Aktualizováno Ať už restrukturalizace řeckého dluhu bude vypadat jakkoliv, neohrozí jen další rozvoj země samotné, ale skrze hubenější úvěrování může zpomalit i střední a východní Evropu. Toto varování v poslední době vyslali do světa nejen analytici investičních bank, ale i instituce světového významu – Mezinárodní měnový fond (MMF).
Pravděpodobnost restrukturalizace řeckého státního dluhu se stále zvyšuje. Evropské banky podle posledních informací Výboru evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS) a drží dluhopisy Řecka v hodnotě 101 miliard eur. Jako největší věřitelé z evropského bankovního sektoru (mimo řecké banky) vystupují: (5 mld. EUR), (3,5 mld. EUR), (3 mld. EUR) či (2,7 mld. EUR) – detailní přehled ZDE. V rámci středoevropského regionu by potom měla nejvíce utrpět kvůli znehodnocení investic do řeckých dluhopisů . V případě ztráty celé investice by totiž mohla odepsat až 4,5 miliardy korun (cca 35 % z loňského zisku) – komentář ZDE.
Reálné šíření negativních vlivů však nelze kvantifikovat jen pomocí expozic konkrétních bank vůči řeckým dluhopisům. Vztaženo na náš region střední a východní Evropy totiž bankovní sektor a jeho fungování v rámci ekonomiky zůstávají závislé na externím financování a rozhodování.
Rizikem dalšího vývoje je proto, že další vlna obav o dluhovou krizi okrajových zemí eurozóny přiměje mateřské finanční instituce k dramatickému omezení úvěrování u svých dceřiných bank působících na rychle se rozvíjejících trzích, jako tomu bylo před třema roky. Banky jako , , či Bank zkrátka mohou v případě obav zavelet k ústupu od dosud expanzivní úvěrové politiky, což může omezit další rozvoj korporátní sféra a spolu s ním i růst ekonomik střední a východní Evropy.
„Domníváme se, že současné problémy Řecka mohou mít výraznější dopad na rychle rostoucí Evropu,“ upozornil dnes v rozhovoru pro agenturu Neil Shearing, ekonom Capital Economics v Londýně. “Je to hádanka. Ale já se domnívám, že nyní může jít jen o klid před bouří,“ dodal.
Region CEE nebude v případě restrukturalizace řeckého dluhu v lehké pozici ani podle Mezinárodního měnového fondu. Fond ve zprávě publikované na konci minulého týdne upozornil, že východnější Evropa bude těžko odolávat šíření „nákazy“ ze západu s ohledem na silné bankovní a obchodní propojení. „V případě negativního scénáře, kdy by západoevropské banky utržily významné ztráty, mohou přistoupit k značnému snížení svých expozic vůči rychle rostoucí Evropě,“ domnívá se MMF a nabádá vládní činitele zemí, aby udělali vše, co je v jejich silách, aby „snížili svou zranitelnost“.
Tolik očekávané dopady „řízené“ restrukturalizace řeckého dluhu. Za ne zcela neprobádané vody však z analytického pohledu nelze považovat ani případný scénář „neřízeného“ bankrotu, který by mohl Řecko a další kandidáty postihnout v případě naprostého selhání jednání. Ačkoliv většina analytické obce nečeká, že k tomu dojde, shodují se také, že by dopad (minimálně v podobě velmi silné vlny averze vůči riziku) byl negativní i pro region CEE. Podle Christiana Kellera, analytika Capital, by došlo jak růstu CDS a výnosů tak k oslabení měn a akcií.
„Pokud bychom se domnívali, že existuje riziko radikálnějšího vývoje současné situace v eurozóně, potom v tržních cenách toto riziko započteno není,“ řekl Keller a dodal, že na východo- a středoevropském bankovním systému by se krizový vývoj podepsal hladem po likviditě.
Na stranu pochybovačů se v dubnové zprávě přidala i maďarská centrální banka. „Institucionalizovaný systém krizové řízení Evropské unie byl zatím schopen vyrovnat se s prohlubující se krizí eurozóny pouze mírně,“ uvedl maďarský tvůrce měnové politiky a dodal, že „to vše může mít značně negativní dopad“.
(Zdroje: , Citigroup , Bloomberg, WSJ)