Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Lesk a bída státních dotací pod kuratelou EU

Lesk a bída státních dotací pod kuratelou EU

19.5.2010 15:04
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

Když jde o získávání peněž od daňových poplatníků, dovedou být evropské společnosti až neuvěřitelně inovativní. I když Evropská unie oficiálně nad státní pomocí ohrnuje nos, jelikož ohrožuje Komisí tolik opečovávaný vnitřní trh, existuje v unijním zákonodárství tolik děr, že i ten nejtupější byrokrat a ta nejméně konkurenceschopná společnost obvykle nějakou najdou. A často ne právě malou.

Přejděme absurdity typu španělských výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří své solární panely v noci osvětlují výkonnými reflektory (ano, skutečně se jim to díky vyšším výkupním cenám fotovoltaického proudu vyplatí) a podívejme se třeba do německého Dolního Saska. Tam mohou například zemědělci požadovat kompenzaci za včelíny poničené vlky, jež byli do oblasti nedávno uměle vysazeni. A aby si někdo nemyslel, že Evropská komise v tomto ohledu ostatní zvěř diskriminuje, schválila také úhradu škody způsobenou rysy a medvědy, pokud by v budoucnu k jejich vypuštění na nebohé obyvatele spolkové země došlo. Navrch je třeba připočítat 55 miliard EUR, které EU svým farmářům každoročně rozdá v rámci společné zemědělské politiky.

V dotační sklizni však za zemědělci v ničem nezaostávají ani průmyslové podniky. Němečtí uhelní těžaři dostávají od vlády každoročně dvě miliardy EUR na to, aby mohla země produkovat více skleníkových plynů. Francie zase svému národnímu šampionovi, společnosti GDF Suez, převádí na účet 19 milionů EUR na výzkum biopaliv. Na začátku května přitom společnost vykázala EBITDA za 1Q10 ve výši 5,2 miliard EUR.

V žádostech o almužnu si evropské firmy nezadaly ani před krizí. S dramatickým zhoršením hospodářského klimatu však dotěrnost jejich nastavených dlaní dosáhla nových rozměrů. Již v první fázi krize Komise uvolnila pravidla ohledně poskytování státní pomoci, aby tak bylo možné sanovat banky a udržet nad vodou podniky bez přístupu k úvěrům. Mnoho firem si skutečně takovou pomoc zasloužilo, jelikož jim chyběly provozní kapitál, nebo třeba exportní úvěry. Zdá se však, že do mírně otevřených dveří se mezitím stihli prodrat i farmáři na traktorech a průmyslníci s vysokozdvižnými vozíky.

Do konce února Komise schválila 70 programů, jež členským státům umožňují vyplácet dotace desítkám tisíc farmářů a firem. Mnoho z nich má však s krizí jen málo společného. Británie, Francie, Německo, Itálie a Španělsko získaly povolení k subvencování „zelených“ výrobků prostřednictvím levných úvěrů. Ve většině případů peníze skončí u výrobců aut a jejich dodavatelů. Nejde přitom o malé částky. Podle britské žádosti by z programů v hodnotě 8 miliard GBP mělo profitovat více než tisíc firem.

Automobilový průmysl se může radovat i ve Švédsku. Vládou garantované úvěry možná dostanou Volvo i Saab, údajně na zvýšení účinnosti jejich motorů. Saab však už léta vězí v červených číslech a Volvo vykazuje jen nepatrný zisk. Štědrou ruku státu využil i Ford. I když společnost odmítla pomoc americké vlády, v Německu a Rumunsku s radostí přijala výhodné půjčky na vývoj úsporného motoru.

Krizi jako důvod pro získání dodatečných podpůrných prostředků hbitě využívají i zemědělci, i když dotace obstarávají už zhruba třetinu jejich příjmů. Kvůli obzvlášť prudkému poklesu cen mléka Komise souhlasila s tím, že vlády mohou mlékařům vyplatit jednorázovou kompenzaci ve výši 15 000 EUR na hlavu. O pomoc se již hlásí rakouští a britští farmáři.

Ekonomická krize, kvůli níž se s dotačními poukázkami roztrhl pytel, však paradoxně schopnost států subvencovat ekonomiku omezuje, jelikož si to zadlužené kabinety zkrátka nemohou dovolit. Například Španělsko plánovalo rozdat svým automobilovým výrobcům 300 mil. EUR. Nyní bude mít možná problém s tím, sehnat aspoň 100 milionů na výrobu „zelených“ vozů. V Británii již zemědělci bědují, že ze slibovaných 15 000 EUR pro každý kravín neuvidí asi nic. Kdyby se tak mohli spolehnout alespoň na nějaké ty vlky.

(Zdroj: The Economist)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
26.5.2018
10:13Víkendář: Fischer o ostudě Německa, Evropě zmítané vírem dějin a ničícím Trumpovi
25.5.2018
22:00Ropa úřadovala na amerických trzích
18:56Blíží se doba, kdy bude hotovost opět královnou?
17:36Smrt tradičního maloobchodu probíhá úplně jinak, než se většinou domníváme
17:34Technická analýza: Koruna v defenzívě, euro nejníže od loňského listopadu
17:24Erste potopila pražskou burzu, ČEZ pod tlakem prodávajících. Unicredit bank – 3,5%!  
17:17Itálie a ropa ovládly závěr týdne. Euro dál padá  
17:00Estonské banky "vypraly" miliardy dolarů a eur z Ruska
16:35Martin Cakl a Martin Kycelt: CD Projekt. Kyberpunkáč herního průmyslu (video)
16:26Společnost Czech Investment Fund SICAV, a.s. - Informace o nové emisi akcií na BCPP
15:16ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.- pozvánka na valnou hromadu 2018
15:07Rusnok očekává, že koruna začne v příštích týdnech opět posilovat
14:56Vlastnosti, které by podle Buffetta měl mít dobrý investor
14:56Samsung má podle soudu zaplatit 539 milionů USD firmě Apple
13:34Ropě se nad 80 dolarů za barel (zatím) příliš nechce  
12:15Perly týdne: Je vám zima? Těžte kryptoměny
12:11Pokles podnikatelské důvěry v Německu se zastavil
12:03Vedení Unipetrolu navrhuje nevyplatit akcionářům dividendu
10:59Faktograf: Evropě přibývají problémy  
10:33Evropa zahájila v zeleném, automobilky se vzpamatovávají z Trumpových prohlášení

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data