V poslední době jsou protekcionistické politiky, primárně cla, často zmiňovaným tématem. Cla se stala charakteristickým znakem druhého úřadu Donalda Trumpa a v poslední době se o nich stéle častěji hovoří i v EU. Důvodem je především narůstající obchodní deficit s Čínou, zejména v oblasti automobilového průmyslu. Jsou však cla skutečně nástrojem, který může EU pomoci?
Většina ekonomů se k protekcionismu staví spíše skepticky. Cla způsobují ztráty mrtvé váhy a akademická literatura z období americko-čínské obchodní války ukazuje téměř úplný přenos cel do cen dováženého zboží. Řada studií zároveň odkazuje na Leibensteinovu teorii x-neefektivnosti, podle níž silná ochrana domácího trhu vede ke snižování produktivity a inovační aktivity firem.
Učebnicovým příkladem této teorie je automobilový průmysl v USA. Ještě v 60. letech automobilky sídlící ve městě Detroit ovládaly více než 85 % domácího trhu. Omezená konkurence přispěla k růstu neefektivního managementu a vytvoření rigidního pracovního prostředí se štědrým odměňováním zaměstnanců a rozsáhlými benefity. V 70. letech však přišly dva ropné šoky, na které detroitské automobilky reagovaly jen obtížně. Na americký trh tak vstoupily japonské automobilky, které disponovaly efektivnějšími výrobními procesy a vyráběly kvalitní vozy s nižšími jednotkovými náklady. Současně nabízely menší úsporná auta, po kterých díky ropným šokům a drahým PHM výrazně vzrostla poptávka.
Detroitské automobilky reagovaly tlakem na Washington, aby ochránil domácí průmysl. Reaganova administrativa nakonec přiměla Japonsko k přijetí tzv. dobrovolných omezení exportu (VER), která zvýšila ceny dovážených japonských vozů. Cílem bylo poskytnout americkým výrobcům čas na restrukturalizaci a modernizaci. Výsledek byl však spíše opačný. Motivace ke změnám a inovacím oslabila a skutečnost, že se kvóty vztahovaly pouze na automobily dovážené z Japonska, vedla japonské výrobce k budování továren přímo v USA. Efektivní japonská výroba tak pronikla na americký trh a Detroit ztratil značnou část svého tržního podílu.
Ačkoliv se v americkém příběhu objevují místo cel dovozní kvóty, výsledek je stejný – růst cen zahraničních produktů. Pokud se EU skutečně rozhodne pro zavedení cel, bude klíčové nastavit je tak, aby zachovala cenový signál čínské konkurence a tím i nadále motivovala evropské automobilky k potřebným inovacím a ke snižování nákladů. Důležitou roli mohou sehrát rovněž regulace FDI spojené s přenosem technologií a know-how, stejně jako vyšší investice do evropského R&D. Příliš vysoká cla by však kromě bezprostřední čínské odvety mohla vyvolat i onu x-neefektivnost a zpomalit technologický pokrok. Příběh amerického automobilového průmyslu by tak pro EU měl sloužit jako odstrašující příklad.
TRHY
Koruna
Slabý dolar a dražší ropa nadále neposkytují koruně příliš důvodů k optimismu. Dnes bude v centru pozornosti zasedání ECB. Změna úrokových sazeb se sice neočekává, pokud však v komunikaci centrální banky přetrvá jestřábí tón, koruna si po zasedání jen stěží připíše další zisky.
Eurodolar
Cena ropy sice překročila hranici 95 USD za barel, na kurzu EUR/USD se to však zatím nijak zásadně neprojevilo. Trh evidentně vyčkává na dnešní zasedání ECB.
Od ECB dnes odpoledne očekáváme, že ponechá úrokové sazby beze změny, což by pro trhy nemělo představovat překvapení. Klíčová však bude komunikace po zasedání, především na tiskové konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové. Důležité bude zejména to, jak silný signál bude chtít vyslat směrem k zářijovému zasedání.
Návrat vyšších cen ropy a růst cen zemního plynu totiž znovu dostaly do hry možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb, protože inflační výhled nakonec nemusí být tak příznivý, jak se ještě nedávno zdálo. Pokud by prezidentka ECB zvolila relativně neutrální tón, mohlo by to mít na eurodolar mírně negativní dopad. Naopak výrazněji jestřábí rétorika by byla pro euro pozitivní a na kurzu EUR/USD by se měla projevit růstem.