* Host bude odpovídat na otázky v pořadí v jakém přišly, redakce Patria.cz si však vyhrazuje právo výjimečně provádět selekci otázek a cenzuru. Děkujeme za pochopení. 

Aktualizace rozhovoru
  • Otázka (peso, 12:38) -
    Pane Mejstříku, před několika týdny jsem četl filozofické zamyšlení novináře Petra Fišera nad důvody současné krize a jejími východisky - byl to snad jediný podnětný článek v HN /z těch, které jsem četl a jsem celkem pravidelný čtenář/ na téma krize, který dle mého názoru přináší rozumný a užitečný úhel pohledu. Ve zkratce řečeno autor píše, že všichni jsou velmi překvapeni z toho, že se stroj zastavuje, ztrácí výkonnost. A všichni se snaží stroj znovu rozjet. Ale vůbec nikoho nenapadne, že možná je nutné, aby se stroj znovu rozjel, ho inovovat nebo i repasovat. Kosmetické změny typu přetřu barvou škrábanec na laku nebudou stačit. Pokud se podívám na změny, které NERV a potažmo vláda navrhuje, mám pocit, že se všichni snaží kosmetickými změnami stroj rozjet a o nějakém repasu vůbec nepřemýšlejí. Máte ten pocit také? A pokud ne, proč? Proč nic účinného nenavrhujete? Nevíte snad, co by to mělo být?
  • Odpověď (Michal Mejstřík, 15:12) -
    Myslím si že některé strukturální změny se bez recesí či hlubšího výkyvu (krize) bohužel nikdy neprosadí a v tom spočívá dvojakost těchto změn - pomohou do budoucna ale za cenu dočasné bolesti jak na straně investorů, tak pracovníků. Nemám dojem, že by se stroj definitivně zastavoval (svědčí o tom řada faktorů), dříve nebo později ekonomiky vycházejí i z větší krize dokonce silnější pokud neblokují změny zájmy dosud silných, ale neperspektivních či nekonkurenceschopných podniků. Myslím, že návrhy diskutované v současné době na mnoha mezinárodních fórech i u nás upraví prostředí pro podnikání pokud nepřeváží vliv investorů upadajících podniků a jejich zaměstnanců, kteří by měli intenzivně hledat již dnes přeškolení pro budoucí smysluplné uplatnění.
  • ---
  • Otázka (PV, 12:30) -
    Dobrý den, jak se chce NERV, resp. vláda, vypořádat s mohutným nárůstem druhotné platební neschopnosti, který bude přirozeným důsledkem zhoršující se hospodářské situace, když omezené zdroje vlády budou již utraceny? Krize je přirozenou součástí hospodářského cyklu, kdy by neefektivní a špatně řízené firmy měly trh opustit a uvolnit vzácné zdroje (např. kvalifikovanou sílu) pro perspektivní obory a firmy. Plánujete zrychlení insolvenčních řízení (jejichž délka a výsledky jsou dnes ostudné)?
  • Odpověď (Michal Mejstřík, 15:05) -
    S druhotnou platební neschopností máte nepochybně pravdu. A v souvislosti s tím je integrální součástí balíčku poskytování garancí a podpory úvěrů malých a středních podniků, které jsou nejvíce postiženy nižšími objednávkami finalistů a mnohdy pomalejším placením vyfakturovaných pohledávek. Již se rozeběhl na ČMZRB (red. Českomoravská záruční a rozvojová banka) projekt garancí provozních (!) úvěrů , který by měl usnadnit konkurenceschopným MSP získat od úvěrujících bank nezbytné prostředky i s nižší prémií za riziko (tedy získat a navíc trochu levněji). Předběžný rámec garancí ČMZRB by měl zatím pokrýt až 40 mld. úvěrů, uvidíme jaká bude poptávka. Jsou připravovány i další prostředky pro případné další navýšení zdrojů. Ale souhlasím i s Vaším tvrzením, že recese je cestou k restrukturalizaci a případnému exitu nekonkurenceschopných firem. Prosto jsme v NERVu společně s MSP intenzivně prosazovali 14-15 opatření novelizujících před rokem zavedený insolvenční zákon, který ale považuji za mnohem lepší než předchozí 15krát novelizovaný zákon o konkursu a vyrovnání. Ale již dnes mnohem poměrně dobře a transparentně funguje elektronický insolvenční rejstřík a pokud insolvenční novela projde parlamentem budeme zase mnohem dále.
  • ---
  • Otázka (Jirka, 11:14) -
    Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaký bude osud peněz půjčených Lotyšsku v případě jeho bankrotu a zda Vám to nepřipomíná § o porušení povinností při správě cizího majetku a dále zda nenavrhnete omezení rozpočtu armády a jejích válečných dobrodružství po celém světě, v rámci úspor by tyto byly pro obyvatelstvo zaručeně nejpřijatelnější. Děkuji za odpověď.
  • Odpověď (Michal Mejstřík, 14:50) -
    Viz předchozí odpověď. Je věcí vlády a parlamentu dohodnout se na plnění spojeneckých povinností, které jsme přijali mj. svým vstupem do NATO. Od toho se odvíjejí příslušné náklady. Ale zde opravdu nemám expertizu.
  • ---
  • Otázka (Jakub, 10:58) -
    Dobrý den chtěl bych se zeptat. Jaký očekáváte vývoj na české koruně v rámci jednoho roku. Popřípadě jaký by měl vliv na naší ekonomiku bankrot Lotyšska. Děkuji předem za odpovědi
  • Odpověď (Michal Mejstřík, 14:47) -
    Jsme malou otevřenou ekonomikou s vlastní měnou, která v současném bouřlivém prostředí reálného vývoje a často nepřesných zpráv globálních analytiků zaměňujících Česko za Maďarsko apod. nemůže být uchráněna od výrazných výkyvů, které se všichni snažíme aktivně tlumit. Jako solidární člen EU nejenom inkasujeme prostředky strukturálních fondů EU (řádově 25 mld. EUR v letech 2007-2013), ale i přispíváme (dle svého ekonomického významu) na řešení problémů členských zemí EU. Nedávno jsme přispěli na podporu lotyšské ekonomiky dlouhodobější půjčkou (v řádu 200 mil. EUR), která byla součástí mezinárodní pomoci - EU, IMF. Již sama česká relace mluví sama za sebe. Tudíž hypotetický dopad bankrotu Lotyšska by byl velmi omezený (část prostředků by se jistě vrátila). Ale jde zatím jen o Vaši hypotézu.
  • ---
  • Otázka (Bobby, 10:43) -
    Jaký očekáváte vývoj energetických titulů ve zhruba následujícím roce až dvou? Investoval byste nyní do českých utilit? Děkuji za odpověď.
  • Odpověď (Michal Mejstřík, 14:33) -
    Již jsem v minulosti do těchto titulů investoval a musím říci, že tuto investici považuji za spíše střednědobou až dlouhodobou. Je zřejmé, že klesající poptávka průmyslu krátkodobě povede i ke stagnaci cen energií a dalších vstupů, což ovšem může mít pro mnohé součásti (neenergetického) průmyslu pozitivní dopady.
  • ---
  • Otázka (Jirka, 10:38) -
    Je podle Vás "konečná" podoba protikrizového balíčku dostatečná pro pomoc ekonomice nebo z ní vypadla opatření, která byste v ní býval rád viděl? Co si myslíte o šrotovném, udělali Slováci jeho zavedením dobře Díky za odpověď Jirka
  • Odpověď (Michal Mejstřík, 14:25) -
    Pozorný čtenář plného národního protikrizového plánu NPP (viz www.vlada.cz) jistě zaznamenal, že plán má tři fáze - v první fázi šlo o 0,85% HDP, ve druhé fázi o 1,1% HDP a pracuje se i na třetí fázi. Původně jsme z brainstormingu (cca 250 námětů) vybrali 36 námětů NERVu (kritériem byla nejenom racionalita, dopady - výnosy a náklady, celková nákladnost a rychlost zavedení). Z nich do druhé fáze NPP vstoupilo deset opatření, z nichž řada je exekutivní povahy a je již ve fázi zavádění. Další jsou v parlamentu a záleží na politické dohodě a vůli se dohodnout a rychle opatření přijmout (s případnými dalšími modifikacemi). Současně ale běží velká exekutivní aktivita ministerstev na urychlení čerpání strukturálních fondů (s účelnými modifikacemi), neboť i sama Evropská komise změkčila některé předpisy k jejich čerpání. Některé problémy z předchozí doby (monitorovací systém apod.) by měly být s EK rychle dořešeny. Jen infrastrukturní investice do silnic a železnic jsou uvažovány v historicky nejvyšší úrovni až 90 mld. Kč, což nepochybně vytvoří či zachová mnohá pracovní místa.
  • ---
  • Otázka (Jaroslav, 10:34) -
    Zatím všechny návrhy NERVu spočívaly v povzbuzování podnikatelské sféry. Ať už šlo o snížení soc. pojištění nebo zrychlení odpisů či navrácení daní za rok 2007 živnostníkům atd., atd. Zatím ale žádný návrh nesměřoval k posílení poptávkové strany spotřeby tj. obyvatelstva. V Evropě vidíme šrotovné, které velmi pomůže ekologii, protože 10let stará auta jsou v provozu na silnicích nebezpečná i pro luxusní auta, a jednak pomůže poptávce po malých autech s ekonomickým provozem a sníží nebezpečí propouštění v regionech automobilek. Další pomoc obyvatelstvu v jednorázových dávkách pro rodiny atd. Ti lidé ty peníze nenechají hnít ale utratí je, takže poptávka vzroste. Domnívám se, že by měly být povzbuzeny obě strany trhu a ne jen jedna, což je, jak je vidět, názor i řady vlád. Má snad NERV i tento záměr?
