Komerční banka má za sebou rekordní výsledky v nesnadném roce 2022. Jak se čelnímu titulu na pražské burze, vyhledávanému nejen pro dividendu, daří v úvodu letoška plnit cíle pro rok 2023? Jak bude dále vypadat dividendová politika a může přijít v nějaké podobě další odměna pro akcionáře? Jak na KB dopadne mimořádné zdanění a jak šéf jejích financí hledí na celý letošní rok, pády bank v USA i Evropě nebo záměry kolem stavebního spoření? Po celoročních výsledcích za rok 2022 a krátce před konáním valné hromady, která bude rozhodovat nejen o dividendě, v rozhovoru pro Patria.cz odpovídá finanční ředitel Komerční banky Jiří Šperl.  

Patria.cz: Ohlédněme se na úvod za celoročními čísly 2022. Co byste z nich pro investory vyzdvihl?

Přestože prostředí, ve kterém jsme se nacházeli, bylo složité, rok byl nakonec mimořádný jak byznysově tak finančně. Jsem tenista, tak pokud bych měl vypíchnout šestici úspěchů, tak musím začít čistým ziskem po zdanění. Vygenerovali jsme přes 17 miliard korun a vykázali tak historicky rekordní rok. Dalším úspěchem je to, že náš tržní podíl na úvěrování klientů se zvyšuje již třetím rokem v řadě, taženo zejména korporátní částí banky. Zároveň se podařilo dále navýšit počet klientů o dalších 27 tisíc v souladu s naší strategií. Již tradičně jsme potvrdili pozici lídra v oblasti operační efektivity, měřeno poměrem provozních nákladů a výnosů. V nesnadném prostředí -  a zde mám na mysli zejména vysoké úrokové sazby a inflaci, ceny energií a následky války na Ukrajině – naši klienti potvrdili svojí odolnost a jejich platební disciplína zůstala na velmi vysoké úrovni. Náklady na riziko činily pouhých 15 bazických bodů v poměru k průměrnému objemu úvěrů. No a šestým gemem do setu jsou spokojení akcionáři a solidní dividenda na 65 procentech zisku, pochopitelně po schválení nadcházející Valnou hromadou. 

Na druhou stranu jsme během konferenčního hovoru upozornili naše akcionáře i analytiky na některé neopakovatelné vlivy. Vyzdvihl bych tři z nich: Úrokové sazby dle našeho názoru dosáhly již svého vrcholu, nyní již převládá očekávání, že ke konci roku začnou klesat. Dále, téměř vůbec nás nezasáhl vývoj cen energií, jejichž ceny si na střednědobém horizontu zajišťujeme. A třetí vliv souvisí s excelentní likviditou Komerční banky. Mohli jsme si dovolit navyšovat sazby na klientských vkladech o něco později a i díky tomu se na celoroku dostat s úrokovou marží zpět na úroveň 2019, totiž posledního roku před příchodem COVID-19. Zde jsme částečně prioritizovali zájmy našich akcionářů před zájmy klientů. 

Patria.cz: Zastavme se podrobněji u dividendy či šířeji odměny pro akcionáře, kterou jste zmínil a která typicky drobné investory zajímá zásadně. Jaký zde můžeme očekávat další vývoj?

Předpoklady použité pro finanční projekci našeho strategického plánu KB 2025 jsme oznámili trhům již v roce 2020 s tím, že náš udržitelný poměr vidíme mezi 60 až 70 procenty. Tento záměr se nám daří naplňovat již 4 roky v řadě a věřím, že brzy přibude rok další. Jak naši akcionáři vědí, za rok 2022 jsme navrhli Valné hromadě vyplatit 65% zisku roku. Rozhodovat bude Valná hromada KB již za pár dnů.

Dodám ještě, že doposud příliš nepoužíváme Tier 2 kapitál, 97% celkového kapitálu je tvořeno Tier 1, tj. tím nejkvalitnějším kapitálem.  V této souvislosti si dokáži představit, že někdy v budoucnu přistoupíme ke krokům, týkajícím se částečné optimalizace regulatorního kapitálu.

Patria.cz: Posuňme se k výhledu pro rok 2023. Ten zahrnuje meziročně stabilní výnosy, mírný pokles čistého úrokového výnosu, růst poplatkových výnosů o střední jednotky procent, růst úvěrů o střední jednotky procent, růst provozních nákladů o střední jednotky procent a rizikové náklady < 30 bps. Můžete pro nás rozebrat hlavní fundamenty, na kterých výhled stojí? 

