Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Eurozóna schválila nových 109 mld. EUR pro Řecko. Banky dostanou 3 možnosti, jak přispět

Eurozóna schválila nových 109 mld. EUR pro Řecko. Banky dostanou 3 možnosti, jak přispět

22.7.2011 8:26, aktualizováno: 22.7. 9:50
Autor: ČTK

Aktualizováno

Lídři států eurozóny včera na mimořádném summitu k řešení dluhové krize schválili nový záchranný program pro zadlužené Řecko. Nová pomoc pro Řecko by měla mít objem 109 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč). Soukromý sektor se do pomoci zapojí do roku 2014 zhruba 37 miliardami eur (905 miliard Kč).
 
Státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) přitom již loni Řekům přislíbily celkem 110 miliard eur na tři roky. Tato částka však nebyla dostatečná, aby Řecko splnilo své závazky vůči investorům.

Soukromý sektor, tedy banky a další finanční instituce, by měly v rámci nové pomoci Řecku během příštích 30 let poskytnout celkem 135 miliard eur. To v podstatě znamená, že řecká vláda odloží splatnosti vlastních dluhopisů o 30 let a banky vymění dluhopisy v objemu 135 miliard eur za nové s delší splatností. Týká se to přitom dluhopisů, které mají splatnost do roku 2019.
 
Tento krok citelně prodlouží průměrnou splatnost řeckých dluhopisů ze současných 6,87 roku na 19,78 roku. Banky přitom budou mít na výběr ze tří možností, jak se na záchraně Řecka budou moci podílet. Buď vymění své dluhopisy za dluhopisy s delší splatností (bond swap), zavážou se k nákupu dalšího řeckého dluhu (bond rollover) a nebo dluh odprodají vládám eurozóny (bond buyback).

Řekové získají pro půjčky ze záchranného fondu eurozóny (EFSF) také nižší úroky, které se budou pohybovat mezi 3,5 až čtyřmi procenty. To je snížení o zhruba jeden procentní bod proti současnosti. Tento krok by přitom měl řecké vládě ušetřit zhruba 30 miliard eur v příštích deseti letech. Zvýší se také doba splatnosti, a to na nejméně 15 let.

Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho nyní není pochyb o tom, že Řecko všechny své závazky splatí. "To, co teď děláme pro Řecko, už nebudeme dělat pro žádnou jinou zemi eurozóny," řekl novinářům.

Nižší úroky u úvěrů ze záchranného fondu eurozóny získají i Portugalci a Irové, kteří díky tomu v budoucnosti možná nebudou muset žádat o novou finanční pomoc. "EFSF nám půjčí za velmi významně snížený úrok. Pokles činí zhruba dva procentní body, to představuje úsporu asi 600 až 800 milionů eur ročně," řekl novinářům irský premiér Enda Kenny.

Včerejší dohodou ovšem snahy o stabilizaci evropské měnové unie nekončí. Francouzský prezident podle vlastních slov spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na podzim navrhne vznik evropské ratingové agentury, která by měla EU zbavit závislosti na hodnocení tří agentur ze Spojených států (Moody's, Fitch, Standard & Poor's). Sarkozy ve svém projevu rovněž několikrát použil slovní spojení evropský měnový fond, který by podle něj mohl vzniknout ze současného záchranného fondu eurozóny a z Evropského stabilizačního mechanismu, který začne fungovat v roce 2013.

"Také jsme odsouhlasili plán na snížení přílišné závislosti na vnějších ratingových agenturách... S dalšími návrhy přijdeme na podzim," řekl k tomu předseda Evropské komise José Barroso.

"Toto je poprvé od začátku krize, kdy můžeme říct, že politici a trhy se dali dohromady," podotkl také Barroso k výsledku mimořádné schůzky, kterou experti označovali za klíčovou pro budoucnost eura. "Máme nyní velmi věrohodný balík," dodal.

"Nový program podpory EU a MMF je klíčem ke stabilizaci veřejných financí (Řecka)," komentoval výsledek schůzky šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet. Uvítal také to, že zapojení soukromého sektoru se bude týkat jen Řecka a nepočítá se s ním u dalších zemí. ECB se tak nakonec se zapojením soukromého sektoru do nové pomoci Řecku smířila, ačkoli dříve proti němu bojovala.

Eurozóna částečně vyhověla také požadavku Finska na hmotné záruky v případě dalších peněz pro Řecko. Finská ministryně financí Jutta Urpilainenová již začátkem července upozornila, že Řekové mají majetek v celkové hodnotě zhruba 300 miliard eur, což je téměř výše celého dluhu. "Mají spoustu nemovitostí, ostrovů a dalšího majetku," řekla. Finský požadavek se nakonec objevil i v závěrečném dokumentu summitu, přestože je poměrně obecně vyjádřený.

"Kde to bude vhodné, tam budou vyžádány záruky, které by měly pokrýt riziko, které přináší financování skrze EFSF," uvádí dokument.


Hlavní body dohody Summitu přehledně:

1) Současný záchranný fond eurozóny (EFSF) a Mezinárodní měnový fond přispějí Řecku 109 miliardami eur (zhruba 2,7 bilionu Kč).

2) Banky do poloviny roku 2014 přispějí celkem 37 miliardami eur, dalších 12,6 miliardy eur bude určeno na zpětný odkup dluhopisů, celkový podíl soukromého sektoru se tak přiblíží 50 miliardám eur. Do roku 2019 bude podíl soukromého sektoru na záchraně Řecka zhruba 106 miliard eur.

