Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Úspěch: Dovednosti, nebo štěstí?

Úspěch: Dovednosti, nebo štěstí?

12.3.2013 13:24
Autor: Redakce, Patria Online

Takzvaný „paradox dovedností“ můžeme pozorovat v situacích, kdy se kvůli celkovému zlepšování našich dovedností musíme stále více spoléhat na štěstí. V dnešním světě je patrné, že dochází k velké specializaci znalostí a dovedností, a platí to i o investování a podnikání. A s tím, jak se všichni v dané oblasti zlepšujeme, stává se náhoda z hlediska úspěchu jednotlivců stále důležitějším faktorem. Tento mechanismus je patrný i ve sportu. Ne všichni talentovaní sportovci mají za sebou sérii výjimečných výsledků, ovšem pokud vidíme podobnou sérii, stojí za ní vždy talentovaný sportovec. Vcelku tak jde pokaždé o kombinaci dovedností a štěstí. O záporných případech to ale neplatí. Téměř nikdy nevidíme případy smůly kombinované s mizernými dovednostmi, protože ty se z populace vždy vyselektují.

Pokud se ptáme, jestli můžeme zvýšit pravděpodobnost, že budeme mít štěstí, měli bychom si nejdříve vyjasnit jeho definici. Rychle se tak dostaneme na pole filozofie, rozumnou definicí ale může být to, že v případě štěstí či náhody byly události mimo naši kontrolu. Jestliže tedy hovoříme o tom, že bychom měli štěstí nějak pomoci a například pracovat více, jde o něco, co máme pod kontrolou. Pak bych to nenazýval štěstím, či náhodou. Existují však způsoby, jak můžeme ovlivnit výstupy různých situací. Jsme-li například silní hráči, chceme, aby hra byla co nejjednodušší. Pokud jsme naopak v pozici outsidera, je pro nás výhodné hru komplikovat. Klasickým příkladem je David s Goliášem. David s ním nehraje tradičním způsobem a namísto brnění si vezme prak – použije svou vlastní techniku. V podnikání je příkladem podobného postupu nová inovace, která mění podmínky v odvětví. Namísto toho, aby firma bojovala s vůdcem na trhu přímo, najde jeho slabinu. Ve válce tak postupují partyzánské jednotky. Mohli bychom říci, že je to evidentní. Tato strategie se ale stále velmi málo využívá, a to i v podnikání.

Uvedené mimo jiné znamená, že bychom měli být schopni určit, zda jsme favoriti, či naopak outsideři. Daniel Kahneman a Amos Tversky poukazují v této souvislosti na naši tendenci přeceňovat vlastní schopnosti. Nadměrnou důvěru v naše schopnosti můžeme eliminovat například tím, že se podíváme na to, jak v podobných situacích reagovali a uspěli jiní. Problém s tímto postupem ale spočívá v tom, že může vzít motivaci všem. Víme například, že jen málo podnikatelů se svými projekty uspěje. Pokud ale budou všichni ráno vstávat s tím, že mají jen malou pravděpodobnost úspěchu, ztratí motivaci. Někteří podnikatelé přitom svým úspěchem vytvářejí obrovskou hodnotu pro celou společnost. Uvedený postup tak má i svá proti. Vědomi bychom si ve vztahu k přílišnému optimismu měli být i toho, že často vnímáme případy úspěchu, ty negativní se k nám ale ani nedostanou. Ve známost například vejde nějaká firma a její úspěšná strategie, když ale podobnou strategii použije společnost jiná a neuspěje, upadne to v zapomnění.

Dovednosti jednotlivců je mnohem těžší posuzovat, když pracují v týmech. Jestliže mezi sebou necháme hrát dva tenisty, mělo by být většinou po několika utkáních jasné, který z nich je lepší. Když ale proti sobě postavíme dvě fotbalová mužstva, je mnohem těžší určit, jak relativně dobří jednotliví hráči jsou. Podobně je to s typem prostředí – existuje rozdíl mezi stabilním a nestabilním prostředím. Kahneman poukázal na to, že na své dovednosti se můžeme mnohem více spoléhat ve stabilních a lehce predikovatelných situacích. Ve stabilním prostředí je mnohem jasnější vztah mezi příčinami a důsledky a my se tak můžeme významně zlepšit v jejich managementu. Tento úkol ale stále více zastávají počítače. V nestabilních systémech se zase jen těžko získávají dlouhodobě fungující dovednosti. Zde je velmi těžké vytvořit si nějaký model, který má dobré predikční schopnosti. Je to mimo jiné vidět i dnes na tom, jak se všichni snažíme uhádnout, co se stane v letošním roce. V určitých případech můžeme pozorovat, že funguje „moudrost davu“. Kolektivní rozhodování totiž může být ve složitých situacích lepší.

