Je zákaz tzv. short selling správný?

Prudké propady akcií, především ve finančním sektoru, přiměly některé státy zakázat spekulativní prodeje akcií, tzv. short selling. Při tzv. short prodejích si investoři půjčují akcie od svých brokerů za účelem jejich okamžitého prodeje a pozdějšího nákupu za nižší cenu s cílem realizovat zisk z rozdílu ceny. Short selling byl poprvé povolen na začátku 17. století na holandské akciové burze. V současné době patří mezi nejaktivnější spekulanty v oblasti prodejů na krátko investoři v USA a ve Velké Británii, nejvíce mezi hedgovými fondy. Tyto prodeje za normálních okolností zvyšují likviditu na trhu, nicméně za současné situace podle odborníků přispívají k prudkým výkyvům na trzích.

Jako první prodeje na krátko 18.září u akcií bank a dalších finančních institucí dočasně zakázal britský Úřad pro finanční služby (FSA). Nařízení by mělo platit do 16. ledna příštího roku, nicméně již po 30 dnech od zavedení ale budou pravidla znovu podrobena revizi a nelze vyloučit, že se zákaz bude vztahovat rovněž na akcie firem z dalších odvětví. Podle FSA je short-selling je nadále považován za legitimní techniku obchodování, nicméně extrémní okolnosti a nutnost chránit se před dopady finanční krize si prý vyžádaly změnu pravidel.

19. září k dočasnému zákazu spekulativních prodejů sáhla americká komise pro cenné papíry (SEC) u 799 amerických finančních titulů. "Cílem je ochránit integritu akciového trhu a zvýšit důvěru mezi investory. Komise se zavazuje použít všech dostupných nástrojů k boji s manipulací trhu, která ohrožuje investory i kapitálové trhy," poznamenal k rozhodnutí komise její šéf Christopher Cox. Dočasný zákaz má podle Coxe na trh vrátit rovnováhu a je součástí širších opatření na podporu celého finančního systému.

21. září k zákazu short selling přikročilo i Německo, kde nyní zákaz platí až do konce roku u akcií 11 finančních společností v čele s největšími bankami a pojišťovnami.

Zavedení tohoto opatření již zvažuje i Rakousko. Rakouský dohled nad finančním trhem FMA uvedl, že bude prodej nakrátko považovat za známku manipulace, jestliže čistá pozice spekulativních pokynů na prodej akcií přesáhne 0,25 procenta akciového kapitálu emitenta.

Zdá se, že zákaz prodejů na krátko společně s dalšími opatřeními opravdu zastavil ty nejhorší propady. Nejde však jen o krátkozraké opatření? Má zákaz prodejů na krátko skutečně smysl? Jde o zastavení nemorálního zneužívání propadů, poškozující veřejně obchodované firmy, nebo naopak o nemorální zásah do svobodného fungování trhu? Je podle Vás správné za krizové situace, jaké jsme byli svědky, dočasně zakázat prodeje na krátko? Hlasujte v naší anketě!