(ČTK) - Hlavní pozornost pololetního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky si vynutily potíže Řecka s vysokým zadlužením a potřeba situaci rychle řešit. Členské státy fondu na zasedání slíbily, že budou spolupracovat při hledání cest jak zabránit opakování světové finanční krize. Lídři skupiny vyspělých a rozvíjejících se zemí G20 se proti tomu nedohodli na tom, zda by se od bank měla vybírat daň na krytí budoucích státních výdajů na jejich záchranu.
Řecko v pátek požádalo EU a MMF o aktivaci mezinárodní pomoci, jejíž podmínky a načasování se ale ještě musí vyjednat. Ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn po dnešní diskusi o Řecku uvedl, že se jednání zrychlila a že se pomoc vyjedná včas.
Balík 45 miliard eur od eurozóny a fondu ale možná nebude dostatečný, namítl kanadský ministr financí James Flaherty. Sumu, o níž se na jednání diskutovalo, přitom odmítl uvést.
Atény již oznámily rozpočtové škrty v miliardách eur včetně vyšších daní a snížení mezd ve veřejném sektoru. Nyní ale musí Řecko podstoupit další kroky, aby se potřebné finance od členů eurozóny a MMF uvolnily. Hlubokou restrukturalizaci řecké ekonomiky žádají především Německo a Francie.
Podle sobotní zprávy z jarního zasedání fondu a Světové banky se státy dohodly, že budou udržovat veřejné finance v únosném stavu a dávat pozor na rizika nesplácení státních dluhů. V prohlášení se opakuje také slib přijmout postupy, které pomůžou odstranit nerovnováhu ve světové ekonomice.
Jde zejména o snížení obrovských devizových rezerv vyvážejících zemí, například Číny, a posílení úspor v zadlužených státech včetně USA. Zpráva ale neobsahuje žádné nové návrhy jak nejlépe zajistit, aby se další finanční krize neopakovala. Poslední krize přitom vyvolala nejhorší hospodářskou recesi ve Spojených státech a dalších ekonomikách od druhé světové války.
Vybírat daň na krytí budoucích státních výdajů na záchranu bank navrhl MMF. Zatímco Spojené státy a některé evropské země návrh podpořily, lídři G20 se k návrhu postavili nejednotně. Proti je Kanada, jejíž banky díky přísnější regulaci státní záchranu za finanční krize nepotřebovaly a které by nová daň zatěžovala navíc.
Skupina G20 zároveň ocenila, že globální hospodářské oživení postupuje díky vládním zásahům lépe, než se očekávalo. Mezi jednotlivými částmi světa jsou ale rychlostní rozdíly, jež budou zřejmě vyžadovat individuální přístup.
Světová banka (SB) posílila rozvíjejícím se ekonomikám hlasovací pravomoci o 3,13 procenta na 47 procent. Čína se tak ve vlivu na banku dostala na třetí pozici za USA a Japonsko. Banka také schválila navýšení kapitálu o 3,5 miliardy dolarů, první za více než 20 let. Posílí se tím fondy, které slouží jako půjčky na rozvojové projekty. Změny se ale setkaly i s kritickými ohlasy.
Prezident banky Robert Zoellick uvedl, že nový způsob rozdělení hlasů není dokonalý, umožňuje ale 186 členským státům zapojit se. Dodal, že se členové dohodli na tom, že další revizi udělají v roce 2015, kdy se pokusí najít nový postup a vyváženější systém.
SB zvažuje vytvoření šesti či sedmi regionálních poboček, které by ji měly více přiblížit klientům. Jedna z nich by mohla být i ve střední Evropě, šanci na její získání by tak mohla mít například i Praha. Vše je ale zatím ve stadiu úvah, žádná oficiální nabídka ze strany banky nepadla, svůj zájem zatím nevyjádřilo ani Česko. ČTK to během jednání SB a fondu řekla Eva Anderová z ministerstva financí.