Čínské koncerny nabídly ruské státní agentuře Rosatom vytvořit společný podnik na stavbu a prodej plovoucích jaderných elektráren založených na ruské technologii. Mobilní jaderné bloky navržené pro potřeby těžko dostupných oblastí na severu Ruska by Číňané rádi využili pro zásobování vrtných zařízení v oblastech šelfové těžby ropy a plynu při čínském pobřeží. Zakázky pro čínské těžaře by mohly spustit sériovou výrobu unikátních plovoucích reaktorů, s pozitivním efektem na jejich jednotkové náklady. Je ovšem otázkou, jaký podíl na stavbě elektráren budou chtít Číňané pro své podniky.
Podle společnosti Rusatom Overseas, která propaguje ruské jaderné technologie v zahraničí, by do navrhovaného společného podniku investovaly obě strany. Rusové s Číňany by se dělili o vlastnictví i příjmy z využívání flotily plovoucích jaderných reaktorů. Konkrétní jméno čínského zájemce o spolupráci stejně jako předpokládaný objem investice sděleny nebyly.
Výsledkem ruského projektu plovoucího jaderného bloku, který je zatím ve fázi výstavby prototypu, má být plavidlo bez vlastního pohonu vybavené dvěma tlakovodními reaktory KLT-40S o celkovém výkonu 70 MW. Jedná se o modifikovanou verzi reaktorů používaných v ponorkách a ledoborcích. Plavidlo o délce 140 metrů a šířce 30 metrů bude mít výtlak 21 000 tun.
Využití by projekt měl nalézt při zásobování odlehlých míst elektřinou a teplem tam, kde je obtížné nebo velmi nákladné vybudovat přenosovou soustavu nebo potrubí pro ropu či plyn. Celkově asi dvě třetiny ruského území leží v oblastech trvale zmrzlé půdy, kvůli níž je výstavba infrastruktury velice náročná a nákladná. Dalším potenciálním působištěm pro elektrárny na lodi jsou země s nedostatkem pitné vody, které by s jejich pomocí zvládly odsolovat velké množství mořské vody.
První exemplář s názvem Akademik Lomonosov má být využíván pro zásobování Čukotky. Smlouva s výhercem tendru na stavbu lodi, loděnicí Sevmaš v Severodvinsku, byla podepsána v roce 2007. Od té doby projekt zažil mnoho potíží: změnu výrobního závodu, bankrot loděnice či stávky zaměstnanců. Od roku 2008 je Lomonosov dostavován v loděnici Baltzavod spadající pod státní loďařskou korporaci OSK. Minulý rok se OSK se zadavatelem zakázky, společností Rosenergoatom, dohodl na konečné výrobní ceně ve výši 20,6 mld. RUB (kolem 12 mld. Kč).
Životnost jaderného reaktoru by měla být rozložena do tří dvanáctiletých cyklů, celkem tedy 36 let s tím, že výměna paliva bude probíhat každé čtyři roky. Vyhořelé palivo bude skladováno ve vnitřním prostoru plavidla a po skončení cyklu odtaženo na dozásobení a údržbu.
Podle Rosenergoatomu je Lomonosov referenční jednotka, na níž bude technologie odzkoušena. Projektových parametrů by ale měly lodě dosáhnout až s rozjetím sériové výroby. To se týká hlavně ceny, která by podle propočtů měla s růstem počtu vyrobených kusů klesnout o 30 % oproti prototypu. Hlavní starostí Rosatomu je tak zajistit novému produktu dostatečně velký odbyt. Ten by přitom v samotném Rusku nemusel být dostačující; celkově se v návrzích počítá s pěti či šesti exempláři. Proto je pro úspěch plovoucích reaktorů nezbytné zajistit zájem kupců ze zahraničí, zejména v Asii, Africe či Latinské Americe.
Navzdory četným jednáním však žádné konkrétní smlouvy o exportu plovoucích reaktorů uzavřeny nebyly. Zájem čínských podniků je první vlaštovkou. Jelikož podle čínských odhadů bude k zásobování čínských šelfových ložisek třeba výkonu až 1,5 GW, mohly by objednávky dosáhnout několika desítek kusů. Jednání se budou točit hlavně kolem toho, jakou část plovoucích elektráren budou vyrábět loděnice v Číně či Jižní Koreji. Diskutuje se dokonce o možnosti, že v Rusku bude soustředěna pouze produkce reaktoru a dalších klíčových součástí vlastního jaderného bloku.
Analytici poukazují na to, že většina čínských loděnic má volné kapacity, a proto může nabídnout dumpingové ceny. Podle informovaných zdrojů deníku Kommersant nemá objednávkové knihy dostatečně zaplněno 60 % čínských loděnic. Jejich pověst ale není nejlepší – často mají problémy s včasným dodáním zakázek nebo s kvalitou odvedené práce. Šanci by proto mohla dostat konkurence v Jižní Koreji či Rusku. Loděnice v Baltzavodu zatím se sériovou výrobou plovoucích reaktorů nepočítá, zajímavější jsou pro ni lukrativní zakázky na obří ledoborce, které už dostala a které by se v budoucnu měly množit.
Ukázka vnitřního uspořádání jaderné elektrárny Akademik Lomonosov
(Zdroje: Kommersant, uxc.com, RIA Novosti, atominfo.cz)