Pohybujeme-li se ve financích, výše uvedené má pro nás několik důsledků: Měli bychom si být vědomi toho, co se děje na makroúrovni, neměli bychom ale ztrácet příliš mnoho času predikcemi toho, k jakým posunům na této úrovni dojde. Měli bychom vědět, jak by se jednotlivé hlavní scénáře projevily v naší oblasti, náš přístup ohledně projekcí by ale měl být agnostický. Když se podíváme na očekávání tržeb či zisků u obchodovaných společností, vidíme, že jejich rozpětí je příliš úzké. Jinak řečeno, vidíme příliš velkou důvěru ve schopnosti predikovat budoucnost. Mimořádně prospěšná je oblast behaviorálních financí, celé generace o nich ale nikdy neslyšely. Musíme se tak této oblasti věnovat sami. Když tak neučiníme, budeme mít významnou slabinu, která je patrná také například u mnoha ředitelů velkých společností.

Uvedené je výtahem rozhovoru s Michaelem Mauboussinem, profesorem financí na Columbia Business School.

Zdroj: Knowledge@Wharton


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  • Štěstí je náhodný jev!
    12.3.2013 13:48

    Náhodný jev označuje výsledek náhodného pokusu, o kterém lze po provedení pokusu rozhodnout, zda nastal nebo nenastal. Náhodný jev představuje tedy událost, která za určitých podmínek buď nastane nebo nenastane. Je tedy možné vytvořit množinu S všech náhodných jevů, které mohou za daných podmínek nastat ... Jako příklad náhodného jevu se nejčastěji uvádí hod hrací kostkou. Pokus spočívá v tom, že sledujeme čísla, resp. počty bodů, která na ní padnou. Idealizací pokusu je to, že nepřipouštíme, aby kostka padla na hranu a nebyl znám výsledek. Jevový prostor má šest elementárních jevů, kterými jsou čísla 1,2,3,4,5,6 na stranách kostky. Jev, že padne sudé číslo, je jevem složeným, který nastane tehdy a jen tehdy, nastane-li jeden ze tří elementárních jevů (padne 2, 4 nebo 6). Jev, že padne 0, je nemožný jev. Jev, že padne sudé nebo liché číslo, je jistý jev. Související články: Teorie pravděpodobnosti Matematická statistika Náhodná veličina
    king
  • Moudrost davu? Většinou ne! Viz Groupthink (Syndrom skupinového myšlení) ...
    12.3.2013 13:43