  • Odpověď (Michal Mejstřík, 14:14) -
    Jak jsem uvedl čeká ekonomika je vysoce otevřenou ekonomikou, nejen s více než 80% poměrem exportu na HDP, ale i se 75% poměrem dovozu a HDP. Oproti tomu např. americká ekonomika přes absolutně významný zahraniční obchod produkuje okolo 90% HDP pro vlastní spotřebu a investice. Je zřejmé, že poptávkové stimuly v americké ekonomice (jsou-li racionální) mohou mít větší dopad na výkonnost domácí ekonomiky. Proto jsme v NERVu sestavili tabulku zemí podle míry otevřenosti a použitých stimulačních balíčků a potvrzuje se, že malé otevřené ekonomiky přirozeně tíhnou k balíčkům s důrazem na nabídkovou stranu. Český balíček je v tomto kontextu adekvátní. Na poptávkové straně jsme doporučili zásadněji stimulovat infrastrukturní investice, produkci odvětví k úsporám energie (zateplování, apod.) s využitím pokud možno rozpočtově neutrálních zdrojů (urychlené čerpání strukturálních fondů EU, zdroje postkjótského typu na ekologicky orientovanou produkci). Zdrojů na financování malých otevřených ekonomik bude málo a budou stále dražší.
  • ---
  • Otázka (Koutný, 9:21) -
    Dobrý den, jaký je Váš současný odhad letošního růstu české ekonomiky za předpokladu, že bude protikrizový balíček schválen v navrhované podobě? Bude to stále těch medializovaných -2% nebo se podle Vás vyhlídky ČR změnily? Děkuji Koutný
  • Odpověď (Michal Mejstřík, 14:06) -
    V prvé řadě platí základní teze, že Česká ekonomika je vysoce otevřenou ekonomikou s více než 80% poměru exportu a HDP. Vývoj na relevantních trzích je právě klíčovou determinantou (byť ne jedinou) výkonu české ekonomiky. V posledních dnech jsou publikována data se zpřesněnými údaji o vývoji HDP ve světě a s globálními prognózami. Např. Světová banka již předpokládá pokles globální ekonomiky a významný pokles mezinárodního obchodu. IMF též ohlásil již šesté! zpřesnění své prognózy na rok 2009 (dosud +0,5% růstu), ale každé zpřesnění naznačuje zhoršené vyhlídky, neboť klíčové ekonomiky přecházejí v souvislosti s finanční krizí do jasné recese. Zatím považuji uvažovaných -2% za stále platnou pracovní variantu výhledu s tím, že národní protikrizový plán projde parlamentem, jinak by mohlo dojít ke zhoršení výhledu.
Aktualizace rozhovoru
Offline rozhovory
Jsme infrastruktura podnikání i zrcadlo ekonomiky, říká zakladatel Accolade a čerstvý podnikatel roku Milan Kratina
11.03.2025 20:03
Jsme infrastruktura podnikání i zrcadlo ekonomiky, říká zakladatel Accolade a čerstvý podnikatel roku Milan Kratina
Accolade je jeden z největších investorů do průmyslových nemovitostí ...
Jiří Šperl pro Patria.cz: Výsledky KB dovolují atraktivní dividendu. Transformaci retailového bankovnictví teď zúročíme podílem na trhu
Počet investorů v Česku roste, chtějí se zajistit na stáří a ochránit před inflací. S Janou Brodani o motivacích a bariérách Čechů při investování
Martin Novák: Za poklesem čistého zisku ČEZ ve třetím kvartále stojí zejména odložené daně a nižší úrokové výnosy. Akvizice GasNetu přinese do provozního zisku cca 10 miliard ročně
Tisíce investorů bereme jako závazek, říká po rekordním kvartále i půlroce šéf Colt CZ Group Jan Drahota a pracuje na vizi 2030
15.10.2024 8:02
Tisíce investorů bereme jako závazek, říká po rekordním kvartále i půlroce šéf Colt CZ Group Jan Drahota a pracuje na vizi 2030
Skupina Colt CZ Group předstoupila v září před investory po rekordním ...
V číslech, která překvapila celý trh, je i konec odvodů a stále vysoká volatilita, říká šéf financí ČEZ Martin Novák po zlepšení výhledu

