Evropa nepotřebuje velký objem nových datových center, není po nich taková poptávka. V rozhovoru pro Bloomberg to uvedl ředitel společnosti Christian Klein, podle kterého by se společnosti v Evropě neměly zaměřovat na mohutné investice do infrastruktury tak, jak to činí americké nebo čínské společnosti. Ty v této oblasti „odvedly hodně dobrou práci“, potenciál ale nyní leží zejména v konkrétních aplikacích a softwaru spojeném s umělou inteligencí.
V tuto chvíli tedy podle experta už „není žádný nedostatek datových center“, k dispozici jsou i vhodné čipy. Rozhodnuto ale není v oblasti uživatelských modelů a programů umělé inteligence pro konkrétní odvětví a oblasti včetně logisticky či výroby. Podle Kleina je to příležitost pro Evropu. K tomu dodal, že otázka „suverenity“ není ve vztahu k datovým centrům podstatná. Bloomberg v reakci na tato slova poukázal na názor šéfa společnosti NVIDIA, který při své cestě po Evropě hovořil o tom, že ta potřebuje svá datová centra a investice do infrastruktury a čipů. Co na to Klein?
Ředitel SAPu odpověděl s tím, že investice jsou třeba tam, kde je poptávka po tom, co přinášejí. Ve Spojených státech je tak podle něj například mnohem větší poptávka po čipech, protože tamní společnosti je potřebují na trénování jejich velkých jazykových modelů. V Evropě expert takovou poptávku po čipech a datových centrech nevidí, mohou přijít s tím, jak se budou rozvíjet konkrétní uživatelské aplikace umělé inteligence. Ty by měly být nyní z hlediska zájmu společností na prvním místě.
Klein tedy klade důraz na pořadí věcí. Podle něj je důležité v Evropě začínat od konkrétních programů a modelů a pak případně budovat kapacity v oblasti čipů a datových center. Investice do nich by podle něj neměly probíhat „jen pro ně samotné“, ale měly by se odvíjet od toho, jaká bude konkrétní poptávka. Na otázku týkající se regulačního rámce umělé inteligence v Evropě Klein odpověděl, že hovoří s lidmi z Bruselu. Jejich prvním zájmem je regulace, ale podle ředitele by na prvním místě měla být konkurenceschopnost.
Brusel má podle Kleina v oblasti umělé inteligence obecně dobrou myšlenku týkající se nutnosti regulace. Problém v Evropě ale spočívá v tom, že jednotlivé státy si nechávají vlastní regulaci. Regulace z EU je pak ještě nasazena na tyto konkrétní rámce. Výsledkem je nesourodé a složité prostředí, kterému musí čelit každý startup. Ten v každé konkrétní zemi zkoumá dané prostředí a snaží se s ním vypořádat. „Evropa potřebuje jeden rámec, ne sto různých interpretací.“ Ke zmíněné otázce suverenity pak Klein dodal, že má už nyní datová centra v Německu. To, že hardware pochází z USA, podle něj není v této souvislosti nejmenším problémem.
Suverenitu lze tedy definovat různými způsoby a pokud by šla na úroveň hardwaru, nelze ji nikdy plně zajistit. „Vždy tu bude nějaká součástka, která bude pocházet z jiné země.“ Podle Kleina má ale o suverenitě smysl hovořit jen na úrovni toho, kdo má přístup k datům. S tím souvisí i otázka zakódování dat, se kterým se už nyní pracuje. V oblasti kapacit pak dnes podle Kleina Evropa problém nemá, „pokud naši klienti chtějí přesunout data od amerických hyperscalarů k nám, můžeme to učinit.“
Zdroje: Bloomberg