Amerika je sice zemí neomezených možností, ale stejně tak je to země politické korektnosti, kde je třeba si rozmyslet, co kde kdo řekne, aby nebyl obviněn z necitlivosti či snad nedejbože rasismu, šovnismu či kdoví čeho jiného. Nicméně zdá se, že politická korektnost není úplně „symetrická“. Americká veřejnost se zdá být citlivější na možné prohřešky proti politické korektnosti pocházející z „pravé strany“ politického i ekonomického spektra (pro účely tohoto příspěvku není třeba podrobně rozebírat co je „pravé“ a co „levé“, neboť to není podstatné).
Hlavními nositeli politické korektnosti jsou tak v Americe demokraté. Zmínka bývalé kandidátky na viceprezidentku Geraldiny Ferraro o tom, že Barack Obama možná těží z toho, že je černoch, ji stála pozici poradkyně Hillary Clintonové. Korektnost se však netýká jen klasických otázek rasy, vyznání a pohlaví. Například hlavní ekonomický poradce Baracka Obamy, chicagský ekonom Austan Goolsbee dostal pořádně na vyučenou, když naznačil, že volný obchod je dobrá věc a že Obama kritizuje sdružení volného obchodu NAFTA hlavně z vnitropolitických důvodů. „Volný obchod“ je totiž oblíbeným terčem amerických odborů, které jsou důležitým sponzorem i zdrojem hlasů pro demokraty.
Poslední obětí této „obchodní korektnosti“ byl poradce Hillary Clintonové, Mark Penn. Ten se totiž, ó hrůza, sešel se zástupci kolumbijské vlády, která se snaží uzavřít s USA dohodu o volném obchodu, kterou demokraté odmítají. Odpor je přitom absurdní: Kolumbie je ekonomicky malý partner, 92% jejich vývozů již dnes není zatíženo žádnými tarify, naopak na 90 % amerických vývozů tarify uplatňovány jsou. Navíc by dohoda politicky posílila nejvýznamějšího (a možná jediného) spojence USA v Jižní Americe, který se brání socialismu ze severu (Venezuela) i jihu (Ekvádor). Demokraté používají zástupný argument o násilí proti kolumbijským odborářům, ve skutečnosti jde ale o projev „politické korektnosti ad absurdum“: ani Clintonová ani Obama si nedovolí hlasovat pro cokoliv, co má v názvu „free trade“.
Jiným příkladem asymetrie politické korektnosti je odmítnutí řetězce (17 USD, -2,84%) umístit na dárkovou kartu výraz „Laissez Faire“. Společnost statečně mlžila, ale jak zjistil viceprezident institutu CATO David Boaz, skutečným důvodem je zřejmě podezření, že takový výraz by mohl být chápán jako podpora volného obchodu, což si se svým pečlivě budovaným image nemůže dovolit.
Politická diskrénost by se mohla zdát být okrajovou záležitostí, ale na demokraty možná čeká past. Do srpna si musí vybrat, zda do boje o prezidentské křeslo pošlou první ženu v historii, nebo prvního afroameričana v historii. Ať si vyberou jakkoliv, zástupci politické korektnosti z neúspěšného tábora (ženy, afroameričané) se budou cítít zrazeni a mohou své negativní pocity obrátit proti demokratické straně. A republikánům se nabízí jedinečná příležitost, jak tuto frustraci umocnit, kdyby si John McCain vybral za kandidátku na viceprezidentku americkou ministryni zahraniční Condoleezzu Rice. První afroamerická ministryně zahraničí – může být něco korektnějšího? Navíc mluví rusky!
Autor je docent ekonomie na Institutu ekonomických studií FSV UK, člen Institutu pro sociální a ekonomické analýzy ISEA, „Research Fellow“ mnichovského CESifo institutu a „Residential Scholar“ amerického think-tanku CEPA ve Washingtonu DC. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.