V Akčním plánu Komise reflektovala tři hlavní oblasti potřebující změnu. První je zastřešena heslem transparentnost. Společnosti by měly poskytovat více informací o svém řízení investorům a široké veřejnosti. Zároveň je ale potřeba zvýšit průhlednost i opačným směrem – společnostem by mělo být umožněno znát své konečné vlastníky; do zorného pole Komise se tak pravděpodobně dostanou hlavně institucionální investoři. Jim Komise také vytýká netransparentnost jejich hlasovacích politik ve společnostech, kde drží podíly ve prospěch svých klientů. Jeden z návrhů - povinné zveřejňování tzv. nefinančních informací (o politikách a dosažených výsledcích v oblasti životního prostředí, boje s korupcí, ochrany lidských práv, širší diverzity zastoupení v orgánech apod.) ze strany velkých podniků byl již předložen v podobě revize účetní směrnice.
Zadruhé Komise plánuje pobídnout akcionáře k větší angažovanosti. Té by mělo být právně dosaženo novelizací směrnice o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi z roku 2007. Z únorového legislativního záměru se dozvíme, že akcionářům by mělo být přiznáno právo rozhodovat na valné hromadě jednak o politice odměňování členů představenstva, jednak o následné zprávě popisující prosazení této politiky. Dále by měli být akcionáři oprávněni hlasovat o transakcích s konfliktem zájmu. To znamená, že se v blízké době možná dočkáme návratu obdoby dnešního kontroverzního paragrafu 196a obchodního zákoníku, který tuzemská rekodifikace soukromého práva právě opouští. Posledním zmíněným krokem je regulace firem zabývajících se poradenstvím pro akcionáře (tzv. proxy advisors). Komise požaduje, aby povinně zveřejňovaly způsoby, jakými došly ke svým poradenským závěrům, a také případy potenciálního konfliktu zájmů.
Do třetice se Komise plánuje zaměřit na posílení přeshraniční mobility evropských společností. Jednak hodlá znovu otevřít otázku možnosti přemístění registrovaného sídla společnosti bez nutnosti jejího zrušení a znovu-založení podle právního řádu cílového státu. Dále má v úmyslu revidovat směrnici o přeshraničních fúzích; zde by měly být lépe upraveny otázky oceňování majetku a ochrany věřitelů, které podle zjištění Komise přinášejí nejvíce nejasností a komplikací. Zároveň uvažuje doplnit do této směrnice úpravu přeshraničního rozdělení společnosti, jež doposud v unijním právu chybí. Dlouhodobým cílem Komise je usnadnit podnikání malých a středních podniků na evropském trhu; v nedávné době však neuspěla se svým návrhem evropské soukromé společnosti (tzv. societas privata europaea), a proto bude muset zvažovat alternativní kroky. V této oblasti rovněž Komise proklamuje snahu prosadit uznání institutu společného zájmu koncernu a harmonizovat informační povinnost v rámci skupin společností.
V závěru Akčního plánu Komise konstatuje, že unijní úprava korporačního práva se stává více a více roztříštěnou. Zvažuje proto kodifikaci hlavních směrnic z oblasti práva obchodních společností. Možná se tedy dočkáme velkého evropského korporačního zákoníku. Co však Komise nakonec předloží a co se posléze stane platným právem, je však zatím nejisté.