Určující bude zejména další vývoj prostředí. Po růstu ekonomiky v loňském roce pro letošek očekáváme stagnaci, HDP plus minus na stejné úrovni jako loni. Ekonomiku bude i nadále hodně ovlivňovat inflace, před několika měsíci jsme očekávali její rychlejší pokles. Nyní jsme obdrželi čerstvé číslo za březen (0,1 % meziměsíčně, 15 % meziročně), které spíše pozitivně překvapilo, ale i tak čekáme průměrnou letošní inflaci ještě dvoucifernou. Sazby ČNB, které dle našich původních projekcí měly začít klesat již během 3. čtvrtletí tohoto roku, začnou se svým poklesem později. Otázkou je, zda vůbec na konci roku budeme níže než dnes. Můj osobní názor je že ne. 

Patria.cz: Jak se tyto předpoklady promítají do očekávaného provozního výsledku Komerční banky? 

Před provozním výsledkem ještě pár vět k očekávanému růstu trhu a naší pozici na něm. Co se trhu týče, očekáváme určité meziroční zpomalení, a to jak v oblasti klientských úvěrů, tak depozit. I tak by  obě kategorie měly růst na úrovni středních jednotek procent (mid-single digit). V KB máme ambici růst ještě trochu rychleji. 

V oblasti úvěrů se chceme pokusit přidat čtvrtý rok v řadě, kdy získáme tržní podíl. Výhodou pro nás v této oblasti zůstává, že dokážeme naše klienty doprovodit na světové kapitálové trhy díky našemu členství v globální finanční skupině Société Générale. V retailovém segmentu pak vsázíme na to, že nám pomůže start Nové éry bankovnictví, která přinese pro klienty Komerční banky spoustu pozitivních změn, zjednodušení a 100% bezpapírovost.

V oblasti depozit si chceme vzít alespoň částečně zpátky to, co jsme ztratili vloni. Naše depozitní produkty jsou nyní již na plně konkurenceschopné úrovni. 

Výnosy po rekordním loňském nárůstu budou letos spíše stagnovat, použil bych na to výraz „červená nula“ a bude to ovlivněno zejména korekcí v oblasti úrokových příjmů, a to zejména zvyšujících se nákladů na klientská depozita. 

Naopak v oblasti neúrokových výnosů očekáváme poměrně dynamický meziroční nárůst. U poplatků a provizí tažený zejména poptávkou klientů po investičních řešeních – podílové fondy, penzijní fondy a pojistky. Mimochodem, to je jeden z našich strategických cílů, neboť jde o stabilnější výnosy, než jsou ty klasické úrokové. No a v oblasti finančních operací bude výsledek podpořen pokračující zvýšenou poptávkou našich klientů po zajišťovacích operacích. Pak je tam ještě jeden spíše technicko-účetní důvod, a to že naše investiční bankovnictví bude letos generovat účetně méně úrokových příjmů, ale více výnosů z finančních operací. 

Náklady na riziko budou pravděpodobně nízké, během konferenčního hovoru na začátku února jsme v základním scénáři indikovali 20-25 bps.

Patria.cz: Před tím, než se dostaneme k tématu Vaší strategie, dovolte ještě otázku na již ukončený první kvartál. Je zřejmé, že nemůžete předčasně komentovat konkrétní čísla, prosím ale o dosavadní vyznění roku, trendy, realitu vývoje proti výhledu.

Od počátku roku doposud nevidíme velké odchylky oproti tomu, co jsme oznámili ve výhledu 2023 po celoročních číslech za 2022. 

Pravda, ze začátku roku poptávka po hypotečních úvěrech držela trend z loňského roku, ale za březen je tam již první slušný výsledek a růst, mimochodem nejlepší výsledek od loňského června a zde by trend mohl pokračovat.  V oblasti spotřebitelských úvěrů věříme, že letos porosteme rychleji než trh a první dva, tři měsíce roku to do určité míry potvrzují. Korporátní větev banky si drží svůj vysoký standard.

U depozit celkově též dle očekávání, co nás do určité míry překvapilo je zrychlený trend konverze běžných účtů do termínovaných vkladů. Očekávali jsme spíše zpomalení tohoto trendu. Disciplína splácení úvěrů našimi klienty se nejenže nezhoršuje, ale dokonce je lepší, než v předcházejících čtvrtletích. 

