Nejen Rusko, Katar či Norsko se mohou cítit ohroženi vstupem Spojených států na trh s dodávkami zkapalněného zemního plynu (LNG). Nebezpečí příchodu nového silného konkurenta, který se díky technologii těžby z dříve nedostupných břidlicových ložisek během krátké doby posunul z dovozce na potenciálního exportéra, zpochybňuje rentabilitu plánovaných či realizovaných projektů na vývoz plynu z Austrálie, do nichž těžařské společnosti vložily přes 160 mld. USD.
Ještě donedávna patřila Austrálie k zemi zaslíbené komoditnímu boomu. Do karet jí hrála kombinace obrovských netknutých zásob všeho od uhlí po uran, politická stabilita a mírný daňový režim. Nedostatek kvalifikované pracovní síly a posilování měny ale vzedmuly náklady velkých projektů. I když problémy s klesající atraktivitou kontinent trápí delší dobu, pokles cen plynu a příchod nových hráčů na trh je dále vyostřuje.
„V odvětví se momentálně budují LNG kapacity v hodnotě 160 mld. USD. Ale projekty za dalších 100 mld. USD by mohly být v ohrožení,“ tvrdí výkonný ředitel australské divize energetického gigantu (124,65 USD, 0,43%) Roy Krzywosinski.
Celkem je v současné době ve výstavbě sedm terminálů, které po dokončení v roce 2018 Austrálii posunou před Katar na místo největšího světového exportéra LNG a hlavního dodavatele plynu pro energeticky vyhladovělou Asii. Stavba dalších terminálů se plánuje, avšak jejich realizace se zdá být každým dnem vzdálenější. Náklady stávajících projektů rostou a termíny prvních dodávek jsou odsouvány, čímž trpí ukazatele návratnosti investic. Další expanzi v Austrálii si proto těžaři dobře rozmyslí.
a jeho partneři (93,55 USD, 0,27%) Mobil a Royal Dutch (25,77 EUR, 1,02%) odložili plány na expanzi vrtů na obrovském ložisku Gorgon, kde se celková výše investic odhaduje na 52 mld. USD. Náklady náročného projektu od roku 2009 vzrostly o 40 %. Poblíž Gorgonu chystal konkurenční těžař Woodside Petroleum stavbu suchozemského provozu na zkapalňování plynu z podmořského ložiska Browse. Management v dubnu rozhodl, že se surovina bude zpracovávat už na moři, přičemž nové konstrukční a technologické řešení si vyžádá nejméně dvouleté zpoždění začátku těžby a vývozu.
Odklady s sebou nesou velké riziko, jelikož budoucí dodávky z Austrálie budou muset o zákazníky soupeřit i s levnějším americkým plynem. LNG se v Asii zpravidla prodává přes dlouhodobé kontrakty navázané na cenu ropy, což není pro odběratele vzhledem k vývoji na trhu s ropou příliš výhodné. Při uzavírání exportních kontraktů v severní Americe jsou jako referenční brány domácí ceny plynu, které jsou oproti asijským až čtvrtinové. Podle analytiků budou muset jít australští exportéři s cenou až o 25 % níž, aby byli schopni konkurovat americkému plynu.
Velcí importéři jako Korea Gas či Osaka Gas už s americkými exportéry podepsali dlouhodobé kontrakty, a získali tak alternativu vůči blízkovýchodním a australským dodávkám. „Pozornost se teď soustředí na Spojené státy. První exportní projekty už byly spuštěny a očekáváme, že další budou následovat,“ tvrdí Andrew McManus z konzultantské firmy Wood Mackenzie. Ta předpokládá, že LNG export z USA se do roku 2020 vyšplhá na 50 mil. tun ročně, což by měla být víc než polovina prognózovaných australských kapacit.
Téma vývozu plynu ve Spojených státech zůstává kontroverzní, i když do budoucna by měli převážit zastánci volného obchodování s plynem. Úřady zatím vydaly povolení pro stavbu dvou terminálů u Mexického zálivu. Navíc se v podstatě jedná o předělání již vybudovaných importních kapacit na exportní, což snižuje náklady. Krom toho si se stavbou LNG terminálů pospíšili i Kanaďané, kteří plánují první dodávky už na rok 2017.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)