Komentář byl doplněn:
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí dosáhla 23 144 korun. Vzrostla tak o 7,9 procenta ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Vzhledem k vysoké letošní inflaci je reálný růst mezd o poznání nižší, a to 1,2 procenta. Oproti našim odhadům mzdy rostly pomaleji. Podobně jako v předchozích dvou čtvrtletích vidíme nízký růst mezd ve veřejném sektoru, nominálně o 3,7 procenta. V reálném vyjádření zde mzdy o 2,7 procenta klesly. V podnikatelském sektoru si zaměstnanci na mzdách polepšili o 9,1 procenta, což reálně znamená o 2,3 procenta.
Nejvyšší růst mezd registrují sektory jako rybolov, těžba nerostů nebo činnosti v oblasti nemovitostí. Nejméně mzdy naopak rostly ve školství, veřejné správě a zdravotnictví, kde si zaměstnanci reálně pohoršili.
Mzdová vyjednávání, a tedy výhled mezd pro další rok, budou ve znamení dvou témat. Prvním je vysoká inflace v letošním roce, druhým výhled výrazného zpomalení ekonomiky. Do mzdových vyjednávání by měla ideálně vstupovat budoucí inflace, avšak vysoká letošní čísla jistě budou odboráři použita k argumentaci. Na firmy ale bude příští rok doléhat nižší poptávka, což pochopitelně ovlivní i výnosy. Prostor pro růst mezd se tak omezí a vyjednávání budou zřejmě napjatější než kdy jindy. V souladu s naší prognózou HDP pro příští rok (2 %) je dosažitelný růst průměrné nominální mzdy o 6 procent. Vzhledem ke značným rizikům pro ekonomiku by ale bylo optimální o něco nižší tempo na úrovni 4-5 procent. Naopak vyšší růst by znamenal navyšování jednotkových mzdových nákladů s negativním vlivem na firmy. Spolu s tím by se zvyšoval tlak na propouštění a tím zvyšování nezaměstnanosti.