Ceny elektřiny se budou i v následujících letech pohybovat v cyklu, který je určen cyklem celého odvětví. Pro výrobu elektřiny, jako pro v podstatě všechna kapitálově náročná odvětví, jsou totiž charakteristické fluktuace produkčních kapacit, investic a prodejních cen. Ve zkratce – postupně uzavírané a odepisované kapacity začínají být obnovovány až ve chvíli, kdy díky zmenšující se produkci rostoucí ceny elektřiny dosáhnou bodu, kdy zajistí dodatečnou návratnost kapacit nových. Tento bod ale mohou ceny lehce přestřelit, protože celková doba výstavby elektráren se i u těch „nejrychlejších” - plynových, počítá minimálně na několik let. Čím více ceny přestřelí, o to více je obvykle následně stavěno nových kapacit, takže po jejich dokončení mohou zase ceny lehce po delší dobu klesnout pod onu hranici návratnosti (pokrývají pouze operační náklady). S tím, jak časem opět kapacity odpadají ceny opět začnou růst a kolečko se uzavírá.
Do tohoto cyklu vstupují přirozeně i strukturální faktory, kterými v současné době jsou zejména zavedená částečná reflexe vlivu jednotlivých odvětví na životní prostředí (povolenky k emisím), růst cen a omezení množství neobnovitelných paliv (včetně jaderného) a podpora obnovitelných zdrojů.
Z výše uvedeného plyne, že pro odhad budoucího vývoje cen elektřiny je potřeba znát zejména (i) fázi, ve které se nyní odvětví nachází a (ii) pomyslnou rovnovážnou cenu elektřiny (kolem které cena v průběhu cyklu osciluje). Nicméně, zejména díky (i) rozmanité struktuře elektráren (technologie, palivo), (ii) struktuře dodávek elektřiny (základní a další pásma), (iii) neustále se měnící (resp. rostoucí) ceně primárních energií a (iv) rozdílné míře nákladů odražených přímo v ceně (externality) se dá skutečně jen velmi zhruba mluvit o jakési rovnovážné ceně. To dokazují i následující data:
Tabulka shrnuje odhady několika studií celkových nákladů (tj. jak operačních, tak investičních) na 1 kWh. Zatímco pro produkci v existující elektrárně je rozhodující pouze operační náklad (jeho porovnání s aktuální cenou elektřiny), pro stavbu elektrárny je relevantní posuzovat celkový náklad relativně k odhadované ceně elektřiny. Velmi zhruba se tak dá říci, že rovnovážné ceny elektřiny by měly ležet na úrovni výše prezentovaných nákladů.
Pokud tedy vezmeme uvedené studie jako bernou minci, současné ceny elektřiny (hovoříme o jejich velkoobchodní úrovni) již mohou přestřelovat. Spotřebitelé, neradujme se ale – výrazný obrat není v dohledu. To je odrazem toho, že stavba nových elektráren, minimálně v CEE regionu a Německu (nejvýznamnějším trhu pro celou Evropu), je v mnoha případech stále ve fázi plánování. To přesto, že se z hlediska poptávky-nabídky neděje nic, co by již před několika lety nebylo v hrubých obrysech jasné. Importy tuto situaci nezachrání (přes plánované posílení přenosových kapacit z Ukrajiny). A vedle těchto cyklických faktorů přirozeně nepomohou zmiňované rostoucí ceny primárních energií a (částečná) cena placená za znečištění
V období několika let tak nebude překvapením (přestože se mnozí zainteresovaní vždy velmi překvapeně tváří), pokud cena elektřiny vyskočí ještě výše – poptávka roste, je v kratším období cenově málo elastická a nové kapacity budou nabíhat jen pomalu. Bráno z té lepší stránky – nic nás nenaučí energií šetřit lépe, než její rostoucí ceny. To platí o vlivu 100 USD za barel ropy i MWh elektřiny.