Výrobní inflace v Německu zrychlila v červenci na 8,9 procenta z červnových 6,7 procenta a ocitla se tak nejvýše od října 1981. Za vysokým růstem stála opět drahá energie. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad.
Údaje výrazně překonaly i odhady analytiků dotazovaných agenturou Reuters, kteří v průměru očekávali inflaci kolem 7,5 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem výrobní ceny stouply o dvě procenta, což byl nejvyšší růst od února 1974.
"Stejně jako předchozí měsíc měly nejvyšší vliv na roční míru inflace ceny energie," uvedl statistický úřad. Ceny energie proti červnu stouply o 5,1 procenta a meziročně vyskočily o 24,5 procenta. Elektřina meziročně zdražila o 22,6 procenta.
Bez zahrnutí cen energie výrobní inflace činila 3,6 procenta. Mírně tak zrychlila z červnových tří procent.
Výrobní inflace je považována za důležitý ukazatel budoucího vývoje spotřebitelských cen. Meziroční míra spotřebitelské inflace v červenci činila 3,3 procenta, což byla nejvyšší hodnota za 15 let. Vysoká inflace přináší obavy, že výdaje spotřebitelů největší ekonomiky eurozóny budou slabé.
Německá centrální banka Bundesbank v pondělí uvedla, že inflace v zemi by v příštích měsících měla mírně zpomalovat a ceny pohonných hmot, topného oleje a zemědělských produktů pravděpodobně klesnou. I nadále však inflace zůstane nad dvouprocentním limitem, stanoveným centrální bankou jako strop cenové stability.
Prudký růst nákladů na energii omezuje reálné příjmy a snižuje chuť spotřebitelů utrácet. Snižuje se tak poptávka jak v Německu, tak na klíčových vývozních trzích země.
Německý hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 0,5 procenta. Největší evropská ekonomika tak předvedla nejslabší výkon za více než pět.