Největší energetika severní Evropy dnes rázným krokem ukázala, že nevěří v oživení trhu s elektřinou v následujících letech. Odepsala totiž svá aktiva za necelých 30 miliard švédských korun, tedy asi 90 miliard Kč. Švédská energetická skupina Vattenfall dále oznámila oddělení své evropské a severské divize, seškrtání investičních i provozních nákladů a nevyloučila ani nevyhnutelnost dalšího propouštění.
„Stejně jako ostatní producenti elektřiny v Evropě je i Vattenfall zasažen stále pochmurnějším výhledem trhu. Společnost se nyní domnívá, že se trh v dohledné budoucnosti nezotaví,“ uvádí bez vytáček dnešní prohlášení největší energetiky na severu Evropy. Vattenfall sice sídlí ve Švédsku, ale záběr má daleko širší. Vlastní nebo má podíl v elektrárnách v Německu, Polsku, Nizozemsku, Velké Británii, Dánsku, Finsku a Švédsku a je aktivní ve všech fázích dodavatelského řetězce elektrické energie (výroba, přenos, distribuce a prodej elektřiny).
Ostré škrty
Vattenfall ale dnes ráno rozhodně nezůstal jen u slov. Spolu s výsledky za druhý kvartál totiž firma právě s odvoláním na „na vývoj na energetickém trhu a rostoucí rizika“ oznámila odpisy svých aktiv v objemu 29,7 miliardy švédských korun. Mezi odepsaná aktiva patří například uhelná elektrárna v Německu (4,1 mld. SEK), nebo plynové a uhelné elektrárny v Nizozemsku (14,5 mld. SEK) a některé tepelné elektrárny ve Skandinávii. Největší podíl na odpisech měla investice do nizozemské společnosti Nuon Energy, kterou Vattenfall koupil před čtyřmi lety za 89 miliard SEK.
Účetní odpisy sice podle Vattenfallu nezatížily cash flow společnosti, ale po započtení daňových vlivů byl negativní dopad do ziskovosti firmy za druhý kvartál 24,5 miliardy SEK. Čistý kvartální výsledek hospodaření tak dosáhl záporných 23,3 miliardy SEK proti zisku 852 milionů SEK o rok dříve. Tržby společnosti ale mírně vzrostly na 37,3 miliardy SEK proti 36,7 mld. SEK o rok dříve.
Snahu společnosti vyhnout se rizikům řízení dvourychlostního podniku potom odráží dnešní oznámení, že s platnosti od 1. července příštího roku firma rozdělí své podnikání na dvě divize: severskou a kontinentální Evropu + Velkou Británii. Společnost dále omezí svou 5letý investiční program ze 123 miliard SEK na 105 miliard SEK a navyšuje plánované škrty: pro rok 2014 z 1,5 na 2,5 mld. SEK a pro rok 2015 nově další 2 mld. SEK.
Vattenfall je rovněž pod politickým tlakem, aby zvýšil podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie. Na jeho současné kapacitě výroby má poloviční podíl výroba z fosilních paliv. Dotovaná elektřina z větru a slunce má ale v současnosti prioritní postavení při zapojení do sítě, a vytlačuje tak tradiční uhelné nebo jaderné elektrárny.
Západní Evropa horší než Sever
Největší energetika severu Evropy, kterou vlastní švédská vláda, razí nepříznivý výhled energetického trhu již déle. „Ceny elektřiny na burzách v Německu i v oblasti severní Evropy budu pravděpodobně poblíž současných cenových hladin po dalších 5 let,“ varoval Oeystein Loeseth, generální ředitel energetiky Vattenfall, již na samém konci května. Ohledně budoucnosti jsem velmi "bearish", dodal Loeseth dnes. Žádné zlepšení trhu na obzoru nevidí a "může být ještě hůř", dodal. Firma proto stále zvažuje možnosti divestice některých aktiv. Finální rozhodnutí ale musí udělat vlastník, tedy švédská vláda.
Vývoje referenčního 1letého kontraktu pro elektřinu na německém trhu (EUR/MWh)
Nerovnoměrná míra zajištění budoucí produkce (i za současných slabých cen) navíc ukazuje, že firma věří v oživení západu Evropy méně, než ve zlepšení kondice severských ekonomik.
Podle kvartálních dat agentury Bloomberg o zajišťování energetik proti poklesu cen elektřiny Vattenfall v západní Evropě předprodeje zrychlil. Zatímco v posledních 5letech měla firma v Německu a Nizozemsku předprodáno v prvním kvartále v průměru 94 procent produkce daného roku, letos na konci března už měl Vattenfall prodanou celou produkci. Pro příští rok to bylo 84 procent, proti 5letému průměru na úrovni 60 procent.
Další zhoršení výhledu energetik v očích Vattenfallu potom odráží dnešní oznámení, že si firma zajistila již 90 procent produkce v západní Evropě pro příští rok při ceně 50 EUR/MWh. Ještě markantnější je však zajištění 69 procent evropské produkce dokonce pro rok 2015, a to při ceně 47 EUR/MWh. Proti prvnímu kvartálu jde o nárůst o celých 14 procentních bodů. V případě severského energetického trhu byl přitom nárůst zajištění pro stejný rok jen o 4 procentní body na 59 procent.
Pro srovnání, česká energetika ČEZ na začátku května spolu s výsledky za 1Q (výsledky za 2Q 13. srpna) uvedla, že má již ze své produkce elektřiny pro rok 2014 předprodáno asi 63 procent a dodala i průměrnou cenu zhruba 47,7 EUR/MWh, pro rok 2015 to bylo 39 procent za cca. 45 EUR/MWh a pro rok 2016 potom asi 15 procent produkce při ceně 43 EUR/MWh. (465,1 CZK, 0,76%) tak podle agentury Bloomberg také prodává rychleji, než jsou jeho historické průměry – na rok dopředu 59 procent, na dva dopředu 15 procent a na tři roky 4 procenta. si předprodeji zajistil také lepší cenu, protože aktuálně se na německém velkoobchodním trhu cena silové elektřiny pro rok 2014 pohybuje na 37,65EUR/MWh, pro rok 2015 na 37,1 EUR/MWh a pro rok 2016 se elektřina prodává za 37,00 EUR/MWh.
(Zdroj: Vattenfall, Bloomberg, Reuters)