Snaha o zapojení soukromých věřitelů do záchrany Řecka by mohla vést k nečekaně vyšším nákladům, které by museli uhradit daňoví poplatníci a vlády jednotlivých zemí. V rozhovoru s časopisem Foreign Affairs to řekl člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Lorenzo Bini Smaghi. Upozornil také, že většinu řeckých dluhů drží úzká skupina soukromých bank z Řecka.
Bini Smaghi řekl, že členové eurozóny včetně Německa a Nizozemska už dříve navrhli, aby část nákladů na restrukturalizaci řeckého dluhu museli nést právě soukromí věřitelé.
"Teoreticky to vypadá jako dobrá myšlenka: proč by daňoví poplatníci ve zbytku Evropské unie měli zachraňovat nezodpovědné řecké banky?," ptal se Bini Smaghi v rozhovoru. "Nutit v této krizi soukromý sektor, aby na sebe vzal část těch ztrát, by však mohlo skončit i tak, že to daňové poplatníky bude stát mnohem víc," upozornil.
Eurozóna v posledních týdnech jedná o novém záchranném úvěru pro Řecko a z dosavadních rozhovorů vyplývá, že na rozdíl od prvního záchranného balíku se toho druhého patrně budou moci zúčastnit i soukromí věřitelé. To jsou hlavně banky. Politici ale zatím nevymysleli, jak to zařídit, aby se banky k účasti na pomoci Řecku rozhodly dobrovolně. Jasné ale není ani to, zda nebude nutné část řeckého dluhu odepsat.
Klíčová schůzka na téma řecké dluhové krize se bude konat už ve čtvrtek, na kdy prezident Evropské unie Herman Van Rompuy svolal summit členských zemí eurozóny. Bini Smaghi řekl, že kdyby jednání dospěla k takovému výsledku, že část řeckého dluhu bude skutečně na odpis, pak lze čekat, že několik řeckých bank to nevydrží.
"Ty banky by odpisy dluhu určitě nebyly schopny ustát a zkolabovaly by," upozornil Bini Smaghi. "Nakonec by Evropská unie musela zachraňovat jak ty banky, tak řeckou ekonomiku. A to je mnohem dražší varianta," dodal. Větší část řeckého dluhu drží také banky z Francie a Německa.