Řešení evropské dluhové krize podle mnohých spěje k rozhodujícímu okamžiku, který by měl přijít již na konci tohoto týdne. Ministři financí zemí skupiny G20 stanovili jako konečné datum pro finální návrh, jak vyřešit krizi v Evropě, nadcházející summitu evropských lídrů, který se uskuteční v neděli 23. října v Bruselu. V centru jednání je kromě odepsání nemalé části řeckého dluhu a posílení evropského záchranného fondu a kapitálové bilance bank, také možná revize smluv eurozóny směřující k užšímu sladění hospodářské politiky. Úspěšnost zvolené cesty z krize může významně ovlivnit i českou ekonomiku, jejíž výkon do značné míry závisí na kondici evropských obchodních partnerů.
Zatemnění evropského i celosvětového ekonomického vývoje donutilo již nejednu centrální banku k obnovení oživovací kůry. Britská centrální banka v říjnu poprvé od roku 2009 přistoupila k rozšíření programu odkupu aktiv o 75 miliard na 275 miliard liber. K dalšímu kvantitativnímu uvolňování měnové politiky v tomto měsíci přistoupila také Evropská centrální banka - obnoví nákupy krytých dluhopisů až za 40 miliard eur na primárním i sekundárním trhu. Pro zklidnění obav ze zamrzání mezibankovního peněžního trhu ECB také začne od příštího měsíce nabízet neomezený objem likvidity na 12 a 13 měsíců. Ekonomové navíc nevylučují, že by ECB navzdory sílící inflaci mohla sáhnout i k dalšímu snižování sazeb.
Také členové bankovní rady České národní banky (ČNB) mírně ustupují od myšlenky blízkého návratu cyklu zvyšování úrokových sazeb. Na zářijovém jednání bankovní rady hlasovalo pro sazby beze změny jednomyslně všech sedm jejích členů. Guvernér ČNB Miroslav Singer na následné tiskové konferenci připustil, že nyní není vyloučený ani - proti současné prognóze ČNB jdoucí - pokles sazeb.
Může nedělní rozhodnutí summitu EU nadobro ukončit dluhovou krizi v Evropě? Jaká je pozice České republiky v rozbouřených vodách dluhové krize? Jakou podporu je ČNB připravena poskytnout české ekonomice v případě dalšího zpomalování růstu? Může neochota bank vzájemně si půjčovat v obavách o další ztráty ze státních dluhopisů periferie eurozóny dolehnout i na český bankovní sektor a poskytování úvěrů?
Guvernér České národní banky Miroslav Singer bude odpovídat na Vaše dotazy k současné ekonomické situaci v ČR i ve světě v online rozhovoru na Patria.cz v úterý 18. října již od 11:00 do 12:00. Prostor pro Vaše dotazy bude otevřen již v ranních hodinách téhož dne.
Miroslav Singer (nar. 1968) vystudoval VŠE v Praze (obor matematické metody v ekonomii) a doktorandské studium na University of Pittsburgh, kde v r. 1995 získal titul PhD. Od roku 1993 pracoval též jako výzkumník a přednášející, později jako zástupce ředitele pro výzkum v Národohospodářském ústavu AV ČR a Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK (CERGE-EI). Od roku 1995 byl hlavním ekonomem Expandia Finance, v letech 1998 a 1999 ředitelem Investiční společnosti Expandia a v letech 2000 a 2001 ředitelem společnosti Expandia Holding. V roce 2001 nastoupil jako ředitel do skupiny služeb podnikům společnosti PricewaterhouseCoopers ČR, kde se specializoval na projekty zlepšující výkonnost podniků, restrukturalizace a transakce s problémovými aktivy.- Vedl také komplexní projekty, např. projekt marketingové a finanční studie potenciálního pořádání olympijských her v Praze. Byl členem dozorčí rady či představenstva společností Česká pojišťovna, Expandia Finance, Expandia Banka, Expandia Holding a Chemofond a průmyslových firem Jitona, Vigona a Vlnap. Je předsedou Nadace CERGE-EI. Byl členem redakční rady časopisu Finance a úvěr a Business Central Europe. Přednášel kurzy přípravné matematické analýzy, statistiky, pokročilé ekonometrie a ekonomiky práce v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK a přednáší kurz Informační ekonomie na VŠE Praha. Publikoval články v denním i odborném tisku, z toho například v Review of Economics and Statistics, v Economics of Transition a v Journal of Comparative Economics, a přispěl též kapitolami do monografií vydaných mj. nakladatelstvími Academic Press London nebo Lappeenranta University of Technology. V únoru 2005 byl jmenován členem bankovní rady České národní banky. S platností od 1. července 2010 jej prezident republiky jmenoval guvernérem ČNB na šestileté funkční období.