Čína v druhé aukci licencí na průzkum a těžbu břidlicového plynu rozdělila povolení 16 domácím firmám. Žádná z nich s těžbou plynu vázaného v hlubokých horninách nemá zkušenosti. Čína má možná největší zásoby tohoto zdroje na světě a doufá, že napodobí boom břidlicového plynu v USA. Spojené státy se díky němu staly během několika let v této surovině soběstačnými.
Čína uspořádala první aukci licenci pro rozvoj břidlicových ložisek před dvěma roky a také v ní dominovaly domácí státní ropné podniky CNOOC, a Sinopec. Druhá aukce přitáhla více než stovku firem z rozmanitých oborů, které s vidinou státních subvencí a snadného přístupu k financím tentokrát ropné firmy vesměs přeplatily. Peking loni slíbil, že bude poskytovat investorům do průzkumu a těžby břidlicového plynu subvence.
Čína ale po dvou letech rozvoje ložisek stále žádnou výraznější komerční těžbu břidlicového plynu nemá a poslední aukce k ní podle analytiků zřejmě rovněž příliš nepřispěje. Vítězové aukce jsou vesměs firmy spojené se státními elektrárenskými a plynárenskými podniky, těžaři uhlí nebo nově vzniklé investiční společnosti. Ty budou muset kupovat vrtné služby od specializovaných amerických firem jako nebo .
Velké čínské ropné společnosti dostaly před dvěma lety licence k využití nejlepších ložisek, pokrok ale zůstává velmi pomalý. Do loňského května vyhloubili držitelé licencí celkem 60 vrtů, hlavně na jihozápadě země, však ve své nejslibnější oblasti od listopadu vyprodukovala jen něco přes 11 milionů krychlových metrů plynu.
Břidlicová revoluce v USA přiměla Peking ke snaze o urychlení rozvoje zdroje, který by mohl výrazně přispět k řešení čínských energetických potřeb. Čína je největším spotřebitelem energie na světě a spoléhá hlavně na domácí uhlí a dovoz ropy a plynu.
Státní geologové odhadují vytěžitelné zásoby břidlicového plynu v Číně na 25 bilionů metrů krychlových, zatímco americký Úřad pro energetické informace je odhadl na 36,1 bilionu kubíků. V obou případech je to více než zásoby v USA, které se odhadují na 24,4 bilionu kubíků.
Peking stanovil ambiciózní cíl dosáhnout u břidlicového plynu do roku 2015 produkce 6,5 miliardy krychlových metrů, což by představovalo kolem šesti procent celkové současné těžby plynu v zemi. Do roku 2020 by se měla produkce z břidlic dostat na 60 až 100 miliard metrů krychlových.
V USA, kde se břidlicový plyn těží v rozsáhlém měřítku teprve od druhé poloviny minulého desetiletí, se v roce 2011 vyprodukovalo už 240 miliard krychlových metrů tohoto zdroje. To představovalo téměř 30 procent celkové americké těžby plynu.
Analytici podle agentury Reuters poukazují na to, že břidlicová depozita v Čině jsou hlouběji než v USA a jsou roztroušenější. Náklady vrtů jsou také v Číně několikanásobně vyšší než v USA a rozvoj brzdí i nedostatek vody v západních oblastech, kde jsou ložiska největší.
Podle odhadů Norton Rose jsou v Číně náklady na ložisko mezi 5 až 12 miliony dolarů proti 2,7 až 3,7 milionu dolarů v USA. Také odhadovaná spotřeba vody bude v Číně vyšší proti USA, dle odhadů 10 až 13 milionů galonů proti 8 až 10 ve Spojených státech.
(Zdroj: čtk, Reuters, Xinhua)