Následuje kompletní znění záznamu z jednání bankovní rady ČNB ze dne 5. února 2009:
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V. Tomšík, vrchní ředitelka E. Zamrazilová
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací první situační zprávy přinášející novou makroekonomickou prognózu. Celková inflace ve čtvrtém čtvrtletí 2008 výrazně poklesla a v prosinci se již nacházela v tolerančním pásmu inflačního cíle. Domácí ekonomika pokračovala v sestupu z vrcholu hospodářského cyklu. Tento sestup byl rychlejší oproti předpokladu minulé prognózy z důvodu výrazného útlumu zahraniční poptávky. Docházelo k rychlému odeznívání domácích proinflačních tlaků, zároveň v důsledku znehodnocení měnového kurzu odeznívaly protiinflační tlaky plynoucí z minulého zhodnocení kurzu. Výchozí inflační tlaky byly hodnoceny jako protiinflační, jejich intenzita se vlivem oslabujícího kurzu snížila.
Podle nové prognózy bude inflace v letošním roce klesat a v polovině roku se dostane blízko nulovým hodnotám. Inflace se bude snižovat díky odeznění proinflačních cenových šoků z přelomu let 2007 a 2008 a poklesu cen potravin a energetických surovin. Na konci letošního roku inflace začne růst a v prvním pololetí příštího roku se již bude blížit k novému inflačnímu cíli ve výši 2 % platnému od počátku roku 2010. V důsledku odeznění primárních dopadů změn nepřímých daní se bude od druhé poloviny letošního roku měnověpolitická inflace shodovat s prognózou celkové inflace. Prognóza očekává prudké zpomalení růstu ekonomiky vlivem světové finanční a hospodářské krize. V letošním roce je očekáván v průměru nulový či mírně záporný růst a v roce 2010 zhruba jednoprocentní růst vlivem postupného oživování zahraniční poptávky. Nominální měnový kurz bude nejprve korigovat znehodnocení ze začátku letošního roku a poté bude přibližně stabilní. S prognózou je konzistentní pokles úrokových sazeb.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala novou prognózu a s ní spojená rizika. Členové bankovní rady se shodovali, že adekvátní reakcí na současnou situaci je snížení sazeb. Bylo také řečeno, že současná fáze snižování sazeb již může být u konce. Oproti minulé prognóze došlo k mimořádně výraznému přehodnocení výhledu vnějšího prostředí protiinflačním směrem. Jedná se zejména o nižší růst a inflaci v eurozóně, nižší zahraniční úrokové sazby a nižší ceny energetických surovin. Byla shoda, že riziko hlubší a déletrvající krize ve světové ekonomice působí ve směru nižšího růstu domácí ekonomiky. V diskuzi o rizicích prognózy byl jako hlavní proinflační faktor označen více znehodnocený kurz.
Bankovní rada se shodovala, že česká ekonomika, která je velmi otevřená, bude podstatně zasažena propadem zahraniční poptávky. Převládal názor, že dopad zahraničního poptávkového omezení na českou ekonomiku bude výrazný z důvodu vyšší koncentrace výrob v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu. Propad ve využívání výrobních kapacit bude znamenat potřebu adaptace na nové tržní podmínky v české ekonomice i v zahraničí. Bylo konstatováno, že rizika hlubšího propadu ekonomické aktivity oproti prognóze naznačují nejnovější údaje o průmyslové produkci a zahraničním obchodě. Opakovaně bylo řečeno, že výrazný útlum poptávky se projeví především ve snížení investic a vývozu. V souvislosti s propadem poptávky bylo také uvedeno, že podniky budou reagovat na nižší poptávku snižováním pracovních nákladů. Bylo řečeno, že mírný růst nominálních mezd bude jen částečně kompenzován nízkou inflací a v této souvislosti zaznělo, že růst spotřeby domácností může být nižší než prognózovaný. Bankovní rada se shodovala, že vládní spotřeba bude jedinou složkou ekonomického růstu, která zaznamená kladný růst na celém horizontu prognózy. V diskuzi o rizicích růstu ekonomiky bylo uvedeno, že měnová politika neodvrátí přicházející recesi, ale může ovlivnit reálnou ekonomiku v příštím roce.
V souvislosti s rizikem nižšího růstu ekonomiky bylo opakovaně řečeno, že nižší poptávka může být spojena s vyššími protiinflačními tlaky. Byla vyslovena obava, že inflace se bude blížit zdola k inflačnímu cíli pomaleji, než naznačuje prognóza. Bylo však také uvedeno, že inflační očekávání se v horizontu jednoho roku nacházejí v blízkosti inflačního cíle. V delším období může být proinflačním rizikem zvýšení vládních výdajů, ke kterému by mohlo dojít ve snaze zmírnit dopady současné krize.
Bankovní rada dále diskutovala úvěrovou aktivitu. Bylo řečeno, že dochází k omezování úvěrové aktivity zejména z důvodu nižší poptávky po úvěrech. Dále zaznělo, že dochází také k omezování provozního financování podniků ze strany bank. V souvislosti s tím byla vyslovena obava z možného rizika zamrznutí úvěrů. Naproti tomu bylo uvedeno, že banky mají dostatek zdrojů, v současném období nejistot jsou však nadále opatrné.
Bankovní rada se věnovala účinnosti transmise od nastavení měnověpolitických sazeb do reálné ekonomiky. Bylo řečeno, že účinnost úrokového kanálu transmise je nadále nízká. V souvislosti s tím bylo uvedeno, že dopad na reálnou ekonomiku může mít jen výraznější snížení sazeb. Zazněl ale také názor, že změna měnověpolitických sazeb se promítá do tržních sazeb postupně a že v posledním období se rozpětí mezi tržními a měnověpolitickými sazbami snížilo.
V souvislosti s diskuzí o transmisních mechanismech měnové politiky bylo řečeno, že změna měnověpolitických sazeb může působit i přes kurzový kanál a že kurz působí na ekonomiku rychleji než sazby. Bylo však také řečeno, že vliv měnové politiky na kurz je v dnešní situaci omezený. Bankovní rada se shodla, že vývoj kurzu je zatížen velkou nejistotou, nicméně více znehodnocený kurz omezuje prostor pro snižování měnověpolitických sazeb.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,50 procentního bodu na úroveň 1,75 % s účinností od 6. února 2009. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu snížit diskontní a lombardní sazbu na 0,75 %, respektive 2,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: guvernér Tůma, viceguvernér Singer, vrchní ředitel Tomšík a vrchní ředitelka Zamrazilová. Vrchní ředitel Holman hlasoval pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu a vrchní ředitel Řežábek hlasoval pro snížení sazeb o 0,75 procentního bodu.