Česká národní banka by neměla již dále snižovat sazby, ani k utahování měnové politiky však není v „dohledné době“ důvod, vzhledem k absenci domácích inflačních tlaků. Řekl to dnes člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek a potvrdil tak poslední slova guvernéra Miroslava Singera (více v článku ZDE).
"Utahování měnové politiky zřejmě není v brzké době zapotřebí vzhledem k tomu, že poptávkové tlaky tlumí hospodářská situace v zahraničí," řekl Řežábek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. „Neobávám se, že by v brzké době vyvstaly významnější tlaky a vyvolaly růst úrokových sazeb. Nejsem ani pro další uvolňování měnových podmínek, protože nyní není nezbytné a také tržní sazby beze zbytku nenásledovaly naše předchozí kroky," uvedl.
Od května 2010 drží ČNB základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních bank, na rekordním minimu 0,75 procenta, čtvrt procentního bodu pod hlavní sazbou Evropské centrální banky. Na výhled české ekonomiky vrhá stín dluhová krize v eurozóně, kam směřuje zhruba 70 procent českého exportu. ČNB v prosinci předpovídala pro letošní rok růst domácí ekonomiky o 1,2 procenta, tento výhled však zřejmě upraví v příští aktualizaci své prognózy, kterou zveřejní 2. února spolu s rozhodnutím o nastavení měnové politiky.
Alternativní scénář prognózy z listopadu předpokládá pokles české ekonomiky o 0,4 procenta. "Faktory zmíněné v alternativním scénáři se zřejmě zhmotňují včetně odhadu relativně slabé poptávky v České republice a dopadu problémů některých vyspělejších evropských zemí," řekl Řežábek. "Předpokládá se také nižší růst oproti základnímu scénáři," potvrdil.
Meziroční inflace v prosinci zpomalila na 2,4 procenta z listopadových 2,5 procenta, zatímco centrální banka předpovídala výsledek 1,7 procenta. Podle Miroslava Singera však šlo o dočasný důsledek chystaného zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty, který vymizí a inflace zůstane dlouhodobě blízko 2% inflačního cíle ČNB.
Singer očekává, že české sazby zůstanou v letošním roce stabilní, pokud nedojde k nějakému překvapení v podobě inflačních tlaků z domácí ekonomiky. Držet úrokové sazby na současné nízké úrovni umožňuje především slabý kurz české koruny. Ta by však měla v dlouhém období posilovat. „Pokud vezmu v úvahu schopnost financování vládního dluhu, údaje o vývozu, konkrétně čistém vývozu, jsem vcelku optimistický,“ řekl guvernér s tím, že si je vědom určitých rizik plynoucích z nervozity na trzích a efektu nákazy ze strany zemí eurozóny. Český HDP by měl letos stagnovat, respektive vykazovat „růst kolem nuly“, domnívá se Singer.
Průměrný kurz koruny za poslední tři měsíce činil 25,518 za euro, zatímco centrální banka v listopadové prognóze očekávala pro letošní první kvartál kurz 23,7 za euro.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, Reuters)