Brusel (zpravodajové ČTK) - Země eurozóny se dnes dohodly na pomoci zadluženému Řecku. Země platící eurem mu v případě potřeby půjčí a přispěje i Mezinárodní měnový fond (MMF). Novinářům to oznámilo španělské předsednictví EU. Řecký premiér Jorgos Papandreu označil po jednání dohodu za "velmi uspokojivou".
Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu uvedl, že dohoda eurozóny zbavila jeho zemi rizika bankrotu, kdy by nebyla schopná plnit své závazky. Samotná dohoda nicméně neznamená, že Řekové automaticky získají miliardy eur. "Doufáme, že nikdy tento pomocný mechanismus nebudeme muset někdy aktivovat. Budeme si nadále půjčovat na trzích," doplnil.
V současnosti tak stále existuje možnost, že by se Řecko obrátilo nejdříve na MMF a teprve poté, pokud by Atény potřebovaly další finanční prostředky, by mu jednotlivé země eurozóny poskytly úvěry. "Tento mechanismus, zahrnující financování Mezinárodního měnového fondu, musí být zvážen ultima ratio, což znamená pro případ, že financování prostřednictvím trhů je nedostatečné," uvádí prohlášení eurozóny.
Řecko musí podle odhadů v období od konce dubna do konce května sehnat zhruba 22 miliard eur (zhruba 550 miliard Kč). Potřebuje je zejména na splátky starých úvěrů. Řekům se sice v poslední době dařilo prodávat státní dluhopisy, ale jen za cenu velmi vysokých úroků, které financování státního dluhu značně prodražují. Podle premiéra Papandrea se navíc blíží okamžik, kdy si jeho země už nebude moci dále půjčovat.
Z prohlášení eurozóny nicméně vyplývá, že většinu finančních prostředků by měly poskytnout země platící evropskou jednotnou měnou, a to až dvě třetiny. Jednu třetinu by pak poskytl MMF. Kompromisní text nicméně nijak konkrétně nespecifikuje rozdělení pravomocí eurozóny a MMF v Řecku.
Zapojení mezinárodního fondu má navíc v unii své odpůrce, kteří si myslí, že tímto krokem dává eurozóna neschopnost řešit krizovou situaci. Jde především o názor francouzské diplomacie a některých představitelů Evropské centrální banky (ECB). "Jestliže MMF nebo nějaká jiná instituce bude uplatňovat své pravomoci v eurozóně nebo na úrovni vlád, je to očividně velmi, velmi špatné," řekl v rozhovoru s jednou z francouzských televizních stanic šéf ECB Jean-Claude Trichet.
Případné úvěry od zemí eurozóny by nicméně měly být poskytovány za tržních podmínek, přestože Řekové by si rádi půjčovali na nižší úrok a ze zvýšení úroků dlouhodobě obviňují finanční spekulanty. Odsouhlasený text ovšem počítá s tím, že úvěry nebudou vycházet z průměrné úrokové sazby v eurozóně, ale naopak budou odrážet důvěryhodnost dlužníka.
"Cílem tohoto mechanismu je, aby neposkytoval financování za průměrnou výši úrokových sazeb v eurozóně, ale naopak stanovil pobídky, které by zemi nutily vrátit se k financování prostřednictvím trhu za odpovídající ceny," uvádí text, který má ČTK k dispozici.
Záchranný mechanismus by v budoucnosti mohly využít i další země eurozóny a nikoliv jen Řecko. Mezi zeměmi, které vyměnily národní měny za euro, je totiž hned několik, jež se rovně potýkají se značnými dluhy. Patří mezi ně například Španělsko či Portugalsko, jehož rating ve středu snížila agentura Fitch.
Portugalský premiér José Sócrates nicméně uvedl, že i jeho země by se na případné pomoci Řecku podílela, stejně jako další země eurozóny, včetně Slovenska. Půjčky jsou ovšem dobrovolné. "Úrokové sazby budou odůvodnitelné a nikoliv spekulativní," řekl.