V obchodních vyjednáváních mezi EU a USA to víc a víc “drhne” a roste nebezpečí viditelnějších negativních dopadů do evropské ekonomiky. Podle pátečních zpráv Donald Trump stupňuje vůči EU své požadavky a nespokojí se již s plošným clem na většinu zboží na stávající úrovni 10 procent. Pokud má dojít k dohodě, bude chtít americká strana plošná cla (na zhruba dvě třetiny evropských vývozů do USA) zvýšit na 15-20 procent (alternativou by byla sankční reciproční cla na úrovni 30 %). Současně se zdá, že Donald Trump odmítá jakoukoliv debatu nad snížením specifických sektorových cel na automotive, oceláře a producenty hliníku za stávajících 25 procent.
Za přitvrzujícím se postejem amerického prezidenta stojí pravděpodobně několik faktorů. Na jedné straně dopady nových cel do jádrové inflace v USA jsou zatím relativně malé a současně výrazně narostly příjmy federálního rozpočtu (ve druhém kvartále zhruba o 50 miliard dolarů). Na druhé straně vidíme, že EU jako řada jiných zemí (až na Kanadu a Čínu) v zásadě nezavedla žádná protiopatření.
To vše se však může změnit, pokud se spor bude dál vyostřovat. Podle zdrojů Financial Times narůstá v EU ochota eventuální protiopatření v srpnu v případě krachu jednání skutečně zavést. Nemuselo by se přitom jednat jen o první (již schválený a odložený) balík na americké zboží v hodnotě 21 miliard dolarů, ale také o druhý větší balík v objemu 71 miliard dolarů (na letecký průmysl, lihoviny a další) a případně i na cílená opatření zasahující americký sektor digitálních služeb.
Další vyhrocení obchodních vztahů přitom může dopadnout nelineárně negativně na oba dva břehy Atlantiku. Zatím naše původní odhady škod byly více pesimistické než skutečnost v nově příchozích číslech - v evropském průmyslu se nálada pozvolna vylepšuje a vývoz do USA zatím po extrémě silném prvním kvartále v druhém spíše zpomalil k normálu. Tedy v souhrnu nic dramatického - citlivost evropským exportérů vůči americkým 10procentním clům je “zatím”relativně nízká. A to pravděpodobně i proto, že evropské firmy strategicky si chtějí americký trh “podržet” a buď si na něm dobrovolně snižují marži nebo ho dočasně dotují prodeji v jiných lokalitách. A i proto vidíme souběžně vedle relativní odolnosti evropské průmyslové produkce, relativně malé dopady do americké inflace a vyšší americké federální příjmy.
S dalším nárůstem celních sazeb však pohár trpělivosti evropských firem může přetéct a uvidíme hlubší změny v jejich strategickém chování - od výraznějšího promítání cel do finálních cen výrobků až po eventuální opuštění amerického trhu. To by vedlo k viditelnějším negativním dopadům jak do evropské průmyslové produkce, tak i do americké inflace.
Naše původní odhady negativních dopadů stávajících cel pro českou ekonomiku počítaly s kumulativní ztrátou okolo jednoho procenta HDP v letech 2025 a 2026. Po sérii posledních lepších čísel jsme rizika zmírnili a růsty posunuli lehce vzhůru na 2,1 procenta v roce 2025 a o 1,8 procenta v roce 2026. Další eskalace obchodního napětí by nás však mohla vrátit rychle zpět - minimálně k pesimističtějším výhledům z poloviny dubna.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se drží nad 24,60 EUR/CZK a sbírá impulsy k dalšímu pohybu. Vylepšování na krátkodobém úrokovém diferenciálu již naráží podle našeho názoru na své mantinely a je otázka, zda se v prázdninové atmosféře dokáže rozhoupat k novým “pokusům” o rozšiřování zisků. Zvlášť když roste napětí ohledně vzájemných obchodních vztahů mezi EU a USA (viz úvodník).
Eurodolar
Eurodolar osciluje v úzkém pásmu nás hranicí 1,16 nenechá se vyrušovat vnějšími vlivy. Měnový pár tak ignoruje relativně dobrá americká data, zprávy o tom, že se EU připravuje na obchodní odvetu vůči USA či třeba výsledky japonských parlamentních voleb.
Může to být dáno tím, že nás čeká několik letních (okurkových) seancí - tedy za předpokladu, že se Trump nevytasí s nějakými agresivními posty. Teprve v druhé polovině týdne přijdou na řadu zajímavější události jako je zasedání ECB či aukce dlouhých vládních dluhopisů.