Mzdy ke konci roku zrychlily svoji meziroční dynamiku ze 7,1 % na 7,4 %. Reálná mzda tak rostla o více než 5 % a byla základním „stavebním kamenem“ hospodářského růstu české ekonomiky taženým v uplynulém roce primárně útratami domácností.
Mzdy rostou nejrychleji v energetice (přes 15 %), stavebnictví a pak v širokém spektru služeb od real estate po rekreaci a kulturu. Naopak lehce podprůměrný růst mezd vidíme ve zpracovatelském průmyslu, který navíc dál redukuje pracovní místa (-1,2 % meziročně). A ne překvapivě nové lidi nabírají zejména služby – real estate má meziroční nárůst počtu zaměstnanců o 8,9 %. A jsou to opět služby, kterým se daří nejvíce zdražovat na trhu – inflační momentum se udržuje nad 4 %.
V české ekonomice tak dál vidíme v segmentu služeb určitá „nedohašená“ inflační ložiska. Ta však do určité míry mohou odrážet i strukturální změny v české ekonomice: rostoucí poptávku po službách a jejich relativní zdražování, kterému centrální banka i při sebevětší snaze asi těžko zabrání. Do jaké míry jsou zdražující služby odrazem strukturálních, a nikoliv cyklických tlaků je však velmi těžké odlišit.
V letošním roce očekáváme lehké zvolnění mzdové dynamiky z průměrných 7,2 % za celý rok 2025 na 6,3 % za rok 2026. To by mělo být důsledkem dalšího zpomalování mzdové dynamiky v průmyslu. Služby by si svoji zvýšenou dynamiku měly ve značné míře udržet a platy ve veřejném sektoru mohou letos růst o něco rychleji.
Z pohledu České národní banky bylo dnešní číslo lehce nad očekáváním (7,4 % versus 7,1 %) a ani struktura ukazující na rychlý růst mezd ve službách nevypadá z pohledu inflačních tlaků nijak příznivě. Je tak vedle probíhajícího konfliktu v Íránu, spojeného s růstem cen ropy a LNG, dalším argumentem podporující spíše konzervativnější křídlo v bankovní radě a stabilitu úrokových sazeb.