Patria.cz: Pojďme teď k oné strategii 2020 – 25. Jak daleko je banka a co jsou klíčové body, kterými nyní prochází?

Nejprve bych rád zasadil celé téma do kontextu. Relativně brzy po nástupu Jana Juchelky do pozice CEO v roce 2017 jsme banku začali poměrně zásadně transformovat. Ta probíhala (a probíhá) ve dvou základních fázích. První přípravná, soustředěná zejména na simplifikace ve všech činnostech banky, ale tato fáze též přinesla kompletní změnu stylu naší práce. Od klasického projektového řízení organizovaného v silech, k „agile at scale“. V tomto směru jsme byli první bankou na trhu a zároveň jsme si vytvořili podmínky pro další transformaci banky.

Ta druhá fáze začala v roce 2019. My jsme tehdy vůbec nevěděli, jak bude bankovnictví vypadat ve 2025, ale bylo nám jasné, že kdo nebude v roce 2025 plně digitální, end to end, paperless, maximálně flexibilní s rychlou adaptací na požadavky klientů, bude buď převzat někým jiným, zanikne nebo přestane být relevantní. To bylo to, co nás celou tu dobu pohánělo vpřed.

Patria.cz: Na co se tedy zaměřuje KB2025? 

Nová éra bankovnictví není jen o digitální transformaci, nicméně IT část je dle našeho názoru největším digitalizačním projektem v českém bankovnictví a dle našeho Chief digital officera Marguse Simsona i v okruhu nejméně tisíc kilometrů. Zahrnuje vybudování kompletní nové IT infrastruktury včetně core bankingu, správy karet, platebního centra, analytické vrstvy i nového mobilního a internetového bankovnictví. Součástí je i nová propozice pro klienty, produktové portfolio bude zásadně jednodušší poté, co jsme ho už dost podstatně zjednodušili. Ale nechme informace o produktech na tiskovou konferenci, kde bude zveřejněno více podrobností (pozn. rozhovor byl pořízen 14.4., tzn. před zmíněnou tiskovou konferencí). Od těchto kroků očekáváme podpoření dlouhodobé konkurenceschopnosti, flexibilitu, zvýšení rychlosti odezvy na konkrétní poptávku klientů i akce konkurence. Samozřejmě jde také o rovinu úspornosti provozu a kontinuálního vývoje. 

Patria.cz: Průmět do čísel je tedy jaký?

Ve finanční rovině chceme dosáhnout zvýšení efektivity o 25 %, ROE nad 15 % a cost income ratio pod 40 %. Ale není to jenom o číslech, zejména chceme i nadále zvyšovat spokojenost klientů s našimi službami. 

Patria.cz: Pojďme se posunout na témata, která prostupují bankovním sektorem a hýbou trhem. Prvním z těch domácích je mimořádné zdanění skrze daň z nadměrných zisků, takzvaná windfall tax. Jak na téma nahlížíte jako Komerční banka a především, jaké očekáváte dopady do hospodaření a na akcionáře?

Na úvod řeknu, že jako banka máme striktně nastavenu politiku nekomentovat výhledy na úrovni čistého zisku. A to zahrnuje implicitně i daňové záležitosti. Zastavím se zde tedy u formulace o „limitovaném dopadu“ tak, jak jsme to formulovali během konferenčního hovoru po celoročních výsledcích. 

Stále platí naše základní stanovisko ohledně této daně jako nesystémového a nespravedlivého prvku naší daňové soustavy. Na druhou stranu samozřejmě respektujeme právní rámec naší země a budeme platit takové daně, jaké nám ukládá zákon. Již za rok 2022 jsme odvedli do veřejných rozpočtů kolem 6 miliard Kč a další miliardu odvedli zaměstnanci na daních z příjmů a zdravotním a sociálním pojištění. 

Největší vytvořenou škodu vidíme v dopadu na důvěryhodnost podnikatelského prostředí. A my se vždy snažíme investory znovu a znovu ujistit, že Česká republika je stabilní země s předvídatelnou hospodářskou politikou a zaslouží si nižší rizikovou přirážku…

Připomenu zde případ Španělska, kde také před časem byla vyhlášena mimořádná bankovní daň a to velice explicitně. Bylo zřejmé, kolik banky zaplatí. A jestliže ten účet činil ilustrativně 10, do týdne tržní kapitalizace španělských bank propadla o 30. To je o té rizikové přirážce.