Online rozhovory

Váš názor
  • Přidat názor
     
    10.03.2009 15:00

    Dobrý den pane profesore, zajímal by mě Váš názor ve věci toho, do jaké míry současná hospodařská krize změní současný globální kapitalismus. Očekáváte nárůst a udržení dalších tvrdých regulatorních opatření? A domníváte se, že by současná krize mohla přinést případně vznik nové ekonomické školy?
    Petr
  • Přidat názor
    David Copperfeld
    10.03.2009 14:20

    paní ´šefredaktorka Ekonomu má v jednom ze svých původních úvodníků radu , jak také předejit této krizi - vybrat hrdinu, respektovanou osobnost, nejlépe s celosvětovým ohlasem, aby uměl strhnout davy a umět se postavit proti proudu a hlasitě zvolat : Krize je u konce ! Protože před rokem byla takto tato krize podobným stylem vyvolána. Experti prý unisomo hlasali, že přijde Armagedon. A světe div se . On přilšel. CO říkáte takým šefredaktorkám v titulu jakým se označuj EKONOM ???
    AMN
  • Přidat názor
    Státní dluhopisy ČR
    10.03.2009 13:30

    Dobrý den pane Mejstřík, chci se Vás zeptat, zda-li je podle Vás bezpečná investice do vládních státních dluhopisů ČR s delší splatností. Slyšel jsem spousty názorů a většina z nich tuto variantu investice odsoudila. Jsem vlastníkem státních dluhopisů, véřím, že stát vůči mé pohledávku vyrovná, když budu držet dluhopisy do splatnosti. Jaký máte názor Vy? Msylíte, že se jedná o bezpečnou investici? Nebo mám volit raději zlato...Děkuji za odpověď.
    Petr
  • Přidat názor
    Pomoc živnostníkům
    10.03.2009 12:56

    Dobrý den, Prosadili jste kosmetické snížení odvodů na soc. pojištění - ovšem toto se vypočítává z mnohem vyššího vyměřovacího základu - chtěl bych se zeptat jaký je na toto opatření Váš názor. Podnikám při zaměstnání (náklady uplatňuji 50% z příjmů). KLADY: jednotnými 15% a velkou slevou 24840 na poplatníka zaplatíme většinou menší daň. ZÁPORY: Tím že nemohu dát do nákladů soc + zdrav pojištění se mi v řádku 24 výkazu pro sociálku a řádku 15 výkazu pro VZP objeví výrazně větší příjmy (základy k výpočtu) a tím zaplatíme na tyto pojištění poměrně značný doplatek i když moje příjmová i výdajová bilance je přibližně stejná jako loni. Daň mám menší o cca 4000,- ale doplatek na VZP 5500,- a na socku 15500,- Co Vy na to? Děkuji, PM
    P-M
    • Přidat názor
      Re: Pomoc živnostníkům
      10.03.2009 15:30

      Škoda, že mi pan Mejstřík nestihl odpovědět, doufám že si alespoň otázku přečetl a probere to v NERVu.
      P-M
  • Přidat názor
     
    10.03.2009 12:38

    Pane Mejstříku, před několika týdny jsem četl filozofické zamyšlení novináře Petra Fišera nad důvody současné krize a jejími východisky - byl to snad jediný podnětný článek v HN /z těch, které jsem četl a jsem celkem pravidelný čtenář/ na téma krize, který dle mého názoru přináší rozumný a užitečný úhel pohledu. Ve zkratce řečeno autor píše, že všichni jsou velmi překvapeni z toho, že se stroj zastavuje, ztrácí výkonnost. A všichni se snaží stroj znovu rozjet. Ale vůbec nikoho nenapadne, že možná je nutné, aby se stroj znovu rozjel, ho inovovat nebo i repasovat. Kosmetické změny typu přetřu barvou škrábanec na laku nebudou stačit. Pokud se podívám na změny, které NERV a potažmo vláda navrhuje, mám pocit, že se všichni snaží kosmetickými změnami stroj rozjet a o nějakém repasu vůbec nepřemýšlejí. Máte ten pocit také? A pokud ne, proč? Proč nic účinného nenavrhujete? Nevíte snad, co by to mělo být?
    peso
  • Přidat názor
     
