Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Švédové ukazují, jak na problémy s dluhem. Země eurozóny mají ale smůlu

Švédové ukazují, jak na problémy s dluhem. Země eurozóny mají ale smůlu

19.3.2012 11:23
Autor: Redakce, Patria Online

S fiskální krizí bojuje v současné době několik evropských zemí. Výborným příkladem, podle kterého by se mohly řídit, je Švédsko. To v EU vyniká silou svých veřejných financí, během recese v roce 2009 dosáhl jeho deficit jen 0,9 % HDP a v roce 2011 realizovalo mírný přebytek. To ostře kontrastuje s fiskální krizí, kterou tato země prošla v 90. letech. Přinesla několikero poučení, včetně toho, že rozhodná politika může fiskální situaci skutečně změnit, konsolidace je ale bolestivá.

Švédský příklad ukazuje, že hluboká finanční krize může vytvořit konsenzus ohledně fiskální disciplíny. V letech 1991 – 93 procházela tato země hlubokou makroekonomickou krizí, HDP klesal tři roky za sebou, v roce 1993 dosahoval fiskální deficit 11 %. Konsolidovaný vládní dluh se zvedl ze 41 % v roce 1990 na 73 % v roce 1996. Tento vývoj vedl k implementaci tvrdé fiskální konsolidace, která nebrala ohled na to, jak se vyvíjí makroekonomická situace. Rozpočty se postupně zlepšovaly a v roce 2000 bylo dosaženo přebytku ve výši 3,6 % HDP. Vládní dluh v roce 2011 dosahoval jen 37 % HDP. Za úspěchem stojí zřejmě fakt, že ve švédské společnosti převládl široký konsenzus, že země by se už nikdy neměla dostat do podobně vážné situace.

Švédský příklad také ukazuje, že pravděpodobnost úspěchu zvyšují jasně definované fiskální reformy. Ty ve Švédsku tvořilo několik pilířů: Rozpočet byl tvořen směrem shora dolů, jako cíl byl stanoven rozpočtový přebytek ve výši 1 % HDP, výdaje vlády měly stanoveny strop na tři roky dopředu a reforma penzijního systému byla založena na stanovení jeho příjmů, ne výdajů.

Více než formální nástroje na prosazení reforem je možná důležitější transparentnost reforem. Švédsko na rozdíl od dnešního Německa či Švýcarska nemá žádný mechanismus, který by fungoval v případě, že budou fiskální pravidla porušena. I tak se ale dodržovala, protože celý systém spoléhal na vysokou transparentnost a na to, že nezodpovědná vláda by zničila svou důvěryhodnost. Vlády zveřejňovaly kvalitní informace, které byly nezávisle ověřovány, ministerstvo financí každý rok hodnotilo, jak reformy pokročily.

Švédsko také ukazuje, že klíčový pro úspěch fiskálních reforem je růst produktu. Kombinace fiskální konsolidace s vysokým růstem dosaženým v 90. letech bývá někdy používána jako podpůrný argument pro expanzivní fiskální utahování. Jde však o mylný závěr, protože švédská ekonomika rostla hlavně díky reálnému oslabení měnového kurzu. Jednotkové náklady práce na relativní bázi klesly díky oslabení kurzu v letech 1991 – 93 o 20 %. Výsledkem byl růst exportu a stimulační efekt, který podpořil agregátní poptávku i přes fiskální konsolidaci. K tomu se přidaly růst podporující reformy v daňové oblasti, deregulace trhů se zbožím a reformy orientované na vyjednávání o výši mezd.

Švédsko tedy ukazuje, že hluboká fiskální krize může vytvořit politický konsenzus zaměřený na zvýšení rozpočtové disciplíny, což může v současné situaci v eurozóně vyvolat určitý optimismus. Zároveň je ale patrné, že z hlediska fiskální disciplíny jsou transparentnost a odborná diskuse důležitější než závazná pravidla a automatické korekční mechanismy, které prosazuje Německo. Z vývoje ve Švédsku pak vidíme především důležitost oslabení měnového kurzu. Bez něho fiskální utažení poškodí růst ekonomiky a konsolidační proces bude dlouhý a bolestivý. Švédský příklad tak v tomto smyslu neposkytuje útěchu pro krizí postižené evropské země, protože ty k tomuto nástroji přikročit nemohou.

Uvedené je výtahem z „What can Europe learn from Sweden? Four lessons for fiscal discipline“, autorem je Lars Calmfors.

(Zdroj: VOX)


Váš názor
  • Vzdialený model Švédska 2012!
    19.3.2012 12:15

    Začnem ako "čechoslovák 1962-2012, ešte s obdobia vzniku ČSSR, keď sme vzikli ZO DŇA NA DEŇ - politicky-papierovo a trvali sme až do 1989, keď ČSSR zmizla - tiež viac politicky-PAPIEROVO, ako fakticky.... Pojmy ako transparentnosť,zodpovednosť,konsenzus,rozpočtová disciplína,hospodárnosť a ostané národohospodárske kritériá, či v časoch krízy MIERA zodpovednosti a šetrenie štátnych výdavkov,ÚCTA k tvorbe a čerpaniu národného dôchodku a ROZPOČTU, ako aj nevyhnutný KONSENZUS bez ľavo-pravých, či pravoľavých DOGIEM na úkor "občanov v pozícii STREDU a ešte bezmocného...to sú "veličiny tak PRAHY ako BRATISLAVY 2012. Ani cirkvi sväté s Vatikánom na čele, ani Všemohúci s patrónmi ČIECH a SLOVENSKA - zatiaľ- nepreklenuli nejakým protikrízovým JEDNOTIACIM FAKTOROM ani diferencovane, nedajboh československy KUMULOVANE dovnútra i navonok FAKTOROM vzájomnej spolupráce k prospechu krajín i samotnej EU! Zakliatie naších národov spôsobené MEČKLAUSduom trvá aj v roku 2012 - "švédsky sen" je nám vzdialený a súčasná ČESKOSLOVENSKÁ realita je limitovaná ANTIKONSENZUÁLNOU "garanciou zakonzervovaného stavu do 2012", ktorý sa nechystá ani Nečasova ani Ficova garnitúra REFORMNE MENIŤ. Tak nám ostáva len "snívanie a modlitby" o Švédskom zázraku na najbližšie roky a pogorilovské "ČSROZJÍMANIE....naveky amen?!
    turcan
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    Nebyla nalezena žádná data