Hospodářský růst ve střední a východní Evropě by měl v nadcházejících letech překonat růst v největších zemích na západě kontinentu. Tento obnovený růst budou pravděpodobně pohánět spíše investice než spotřeba, neboť zastaralá infrastruktura bude potřebovat modernizaci a zavedení vyspělých technologií. Vyplývá to z analýzy firemního úvěrování ve střední a východní Evropě, kterou dnes v Istanbulu zveřejnila skupina (4,12 EUR, 0,71%).
"Navzdory krizi v zemích eurozóny zůstává dlouhodobý potenciál střední a východní Evropy nedotčen. Příběh 'ekonomického sbližování' stále trvá, bude ale nutné další zlepšení regionální infrastruktury a institucionálního prostředí," uvedl ředitel divize pro střední a východní Evropu skupiny Gianni Franco Papa.
Hrubý národní produkt na hlavu je ve střední a východní Evropě stále na úrovni jedné třetiny průměru eurozóny. Proto prý zůstává potenciál této části kontinentu významný. Posílení ukazatelů konkurenceschopnosti, které již předčily Latinskou Ameriku, růst regionu jen posílí, domnívají se experti UniCreditu.
Rozdíly podmínek pro podnikání jsou ale mezi jednotlivými zeměmi značné. Nejpříznivější prostředí je v pobaltských zemích, ve Slovinsku a na Slovensku. Přistoupení řady zemí střední a východní Evropy k Evropské unii a k eurozóně by mělo být v nadcházejících letech dalším povzbuzením pro zlepšení obchodního prostředí v regionu, tvrdí analýza.
"Po kolapsu v nedávné době se ukazuje, že se přímé zahraniční investice do zemí střední a východní Evropy postupně obnovují a do roku 2020 by se měly zdvojnásobit. Ve srovnání s minulostí budou tyto čerstvé toky obsahovat udržitelnější projekty," podotkl Papa.
Také zahraniční obchod zůstane klíčovou hnací silou ekonomického výkonu v zemích střední a východní Evropy. Pětici špičkových obchodních partnerů bude tvořit Německo, Rusko, Itálie, Čína a Nizozemsko.
V důsledku očekávané silnější poptávky se úvěrové aktivity v souladu s ekonomickým růstem urychlí. Aktuální údaje o míře úvěrování podtrhují středně a dlouhodobý potenciál bankovního sektoru ve střední a východní Evropě. V Evropské měnové unii, tedy v eurozóně, tvořily úvěry podnikům v roce 2012 průměrně 48 procent hrubého národního produktu, ale dosáhly jen 16 procent v Polsku, 22 procent v ČR, 28 procent v Rusku a 31 procent v Turecku.
Úvěry na bydlení pro jednotlivce představovaly v zemích eurozóny průměrně 40 procent HDP, zatímco v Rusku pouze tři procenta, v Turecku šest procent, v Polsku 20 procent a v České republice 21 procent. Nicméně na potenciál retailového trhu ve střední a východní Evropě se podle analýzy musí pohlížet nejen z hlediska úvěrových příležitostí, ale také z hlediska přijímání vkladů a využívání bankovních služeb. Obě tyto oblasti jsou méně rozšířené, než v západní Evropě.
Analýza rovněž podotýká, že je třeba podporovat malé a střední podniky, jejichž význam pro ekonomiky střední a východní Evropy je zásadní. "Když vezmeme v úvahu velkou důležitost tohoto segmentu pro ekonomiky střední a východní Evropy, malé a střední podniky musí být jedním z ohnisek, kterým banka při poskytování financování věnuje pozornost," uzavřel šéf útvaru strategického plánování skupiny Aurelio Maccario.