A nemohu si odpustit ještě poslední poznámku k tomuto tématu. Jednou ročně ministr financí předává ceny největším plátcům daní. Občas mi to připadá jako setkání klubu finančních ředitelů českých bank a dalších finančních institucí. Schválně jsem si kvůli tomu zjistil seznam a v posledních letech a každým rokem jsou v TOP 5 vždy tři, čtyři banky či další finanční instituce. Takže jsme - jak se říká - „good citizens“. K daním navíc můžete přidat další různé fondy, např. regulatorní; za posledních pět let je to jen za Komerční banku dohromady přes 35 miliard korun. 

Patria.cz: Jaký máte názor na diskutované omezení státní podpory stavebního spoření? 

Je mi jasné, že veřejné finance je potřeba dát do pořádku. V každém případě by opatření směřující k rozpočtové konsolidaci mělo projít důkladnou analýzou všech dopadů, abychom nesplakali nad výdělkem. Co se týče konkrétně stavebního spoření, díky vkladům sesbíraným s pomocí ca 4 miliard státní podpory, generují stavební spořitelny každoročně 60 miliard nízkoúročených účelových úvěrů, které jsou dostupné i pro nízkopříjmové domácností díky jejich unikátně dlouhé splatnosti (až 25 let). Stát může místo rušení stavebního spoření využít vybudovanou infrastrukturu například k distribuci a kontrole financí na modernizaci bytového fondu a snižování energetické náročnosti. 

Patria.cz: Jaký komentář jako finanční ředitel jedné z klíčových tuzemských bank poskytnete k dění na bankovním trhu v USA po pádu SVB a dalších otřesech a po pádu Credit Suisse v Evropě? Cítíte nějakou další nervozitu některým směrem? Očekáváte v té souvislosti nějaké změny v chodu bankovního sektoru?

Tuzemský bankovní sektor obecně patří mezi velmi odolné a neměl problémy ani během globální finanční krize v roce 2008. Naopak patřil mezi ty, kvůli nimž stát nemusel vůbec zasahovat. Česká národní banka provádí pravidelné zátěžové testy, které zjišťují míru odolnosti bank vůči různým šokům. Celkově je evropský bankovní sektor od globální finanční krize podstatně odolnější a má větší kapitálové vybavení. Také míra regulace je výrazně silnější, a to vše dává daleko větší důvěru v jeho stabilitu. Aktuální události nemají žádný vliv na řízení či stabilitu Skupiny Komerční banky. KB je kapitálově velmi dobře vybavená banka s dostatečnou likviditou. Ve všech regulatorních parametrech překračujeme minimální požadavky regulátora trhu, tj. České národní banky.

Patria.cz: Co Evropa a  případ Credit Suisse?

Případ Credit Suisse je zcela odlišný od USA bank, neboť se do jisté míry dotýká i firemní kultury a nastavení CS. Již v minulosti s tím tato banka měla určité problémy, poslední kapkou bylo vyjádření auditora, že kontrolní prostředí pro finanční výkazy má vážné slabiny. Na to jsou investoři extrémně citliví. Celkově je však evropský bankovní sektor od globální finanční krize podstatně odolnější a má větší kapitálové vybavení. Také míra regulace je výrazně silnější, a to vše dává daleko větší důvěru v jeho stabilitu.  Ani současné dění kolem Credit Suisse by se ho tak nemělo dotknout.

Co říci na závěr? Transparentní komunikaci s našimi akcionáři a investory považujeme za jednu z našich klíčových povinností a velice rádi jim skládáme účty. A když na konci našeho meetingu prohodí „Komerční banka? To spíme dobře“, naplňuje nás to pozitivní energií. 

Jiří Šperl

Absolvent Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Svou kariéru v Komerční bance započal už v roce 1992. V letech 2004-2009 byl náměstkem generálního ředitele stavební spořitelny Modrá pyramida, největší dceřiné společnosti KB. Od roku 2009 do 2013 pracoval jako finanční ředitel NSGB Société Générale v Egyptě. V roce 2013 se vrátil do Komerční banky jako výkonný ředitel pro Strategické plánování a v roce 2015 se stal výkonným ředitelem pro Strategii a Finance (CFO).