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_skupinov%C3%A9ho_my%C5%A1len%C3%AD Syndrom skupinového myšlení (angl. Groupthink) je způsob myšlení jednotlivců, úmyslně odpovídající zachování shody ve skupině. Skupinové myšlení v zájmu shody skupiny potlačuje nezávislost rozhodování jedince a jeho samostatnost, dochází k tlaku na uniformitu a sebecenzuře. Soudržnost a solidarita ve skupině se stává důležitějším než reálné zvažování faktů. Groupthink může způsobit, že skupina (typicky výbor nebo velká organizace) učiní špatná nebo nerozumná rozhodnutí, o kterých by každý člen mohl individuálně usoudit a zvážit, že nejsou moudrá. Obsah 1 Syndrom skupinového myšlení podle Irvinga Janise 1.1 Příčiny 1.2 Symptomy 2 Předcházení syndromu skupinového myšlení 3 Související články 4 Reference Syndrom skupinového myšlení podle Irvinga Janise Irving Janis analyzoval řadu rozhodnutí americké zahraniční politiky z let 1940 až 1970 a dospěl k závěru, že v mnoha případech se objevilo skupinové myšlení. Groupthink ovlivnil hlavně neúspěšný pokus o invazi amerických jednotek na Kubu v Zátoce sviní, dále taky bombardování v Pearl Harbor, vietnamskou válku. Groupthink, skupiny souhlasí se sledováním cílů, se kterým jednotliví členové nesouhlasí. To fascinuje výzkumníky v poli sociálních věd. Důvod pro tuto fascinaci je, že se zdá, že tyto teorie vysvětlí sledované chování jednotlivců a skupiny v mnoha společenských kontextech. Například, invaze v Zátoce sviní se jeví jako archetyp groupthink jevu. Výzkumníci poznamenávají, že rozhodnutí vykonat tuto katastrofální vojenskou kampaň bylo děláno s téměř jednomyslnou dohodou presidenta J. F. Kennedyho a jeho poradců. Tito poradci byli, téměř bez výjimky, v podstatě velmi podobní prezidentovi: bohatí, bílí muži z privilegovaných rodin a mající univerzitní vzdělání. Generál David M. Shoup, tehdejší velitel námořní pěchoty, předpovídal neúspěch a obrovský počet obětí při invazi a žádal prezidenta, aby se do toho nepouštěl. Shoupova odborná rada byla ignorována skupinou a skupinové rozhodnutí začít s invazi skončilo s katastrofálními výsledky. Taková dysfunkční patologie ve skupinách je známý společenský jev a všechny skupiny by měly automaticky vyžadovat kroky pro to, aby se mu vyhnuly. Tyto kroky obecně obsahují zahrnutí jednotlivců s různorodými zázemími v rozhodovacím procesu a ostře sebekritický pohled jednotlivců. Skupiny tak obecně učinily lepší rozhodnutí než homogennější skupiny a obecně se dá mluvit o schopnosti produkce kvalitnejších rozhodnutí, která zabrání takovému neštěstí, jaké se stalo v souvislosti s invazí v Zátoce sviní. Příčiny Tento fenomén se však netýká jenom politických rozhodnutí a může se vyskytnout v mnoha různých situacích. Podle Janise může nastat vždy, když jsou splněné předcházející podmínky, které pravděpodobně groupthink povzbudí: Vysoký stres, vnější hrozby a nízká naděje na lepší řešení než nabídl vůdce Vysoká skupinová soudržnost Přesvědčivá síla vůdce skupiny Izolace skupiny od informací zvnějšku Skupina je pod tlakem, protože k rozhodnutí je třeba dojít rychle Sociální psycholog Clark Mccauley definoval tři příčiny vzniku skupinového myšlení: Direktivní vůdce Stejnorodost členského sociálního zázemí a ideologie Izolace skupiny od vnějších zdrojů informací a analýzy Symptomy Jeho osm symptomů svědčících o syndromu skupinového myšlení: Iluze nezranitelnosti Nepochybná víra ve vlastní morálku skupiny Racionalizace, kolektivní odůvodnění rozhodnutí skupiny Sdílené stereotypy a pohledy zvláště na oponenty, vnímání oponenta jako slabého, neschopného autocenzura; členové odepřou kritiky, žádný se neozve na protest, protože se všichni tváří, že souhlasí Iluze jednomyslnosti (vidět falešnou shodu), to že nikdo neodporuje podporuje rozhodnutí skupiny Směrovat tlak na disidenty, aby se přizpůsobili Samozvaní členové chrání skupinu před negativními informacemi Jeho sedm příznaků rozhodnutí ovlivněného skupinovým myšlením: Neúplný přehled alternativ Neúplný přehled cílů Opomenutí prozkoumat rizika přednostního výběru Opomenutí znovu hodnotit zpočátku zamítnuté alternativy Slabé vyhledávání informací Výběrová zaujatost ve zpracování dostupných informací Opomenutí přijít na náhradní plány Předcházení syndromu skupinového myšlení Nestranný vůdce Přítomnost pozorovatelů Práce ve skupinách Heterogenní složení skupiny K finálnímu rozhodnutí dospět až na dalším setkání Mechanismus, kteří konzultanti managementu doporučují pro vyhnutí se syndromu skupinového myšlení, má umisťovat zodpovědnost a autoritu pro rozhodnutí do rukou jediné osoby, která učiní rozhodnutí soukromě s možností obrátit se k jiným pro radu. Jiní radí, že jednotlivec, který vzal roli odporování s některými návrhy, tzv. ďáblův advokát, způsobuje, že je více pravděpodobné, že jiní jednotlivci předloží jejich vlastní myšlenky, poukáže na chyby v jiných a redukuje stigma spojené s tím, který na sebe vzal negativní postoje. Anonymní odezva přes krabici návrhů nebo online rozhovor byla přijatá jako užitečný lék na syndrom skupinového myšlení. Zápor nebo nesouhlasné názory v návrzích mohou být představovány bez nějaké identifikace jedince jinými. Tak je chráněn sociální kapitál skupiny. Další možností je, že každý účastník ve skupině si vylosuje kartičku. Na dvou je napsáno, že mají “nesouhlasit”, ostatní jsou prázdné. Osoby musí nesouhlasit jestliže to kartička určí (jako ďáblův advokát), nikdo nemůže vědět, jestli jiná osoba vysloví nesouhlas, protože také přijala kartičku s označením “nesouhlasit” nebo proto, že vyslovuje pravdivě svůj názor. Také, jako s ďáblovým advokátem, tam existuje možnost, že osobní převzetí této role podporuje způsob pohledu na problém, který by neměli, kdyby nebyli v této roli, což podporuje tvořivé a kritické myšlení. Alternativou syndromu skupinového myšlení je formální shoda rozhodovacího procesu, který pracuje nejlépe ve skupině, jejíž cíle jsou spíše kooperativní než soutěživé, kde je možné vybudování důvěry a kde účastníci jsou ochotní se učit a používat pomocné znalosti. Související články: konformita Reference Hayesová, N. (2003). Základy sociální psychologie. Praha: Portál, s.r.o.
    king
  • ŠTĚSTÍ [NÁHODA] PŘEJE PŘIPRAVENÝM! NEHODA NENÍ NÁHODA!
    12.3.2013 13:37