    10.03.2009 12:30

    Dobrý den, jak se chce NERV, resp. vláda vypořádat s mohutným nárůstem druhotné platební neschopnosti, který bude přírozeným důsledkem zhoršující se hospodářské situace, když omezené zdroje vlády budou již utraceny? Krize je přirozenou součástí hospodářského cyklu, kdy neefektivní a špatně řízené firmy by měly trh opustit a uvolnit vzácné zdroje (např. kvalifikovanou sílu) pro perspektivní obory a firmy. Plánujete zrychlení insolvenčních řízení (jejichž délka a výsledky jsou dnes ostudné)?
    PV
  • Přidat názor
     
    10.03.2009 11:14

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaký bude osud peněz půjčených Lotyšsku v případě jeho bankrotu a zda Vám to nepřipomíná § o porušení povinností při správě cizího majetku a dále zda nenavrhnete omezení rozpočtu armády a jejích válečných dobrodružství po celém světě, v rámci úspor by tyto byly pro obyvatelstvo zaručeně nejpřijatelnější. Děkuji za odpověď.
    Jirka
  • Přidat názor
     
    10.03.2009 10:58

    Dobrý den chtěl bych se zeptat. Jaký očekáváte vývoj na české koruně v rámci jednoho roku. Popřípadě jaký by měl vliv na naší ekonomiku bankrot Lotyšska. Děkuji předem za odpovědi
    Jakub
  • Přidat názor
     
    10.03.2009 10:43

    Jaký očekáváte vývoj energetických titulů ve zhruba následujícím roce až dvou? Investoval byste nyní do českých utilit? Děkuji za odpověď.
    Bobby
  • Přidat názor
     
    10.03.2009 10:38

    Je podle Vás "konečná" podoba protikrizového balíčku dostatečná pro pomoc ekonomice nebo z ní vypadla opatření, která byste v nich býval rád viděl? Co si myslíte o šrotovném, udělali Slováci jeho zavedením dobře? Díky za odpověď Jirka
    Jirka
  • Přidat názor
    Strana spotřeby
    10.03.2009 10:34

    Zatím všechny návrhy Nervu spočívaly v povzbuzování podnikateské sféry. Ať už šlo o snížení soc. pojištění nebo zrychlení odpisů či navrácení daní za rok 2007 živnostníkům atd atd. Zatím ale žádný návrh nesměřoval k posílení poptávkové strany spotřeby tj obyvatelstva. V Evropě vidíme šrotovné které velmi pomůže ekologii, protože 10let stará auta jsou v provozu na silnicích nebezpečná i pro luxusní auta a jednak pomůže poptávce po malých autech s ekonomickým provozem a sníží nebezpečí propouštění v regionech auromobilek. Další pomoc obyvatelstvu v jednorázových dávkách úpro rodiny atd. Ti lidé ty peníze nenchají hnít ale utratí je takže poptávka vzroste. Domnívám se že by měly být povzbuzeny obě strany trhu a ne jen jedna, což je názor jak je vidět i řady vlád. Má snad NERV i tento záměr?
    Jaroslav
  • Přidat názor
     
    10.03.2009 9:21

    Dobrý den, jaký je Váš současný odhad letošního růstu české ekonomiky za předpokladu, že bude protikrizový balíček schválen v navrhované podobě? Bude to stále těch medializovaných -2% nebo se podle Vás vyhlídky ČR změnily? Děkuji Koutný
    Koutný

Nejčtenější zprávy týdne

Sledujte nás na sociálních sítích

Facebook X LinkedIn Instagram Youtube

Právě diskutujete

Nejdiskutovanější zprávy dne

Nejčtenější zprávy dne

Nejdiskutovanější zprávy týdne

Analýza dne

Jan Bureš: ČNB podle očekávání snížila sazby o 25bps, další kroky budou “velmi opatrné”
07.05.2025 16:38
Jan Bureš: ČNB podle očekávání snížila sazby o 25bps, další kroky budou “velmi opatrné”
Centrální banka na svém květnovém zasedání podle našeho oček...více

    Analýzy online  

     Název analýzy
    16:30Americké akcie vykazují neutrální obchodní den
    12:24Denní finanční zpravodaj pro region CEE
    10:39Zatímco akcie si vybírají oddechový čas, euro pokračuje v posilování
    09:28KBC Sunrise
    09:27Denní zpráva o komoditách