Vídeň 20. února (ČTK/APA) - Nedělní vyhlášení nezávislého Kosova může být nebezpečným precedentem pro separatisty v dalších státech. Země jako Španělsko se obávají, že kosovský příklad posílí hlas menšin, které volají po nezávislosti. Na Kypru, v Gruzii nebo v Ázerbájdžánu mají zase vlády strach, že se nyní zvýší tlak na uznání dosud neuznaných celků, které na jejich území s větší či menší mírou autonomie už existují.
I když se politici v Evropské unii snaží co nejvíce zdůrazňovat, že Kosovo je případem "sui generis", který je zcela specifický a nelze ho srovnávat s dalšími separatistickými regiony, skutečnost zatím diplomatům nedává za pravdu. Už v den odtržení Kosova od Srbska se totiž se svými nároky ozvali například zástupci separatistů v Baskicku, Abcházii či Jižní Osetii.
Abcházie a Jižní Osetie
Tyto autonomní gruzínské republiky jednostranně vyhlásily nezávislost na Gruzii počátkem 90. let, ale jejich samostatnost zatím ostatní státy neuznávají.
"Jestli někdo věří, že Abcházie, Jižní Osetie a Podněsterská moldavská republika budou nyní prostě postupovat i dál stejně jako dosud, pak se hluboce mýlí," řekl v pondělí abchazský prezident Sergej Bagapš a doplnil, že Abcházie se nyní s žádostí o uznání obrátí na OSN, Rusko a Společenství nezávislých států (SNS).
Jihoosetský prezident Eduard Kokojev varoval Gruzii, aby procesu osamostatnění dále nebránila. "Jižní Osetie a Abcházie mají pro uznání lepší politický a právní základ než Kosovo," zdůraznil.
Podněstří
Moldavská separatistická Podněsterská republika, kterou obývají převážně Rusové a Ukrajinci, požádala vzhledem k osamostatnění Kosova o uznání v úterý.
"Rychlé mezinárodní uznání Podněstří pomůže mezinárodnímu společenství konsolidovat stabilitu a bezpečnost v tomto regionu," uvedlo podněsterské ministerstvo zahraničí v prohlášení. Kosovský příklad podle něj představuje "nový způsob řešení konfliktů po celém světě".
Náhorní Karabach
Ázerbájdžánská enkláva s převahou arménského obyvatelstva, kde nyní žije asi 140.000 lidí, vyhlásila v roce 1988 nezávislost, zatím je ale stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu.
Ministr zahraničí separatistického Národního Karabachu Georgi Petrosjan řekl už v neděli, že případ Kosova by mohl k mezinárodnímu uznání pomoci i v jeho regionu. Pravděpodobný budoucí arménský prezident Serž Sarkisjan tvrdí, že mezinárodní společenství uplatňuje "dvojí standardy", když uzná Kosovo a nikoli Náhorní Karabach. Ázerbájdžán byl mezi prvními státy, které daly najevo, že s nezávislostí Kosova nesouhlasí.
Baskicko
Již téměř půlstoletí vede separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) ozbrojený boj za vytvoření nezávislého státu Basků, který by měla tvořit současná Baskická autonomní oblast (tři severošpanělské provincie), španělská provincie Navarra a tři francouzské provincie.
Baskická vláda označila osamostatnění Kosova za "učebnicový příklad pro řešení (národnostních) konfliktů". "Respektování vůle obyvatel je klíčem k řešení politických problémů, které se nehýbají z místa," řekl její mluvčí.
Nezávislost v Kosovu přivítali také politici v Republice srbské, jež je jednou ze dvou součástí Bosny. Povzbuzení pro své snahy o samostatnost vidí v kosovském příkladě i zástupci Čečenska, které je ruskou autonomní republikou, či separatisté na Korsice, kteří usilují o odtržení od Francie.