3) Řecké banky dostanou na rekapitalizaci celkem 20 miliard eur, dalších 35 miliard eur dostanou jako záruky, které umožní další financování řeckého finančního sektoru skrz Evropskou centrální banku. Tyto záruky budou muset využít v době, kdy se Řecko ocitne v řízeném bankrotu (selective default), což bude jen velmi krátce.

4) Všechny úvěry ze záchranného fondu eurozóny (EFSF), včetně úvěrů pro Irsko a Portugalsko, budou mít prodlouženou splatnost na 15 až 30 let, úroky se sníží na 3,5 procenta, tedy jen těsně nad náklady, za něž získává peníze samotný EFSF.

5) Zapojení soukromého sektoru do záchrany Řecka se již nikdy nebude opakovat u ostatních zemí eurozóny.

6) EFSF a Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který začne fungovat v roce 2013, budou mít nové nástroje. Mezi ně patří úvěrová linka, možnost kupovat dluhopisy na sekundárním trhu, ale pouze za dohledu ECB a za extrémních podmínek, a možnost rekapitalizace bank.

7) Zapojení soukromého sektoru do záchrany Řecka se uskuteční ve spolupráci s Ústavem pro mezinárodní finance (IIF). Banky přitom budou mít na výběr ze tří možností, jak se na záchraně Řecka podílet. Buď vymění své dluhopisy za dluhopisy s delší splatností (bond swap), zavážou se k nákupu dalšího řeckého dluhu (bond rollover) a nebo dluh odprodají vládám eurozóny (bond buyback). Eurozóna a IIF předpokládají, že se zapojí 90 procent majitelů řeckých dluhopisů, jejich průměrná ztráta bude činit 21 procent.

8) Vznikne obdoba Marshallova plánu, která má přivést více investic z EU do regionu.

9) Výše řeckého dluhu se sníží o 21 procent.


Váš názor
  • Ještě není vyhráno
    22.7.2011 12:40

    Fitch: Private Sector Role In Greek Deal Is Restrictive Default
    cober
    • Re: Ještě není vyhráno
      22.7.2011 12:47

      Fitch Ratings on Friday said the plan for private-sector participation in the Greek rescue plan approved by euro-zone leaders Thursday will constitute a "restricted default." Noting that the proposed debt exchange implies a 20% net present value loss for banks and other holders of Greek government debt, Fitch said "any exchange that offers new securities with terms worse than the original contractual terms of the existing debt and where the sovereign is subject to financial distress constitutes a default event." The debt plan was widely expected to result in default designations by ratings firms. Fitch said it will place the Greek sovereign rating in restricted default when the debt exchange closes and will assign new post-default ratings once new bonds are issued to participating bondholders. The new ratings are likely to be below speculative grade, the firm said.
      cober
      •  
        22.7.2011 12:52

        Hlavně, že je ten francouzskej trpaslík doma za největší hvězdu :-))).
        tk69
  • Bez ostrovů
    22.7.2011 10:33

    tak se dočkáme a čí budou ostrovy ,něměcka ,francie ti si to rozeberou. já nevěřím ,že se řerové uskrovní,kde je horko tam je siesta a práce počká.
    • Re: Bez ostrovů
      22.7.2011 11:07

      Německo a Francie hrají vabank.
      Jan Dvořák
      •  
        22.7.2011 13:27

        a to chce ještě vystrnadit Mojmíra,ale ten se nedá. asi to sem nepatří ,ale musím to dát.
Aktuální komentáře
12.12.2017
15:50Česká zbrojovka a.s.: Oprava notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů konané 21. 11. 2017
15:48ZEW: Pokles důvěry v německou ekonomiku překonal odhady
15:43ČEZ, a.s. - Zápis z valné hromady ČEZ OZ UIF 16.8.2017
15:30Tesla dostala největší objednávku na svůj Semi, Pepsi jich koupí 100
15:26Výbuch rakouského plynového terminálu odřízl Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ceny komodity prudce rostou
14:32Polovodiče, mikročipy a Micron: stojí ještě za to? (pohled analytika)  
14:13Maloja Investment SICAV a.s.: Výroční zpráva za období 1. 11. 2016 - 31. 8. 2017
13:34Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
13:09Tenoučká prasklina zalomcovala trhy s ropou
12:26Americká studie: Brexit oslabí Velkou Británii i vliv USA v Evropě
11:56Nové byty v Praze meziročně zdražily o 15 procent, tvrdí analýza Deloitte
11:32Přichází přelomový rok pro fúze a akvizice
11:11Evropské indexy mírně rostou, Gemalto +33 %
10:19Koruna kvůli pomalejší inflaci už tolik neláká, dražší ropa má omezený vliv na komoditní měny  
9:28V areálu v Záluží hořelo, Unipetrol omezil provoz
9:13Rozbřesk: Inflace nahrává jen pomalému růstu sazeb, koruna postrádá jestřábí hlas
8:53Evropské futures v zeleném, asijské trhy v červeném. Kam se přidá Praha?  
6:46Ropný fond bez ropy? Horká otázka pro Norsko
11.12.2017
22:00Amerika vkročila do nového týdne pravou nohou
18:29V USA dvojkový scénář a matoucí zvířecí pudy

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data