    ŠTĚSTÍ [NÁHODA] PŘEJE PŘIPRAVENÝM! NEHODA NENÍ NÁHODA!
    king
Aktuální komentáře
2.12.2016
22:01Americké trhy zaznamenaly první týdenní ztrátu za poslední 4 obchodní týdny
17:07APS Fund Alpha uzavřený investiční fond, a.s. - Zveřejňuje vnitřní informaci, která se týká rozhodnutí o snížení vlastního kapitálu
17:00Praha close - Praha si před víkendem zopakovala růst, za celý týden ztrácí
16:58Dolaru se na závěr týdne nedaří, data byla slabší a výnosy klesají  
16:55Týden technicky - Dolar ustoupil ze svých maxim, stejně jako SPX500. Ropa lámala rekordy, zlatu se nadále nedařilo
16:38Týden na měnách - Libře dál pomáhají politici  
16:30Šest investičních témat pro rok 2017
16:00F. Kronus: Ropa po OPECu, Nike a Facebook (Video)
15:46APS Fund Alpha uzavřený investiční fond, a.s.- Zveřejňuje opravenou pololetní zprávu k 30.6.2016
15:30Dohoda OPECu může dostat trh do deficitu, cena ropy prudce vzrostla  
14:46Americký trh práce - slabší listopad Fed neodradí  
13:32Jednoduché vysvětlení deziluze z EU
13:09TOMA, a.s. - Zpráva z valné hromady
12:00Mariňák s přezdívkou „Mad Dog“ bude Trumpovým ministrem obrany
11:47ISTROKAPITAL CZ a.s. - Informace o výplatě jmenovité hodnoty a výnosů z dluhopisů
11:30Německo se už připravuje na obchodní válku s USA
11:08Jak se v portfoliu připravit na posílení české koruny
10:30Project Syndicate: Demonetizace - co dělat a co ne
10:29Slabší růst ekonomiky korunu nerozházel, dolar před daty nemá směr  
10:12Pražská burza otevírá bez jasného směru, a tak míří k týdenní ztrátě

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data