Federální rezervní systém ve středu ponechal úrokové sazby beze změny navzdory očekáváním vyšší inflace a nižšího hospodářského růstu, a naznačil, že letos dojde ještě ke dvěma snížením sazeb. Trhy neočekávaly žádnou akci centrální banky tento týden, Federální výbor pro otevřený trh (FOMC) ponechal svou klíčovou úrokovou sazbu v rozmezí 4,25 % až 4,5 %, kde se nachází od prosince.
Spolu s rozhodnutím o sazbách výbor prostřednictvím sledovaného „dot plotu“ (grafu očekávání jednotlivých členů výboru) naznačil, že dvě snížení
sazeb do konce roku 2025 jsou stále ve hře. Nicméně pro roky 2026 a 2027 byla každoročně odebrána jedna plánovaná redukce, což znamená celkem čtyři snížení, tedy o jeden procentní bod. Graf ukázal pokračující nejistotu mezi představiteli Fedu ohledně budoucího vývoje
sazeb. Každý bod představuje očekávání jednoho člena výboru. Rozptyl byl značný, přičemž výhled pro rok 2027 ukazoval sazbu kolem 3,4 %. Sedm z 19 účastníků uvedlo, že letos nechtějí žádné snížení
sazeb, což je nárůst oproti čtyřem v březnu. Přesto bylo prohlášení o měnové politice schváleno jednomyslně.
Ekonomické projekce účastníků schůzky naznačují další stagflační tlaky – očekávají růst
HDP pouze o 1,4 % v roce 2024 a
inflaci na úrovni 3 %. Oproti březnové prognóze to znamená snížení odhadu růstu
HDP o 0,3 procentního bodu a zvýšení
inflace měřené indexem výdajů na osobní spotřebu (PCE) o stejnou hodnotu. Jádrový PCE (bez potravin a energií) byl odhadován na 3,1 %, což je rovněž o 0,3 bodu více.
Nezaměstnanost byla mírně revidována na 4,5 %, tedy o 0,1 bodu více než v březnu a o 0,3 bodu více než současná úroveň.
Prohlášení FOMC se od květnového zasedání příliš nezměnilo. Výbor uvedl, že ekonomika rostla „solidním tempem“,
nezaměstnanost zůstává „nízká“ a
inflace je „mírně zvýšená“.Výbor také uvedl, že má menší obavy z výkyvů ekonomiky a nejistoty ohledně obchodní politiky Bílého domu: „Nejistota ohledně ekonomického výhledu se snížila, ale zůstává zvýšená. Výbor je pozorný k rizikům obou částí svého duálního mandátu,“ uvedl výbor. Proč se nejistota snížila, výbor neupřesnil, ale prezident Donald Trump zmírnil některou ze své ostré obchodní rétoriky a Bílý dům je uprostřed 90denního vyjednávacího období ohledně cel.
Trumpova kritika Fedu však neustala. Ještě před zveřejněním rozhodnutí prezident znovu ostře kritizoval předsedu Fedu Jeromea Powella a jeho kolegy za to, že nesnížili
sazby. Trump uvedl, že sazba by měla být alespoň o dva procentní body nižší, a Powella označil za „hloupého“, protože výbor k redukci netlačí.
Představitelé Fedu jsou zdrženliví kvůli obavám, že cla zavedená Trumpem letos by mohla v následujících měsících zvýšit
inflaci. Dosavadní cenové ukazatele však nenaznačují výrazný dopad. Zpožděný přenos cel, oslabení spotřebitelské poptávky a nárůst zásob před oznámením „dne osvobození“ 2. dubna pomohly jejich dopad zmírnit.
Konflikt mezi Izraelem a Íránem představuje další nejistotu, protože by mohl zvýšit ceny energií, což je další důvod, proč Fed zatím nesnižuje
sazby. Prohlášení se o vlivu konfliktu na Blízkém východě nezmiňuje.
Postupné ochlazování ekonomiky by však mohlo být důvodem ke snížení
sazeb později v tomto roce. Nedávná data z trhu práce ukazují na mírný nárůst propouštění, růst dlouhodobé
nezaměstnanosti a pokles spotřebitelských výdajů.
Maloobchodní tržby v květnu klesly téměř o 1 % a data ukazují na ochlazení trhu s bydlením – výstavba nových domů dosáhla nejnižší úrovně za posledních pět let.
Pro Trumpa je však klíčová otázka vysokých
sazeb spojena s náklady na obsluhu státního dluhu, který činí 36 bilionů
dolarů. Úroky z dluhu by letos měly dosáhnout 1,2 bilionu
dolarů, což je více než všechny ostatní rozpočtové položky kromě sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Medicare. Fed naposledy snížil
sazby v prosinci a výnosy státních dluhopisů zůstávají vysoké, což zvyšuje tlak na rozpočtový deficit, který by mohl dosáhnout téměř 2 bilionů
dolarů, tedy více než 6 %
HDP.
Zdro: CNBC