Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Klystýrová strategie

Klystýrová strategie

6.6.2012 18:02

Čtenář si asi vzpomene na scénku z Dobrého vojáka Švejka, kdy vojenský lékař chodí po pokoji plném pacientů a jako lék dává jeden klystýr za druhým. Nejde mu totiž o to, že by věřil v univerzálnost takového „léku“. Jeho motivace je naprosto nelékařská – jde o to zjistit, komu se nechce na frontu.

Klystýrových strategií najdeme několik i na tržní makroúrovni. Na první místo bych zařadil exotická volání po znovuzavedení zlatého standardu. Adeptem by asi bylo i plošné vyžadování utažených fiskálních opasků (někdy trochu zástupné téma je to i v naší korupublice). Nyní se ale chci věnovat asi trochu překvapivému kandidátovi na klystýrovou strategii. Na tomto webu ho před několika dny prezentoval článek „Co když nakonec není pravda, že periferii trápí hlavně malá konkurenceschopnost?“*. Jak název napovídá, zpochybňuje jednu z v podstatě bez výhrad přijímaných tezí: Jak je periferie málo konkurenceschopná kvůli růstu mezd vyvolanému přílivem kapitálu vyvolaném nízkými rizikovými prémiemi vyvolanými malou rozlišovací schopností investorů po vytvoření eurozóny ...

Argumenty v článku jsou zajímavé, možná ale zbytečně složité. Nejde přitom samozřejmě o nějaký detail na okraj. Kdysi jsem zde toto téma rozebíral s tím, že problémem asi není to, že periferie není schopna vyrábět svou produkci konkurenceschopně, ale to, že nemá, co by konkurenceschopně vyráběla. Ona nedostatečná konkurenceschopnost je tak o řád hlubší problém, než se domníváme. Demonstrovat to lze několika způsoby, dnes se podívejme na vývoj jednotkových nákladů práce ULC. První graf je notoricky známý, protože se s ním ohání všichni, kteří tvrdí, jak si periferie žila nad poměry, zatímco Němci šetřili:

fig 1 06062012

Pokud dáme ULC do indexu a podíváme se na růst, můžeme začít s kritikou líné periferie. Pokud ale vyrábím jeden produkt s platem 10 peněz ročně a můj soused s platem 100 peněz ročně, můžu nechat svůj plat, respektive své jednotkové náklady práce, hodně dlouho růst bez toho, abych se stal nekonkurenceschopný. Druhý graf tak ukazuje vývoj neindexovaných ULC:

fig 2 06062012

Obrázek je to úplně jiný – došlo pouze k tomu, že se ULC v eurozóně srovnávaly (ULC mohou být těžko počitatelným a někdy pochybným konceptem, pak to ale platí pro oba grafy).

Diskuse o tom, zda docílit vyšší konkurenceschopnosti na periferii vnitřní devalvací (klystýr ve formě vysoké nezaměstnanosti a klesajících mezd), či devalvací vnější (vlastní oslabená měna a klystýr ve formě ztráty reálného bohatství a příjmů a možná i vysoké inflace) je tak s ohledem na uvedené asi trochu švejkovská. Možná se totiž bavíme o tom, jak s nejmenší bolestí (ale stále velmi bolestivě) zvýšit nákladovou konkurenceschopnost, která ale plošně není problémem. A uniká nám, že na periferii je jen málo oblastí, ve které má o mezinárodní konkurenceschopnosti vůbec cenu nyní uvažovat.


*Wolfgang Munchau se domnívá, že konkurenční mezera periferie – jádro eurozóny není tak velká, jak některé odhady ukazují. Mimo jiné proto, že Německo do eurozóny vstoupilo s nadhodnoceným kurzem. Paul Krugman pochybuje, za důkaz si bere německý běžný účet v době vstupu do eurozóny – ten byl přibližně vyrovnaný a hovořit o příliš silném kurzu tak podle něho lze jen těžko. Přidal se i Antonio Fatás, který poukazuje na to, že Německo bylo s nízkým růstem nákladů práce po vstupu do eurozóny naprostou výjimkou. Chování jednotkových nákladů práce na jihu Evropy se totiž příliš nelišilo od toho, co probíhalo ve Francii či Nizozemí. I on tak říká, že konkurenceschopnost může být ve srovnání s jinými faktory méně významná. A pokud je tomu skutečně tak, zaměřit se na interní či externí devalvaci (opuštěním eura) by znamenalo zanedbání skutečných problémů.

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
25.4.2018
12:10Bouře na trzích s hliníkem. Mračna nad Rusalem
11:41Bloomberg: Čínská CEFC možná propustí polovinu zaměstnanců
10:19DAX zasáhly výprodeje, PX klesá jen mírně, Moneta už má to nejlepší za sebou. Credit Suisse +4,7%.
10:18Zisk švýcarské banky Credit Suisse překonal očekávání
10:142018 – rok, kdy Tesla na kolena klesla?
9:17Rozbřesk: Optimismus v ekonomice na maximech
9:05Deloitte: Finanční šéfové českých firem čekají růst ekonomiky,ale i nákladů
8:57Evropské futures regionu předpovídají pokračování v amerických stopách  
6:05Čína se díky technologiím posouvá k nové rovnováze, investoři z toho mohou profitovat
24.4.2018
22:02Wall Street po zeleném začátku zakončila v hlubokém propadu
18:42Tučná léta možná končí. Dávejme si pozor, co si nyní budeme přát
17:21CETV pražským premiantem, Německo potopil Adidas
17:14Trhy odpoledne nejsou v kondici. Japonský jen pod tlakem vyšších výnosů  
17:09Ve většině světa by enormní dluhy měly začít klesat, je tu jen jedna velká černá ovce
16:49Summary: Největší mobilní operátor v USA končí kvartál solidními čísly
16:12Coca-Cola se snaží přizpůsobit změnám spotřebitelského chování  
15:51Trh potrestal akcie Volvo i přes relativně dobré výsledky (komentář analytika)  
15:42Obrátí ceny akcií opět nahoru, nebo budou dál klesat?
15:11Potíže Facebooku se na Google nepřelily, rostoucí náklady jeho matky nás však znervózňují (komentář analytika)  
14:44Proč je americký automobilový průmysl v Trumpově pasti

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data