Inspekce Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se zaměřila na podmínky získávání dotací pro vysoké školy. Kontroly přišly na to, že vysoké školy nakládají s penězi neefektivně a ministerstvo školství nemůže kvůli volně nastaveným podmínkám projekty hlídat, vyplývá to z pondělí zveřejněné zprávy NKÚ.
Ministerstvo nepožadovalo například po žadatelích o dotace, aby ve svých investičních záměrech vyhodnotili efektivnost investice. Rezort se tak prakticky připravil o možnost zpětně vyhodnotit, jestli poskytnuté prostředky byly vynaložené účelně. Podpořil tak například nákup dvou budov Univerzitou Karlovou v Opletalově ulici v Praze za 372,5 milionu korun. Tyto budovy přitom v době ukončení kontroly byly už rok a půl prázdné.
NKÚ zkontroloval 14 investičních akcí, na které příjemci podpory získali celkem 4,4 miliardy korun. Nedostatky odhalil u pěti z nich. Příjemci chybovali v počátečních fázích přípravy projektů i v zadávání veřejných zakázek. Například Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) kvůli chybám v zadávací dokumentaci stavěla nový pavilon Přírodovědecké fakulty Envelopa o tři roky déle, než plánovala, a rozpočet stavby se vyšplhal na dvojnásobek, tedy na miliardu korun. UPOL také porušila zákon, když více práce zadávala zhotoviteli v jednacím řízení bez uveřejnění, přestože jejich objem přesáhl zákonem stanovený limit 20 procent hodnoty původní zakázky.
Plánované rozpočty se nepodařilo dodržet ani Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. U Technologického pavilonu CPIT výdaje překročily původní rozpočet o 24,7 procenta, u Pavilonu velkých poslucháren FAST pak o 46,5 procenta.
Ministerstvo školství taky u většiny investičních akcí účastníky programů nezavázalo, že majetek pořízený z dotace budou alespoň po určitou dobu využívat k účelu, na který tuto podporu dostali. Stejně tak jim nezakázalo převést dotovaný majetek na někoho jiného a nezavázalo je majetek po stanovenou dobu řádně provozovat.
"Ministerstvo jmenované konkrétní pochybení již také zjistilo, ale v době zjištění těchto problémů už byl vyčerpaný natolik velký objem poskytnutých peněz, že se MŠMT rozhodlo navýšit státní dotace tak, aby se projekty mohly vůbec dokončit," reaguje rezort na zprávu s tím, že většina kontrolovaných projektů byla zadána už v letech 2004 až 2006. Resort školství se také brání, že původní dokumentace programů se vytvářely za podmínek, které byly od ministerstva financí komplikované a nepřehledné.
NKÚ se zacílil ve svých kontrolách zejména na dva programy zaměřené na rozvoj a obnovu materiálně technické základny veřejných vysokých škol. V období let 2003 až 2011 bylo v rámci programů více než 19 miliard korun, z toho ze státního rozpočtu šlo 17 miliard. Jeden z kontrolovaných programů byl prodloužený o šest let s navýšením prostředků o 43,4 procenta, druhý o pět let a s navýšením dokonce o 71,2 procenta.
"MŠMT nedostatečně kontrolovalo realizaci akcí z obou programů. Kontrolou hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti poskytnutých dotací se nezabývalo. MŠMT tak nepostupovalo důsledně podle zákona o finanční kontrole," uvádí zpráva NKÚ.