Zatímco Peking nedávno sužovaly nejnižší teploty za 59 let, čínská ekonomika se potí. Publikovaná čísla ukázala, že reálné HDP vzrostlo ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 10,7 %. Průmyslová produkce poskočila o 18,5 %, zatímco maloobchodní prodej vzrostl o 17,5 %, podporován vládními subvencemi a daňovými škrty spojenými s nákupy aut a spotřebičů. V reálných hodnotách byl nárůst maloobchodu v loňském roce největší za poslední dvě desetiletí.
Před rokem si řada ekonomů dělala starosti ohledně nezaměstnanosti a deflace. Nyní se tito ekonomové začali překvapivě rychle obávat, že se čínská ekonomika přehřívá a že se zvedá inflace. V prosinci vzrostla dvanáctiměsíční míra inflace spotřebitelských cen o 1,9 %, což je neočekávaná změna od července, kdy byly ceny o 1,8 % níže než rok předtím.
Nedávný nárůst inflace způsobily především vyšší ceny potravin coby následek drsného zimního počasí na severu Číny. V mnoha městech se ceny čerstvé zeleniny za uplynulé dva měsíce více než zdvojnásobily. Avšak Helen Qiao a Yu Song z tvrdí, že pro růst inflace představují riziko nejen ceny potravin – čínská ekonomika začíná přesahovat svůj rychlostní limit. Pokud by tato ekonomika měla, jak tvrdí čínští medvědi, masivní nadbytečnou kapacitu, nebyl by důvod k obavám - nadbytečná nabídka by držela ceny při zemi. Avšak objevují se již místa s nedostatečnou kapacitou. Některé provincie ohlašují nedostatek elektřiny a zásoby uhlí jsou také malé. Dochází rovněž ke zvyšování napětí na trhu práce a firmy jsou tak tlačeny k vyšším platům.
Jestliže se volná kapacita této ekonomiky rychle snižuje, pak by se mimořádně rychlý růst peněz a úvěrů za uplynulý rok mohl prudce stočit do inflace. Růst bankovních úvěrů za 12 měsíců do prosince zpomalil na 32 %, přesto je však stále příliš rychlý. Centrální banka začala likviditu na trhu omezovat tím, že zvýšila požadavky na bankovní rezervy a některým bankám bylo nařízeno, aby omezily půjčování. Centrální banka pravděpodobně nezvýší oficiální úrokové sazby, dokud inflace neprolomí hranici 3 % a k tomu by mohlo dojít v únoru.
V roce 2009 uvedli vládní představitelé tři důvody pro udržení stabilního juanu oproti dolaru – klesající exporty, slabý růst HDP a negativní inflaci. Se současným dvojciferným růstem HDP i exportů a rychle rostoucí inflací již nemají, nač by se vymluvili.
Zdroj: The Economist